Roztoč kleštík ničí české včely. Mají ho už dvě třetiny včelstev

V rámci každoročního plošného sledování úrovně výskytu původce onemocnění varroázy ve včelstvech v ČR bylo letos odebráno a vyšetřeno téměř 60 000 vzorků. Z výsledků tohoto monitoringu je patrné, že počet včelstev zcela bez roztočů se snížil z loňských 50 na 37 procent.

Podíl vzorků s vysokým obsahem roztočů nepatrně vzrostl z loňských sedmi na deset procent, oproti roku 2015, kdy varroáza způsobila tuzemským včelařům výrazné ztráty, je však zhruba poloviční. SVS již vydala mimořádná veterinární opatření, která stanovují zásady postupů ošetření včelstev v průběhu roku.

Onemocnění varroázou způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Přítomnost tohoto roztoče v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy či nízká úroveň zoohygieny, působí postupné slábnutí včelstev. Pokud nejsou včas provedena účinná opatření, která vedou k snížení populace roztoče ve včelstvu, může toto oslabení vést až k úhynu včelstev. Míru zamoření původcem varroázy může mimo jiné ovlivnit také počasí v daném roce, především velmi časný nástup jara s teplými dny.

Pro plošné sledování výskytu kleštíka včelího je každoročně vyšetřena zimní měl (odpad na dně úlu) ze všech včelstev od veškerých chovatelů včel. Výsledky tohoto vyšetření pomáhají stanovit úroveň zamoření na jednotlivých stanovištích či větších územních celcích. Na jejich základě je pak stanoveno, ve kterých obcích budou muset včelaři provést povinné preventivní ošetření antiparazitárním přípravkem a kde naopak tuto povinnost nemají.

Z letošních výsledků plošného vyšetření vyplývá, že úroveň výskytu kleštíka včelího je ve srovnání s předcházejícím rokem mírně vyšší (viz graf/tabulka níže). Jde však o sumární vyhodnocení výsledků vyšetření všech v ČR odebraných vzorků. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích se však může někdy i výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení situace na konkrétních místech.

„Doporučujeme chovatelům včel nespoléhat se pouze na výsledek vyšetření, ale pravidelně sledovat svá včelstva v průběhu celého roku, zejména pak v období tzv. podletí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „V případě jakýchkoli problémů či dotazů je na místě obrátit se na místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.

Získat okamžitý přehled o nařízeném ošetření v souvislosti se zjištěnou extenzitou výskytu Varroa destructor ve všech obcích na území ČR umožňuje včelařům aktualizovaná interaktivní mapa

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 20 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.