Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.
V Česku žije asi pět set druhů samotářských včel. Nejméně třetina z nich je dnes ale ohrožena vymizením. Informovala o tom Technologická agentura (TA ČR).
Na opylení je závislých mnoho zemědělských plodin, proto pěstitelé investují do jeho podpory například tím, že nakupují kolonie čmeláků. Samotářské včely ale mají podle vědců ekonomické i praktické výhody.
Experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která zvýší přirozenou opylovací kapacitu agroekosystémů. Vznikla metodika testování vlivu používání pesticidů na samotářské včely.
„V první řadě jsme se zabývali odchovem a podporou hnízdění samotářských včel druhu osmia, dále jsme provedli vyhodnocení efektivity metodiky podpory hnízdění těchto samotářek, a nakonec analýzu vlivu pesticidů na ně,“ řekl Martin Šlachta z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
„V České republice nebyla žádná z těchto problematik u samotářských včel dosud řešena. Projekt reagoval na akutní potřebu řešení neuspokojivého trendu úbytku biodiverzity hmyzích opylovačů v Evropě s hrozícími nežádoucími dopady na produkci ekosystémů a zemědělských komodit,“ dodal.
Umělá hnízdiště pro samotářské včely
Z hospodářského hlediska mají samotářky velký význam například jako opylovači květů vojtěšky. Produkce semen této významné pícniny se stala přímo závislou na opylovačích druhů Nomia melanderi, šedosrstky tolicové a čalounice mateřídouškové.
Samotářské včely se usidlují například v zemních dutinách, a to zejména na sušších slunečných místech nebo v dírách vytvořených jiným hmyzem v kůře stromů. Využívají i takzvané hmyzí domečky. Vědci v projektu navrhli uměle vytvořené hnízdiště, které je navíc uzavíratelné v době postřiku pesticidy, aby byly včely ochráněny před jejich vlivem. Důležité jsou pro jejich populaci i takzvané biopásy a travní pásy, vysazované při ovocných sadech.
„Ekonomický přínos výsledků výzkumného projektu pro státní hospodářství a také významný společenský a environmentální přesah s globálními dopady je v tomto případě neoddiskutovatelný. Například výzkumy provedené v USA prokázaly, že druhově bohaté společenství samotářských včel dokáže zajistit produkci jablek bez podílu včely medonosné,“ doplnil předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.
