V USA schválili první vakcínu pro včely, má pomoct ochránit před morem

Americká vláda schválila použití první vakcíny pro včely na světě. Jedná se o nový způsob boje proti chorobám, které hubí celé včelí kolonie potřebné k opylování rostlin.

Americké ministerstvo zemědělství udělilo podmíněnou licenci vakcíně vytvořené biotechnologickou společností Dalan Animal Health. Očkování má pomoci chránit včely medonosné před morem včelího plodu.

„Naše vakcína je průlomová v oblasti ochrany včel medonosných,“ uvedla šéfka společnosti Annette Kleiserová. „Jsme připraveni změnit způsob péče o hmyz, což ovlivní produkci potravin na celosvětové úrovni,“ dodala.

Vakcína, která bude zpočátku k dispozici pouze komerčním včelařům, je určená na boj proti moru včelího plodu, jehož původcem je bakterie Paenibacillus larvae. Nákaza postihuje časná larvální stadia včel. Nemoc, která se přenáší ze včelstva na včelstvo, poté oslabuje a následně hubí celé kolonie. V současnosti neexistuje na tuto chorobu žádný lék.

Do mateří kašičky

Onemocnění bylo v některých částech Spojených států objeveno až ve čtvrtině včelích rojů. Pakliže se nákaza v chovu objeví, je z hlediska platných předpisů nezbytné napadené včelstvo zlikvidovat, obvykle spálením. V USA se včelám podávají také antibiotika, ale například v Česku, kde se nákaza také vyskytuje, je tato léčba zakázána.

Vakcína funguje tak, že je přidána do mateří kašičky, kterou včely dělnice krmí královnu. Ta očkovací látku pozře a její část se poté dostane do vaječníků. Vyvíjející se larvy získají imunitu proti moru. Studie společnosti Dalan Animal Health uvádí, že se díky jejich objevu sníží úmrtnost včel na chorobu.

Spojené státy jsou při opylování do značné míry závislé na řízených včelstvech. Úly se často převážejí po celé zemi, aby včely oplodnily všechny plodiny od mandlí po borůvky. Důvodem je rychlý úbytek místní populace divokých včel, který je způsoben zejména ztrátou stanovišť, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...