Roztoč kleštík ničí české včely. Mají ho už dvě třetiny včelstev

V rámci každoročního plošného sledování úrovně výskytu původce onemocnění varroázy ve včelstvech v ČR bylo letos odebráno a vyšetřeno téměř 60 000 vzorků. Z výsledků tohoto monitoringu je patrné, že počet včelstev zcela bez roztočů se snížil z loňských 50 na 37 procent.

Podíl vzorků s vysokým obsahem roztočů nepatrně vzrostl z loňských sedmi na deset procent, oproti roku 2015, kdy varroáza způsobila tuzemským včelařům výrazné ztráty, je však zhruba poloviční. SVS již vydala mimořádná veterinární opatření, která stanovují zásady postupů ošetření včelstev v průběhu roku.

Onemocnění varroázou způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Přítomnost tohoto roztoče v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy či nízká úroveň zoohygieny, působí postupné slábnutí včelstev. Pokud nejsou včas provedena účinná opatření, která vedou k snížení populace roztoče ve včelstvu, může toto oslabení vést až k úhynu včelstev. Míru zamoření původcem varroázy může mimo jiné ovlivnit také počasí v daném roce, především velmi časný nástup jara s teplými dny.

Pro plošné sledování výskytu kleštíka včelího je každoročně vyšetřena zimní měl (odpad na dně úlu) ze všech včelstev od veškerých chovatelů včel. Výsledky tohoto vyšetření pomáhají stanovit úroveň zamoření na jednotlivých stanovištích či větších územních celcích. Na jejich základě je pak stanoveno, ve kterých obcích budou muset včelaři provést povinné preventivní ošetření antiparazitárním přípravkem a kde naopak tuto povinnost nemají.

Z letošních výsledků plošného vyšetření vyplývá, že úroveň výskytu kleštíka včelího je ve srovnání s předcházejícím rokem mírně vyšší (viz graf/tabulka níže). Jde však o sumární vyhodnocení výsledků vyšetření všech v ČR odebraných vzorků. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích se však může někdy i výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení situace na konkrétních místech.

„Doporučujeme chovatelům včel nespoléhat se pouze na výsledek vyšetření, ale pravidelně sledovat svá včelstva v průběhu celého roku, zejména pak v období tzv. podletí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „V případě jakýchkoli problémů či dotazů je na místě obrátit se na místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.

Získat okamžitý přehled o nařízeném ošetření v souvislosti se zjištěnou extenzitou výskytu Varroa destructor ve všech obcích na území ČR umožňuje včelařům aktualizovaná interaktivní mapa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...