Pesticidy

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.

Každá žena za svůj život použije průměrně 11 tisíc kusů menstruačních hygienických pomůcek. Ty ale nemusí být úplně bezrizikové, naznačují některé výzkumy z posledních let. Na problém teď upozornila britská studie.

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Včely jsou hospodářská zvířata, která člověk začal využívat před tisícovkami let – a tím je změnil ke svému užitku. Jenže s domestikací a hromadným „průmyslovým“ využíváním zvířat je vždy spojené nadměrné riziko. U včel se to potvrdilo během letošní zimy ve Spojených státech: včelstva tam zažila rekordní vymírání, které podle expertů nemá v moderních dějinách obdoby.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA nahromadila v množství, které odborníci označují za alarmující, napsal server The Guardian.

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Moderní zemědělství se bez pesticidů obejde jen těžko. Jsou nutné pro dostatečně velké výnosy, které lidstvo potřebuje pro své nasycení – respektive ještě nikdo nepřišel s konkurenceschopným řešením. Tyto chemikálie ale mohou mít také negativní dopady na rostliny i živočichy, a tedy i lidi, kteří jsou jim vystaveni.

Více než 55 procent vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu, nejběžnějšího prostředku na hubení plevele na světě. Ukázala to nová studie, která vyvolává další otázky ohledně dopadu této chemické látky na reprodukční zdraví a celkovou bezpečnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

Mrazy z tohoto týdne sice ničily rostliny i budoucí úrodu, většina škůdců na polích je ale přežila. Díky oteplování navíc začínají být aktivní, takže zemědělci, kteří o úrodu nepřišli kvůli mrazům, budou mít zřejmě letos vyšší náklady i na jejich likvidaci. O pesticidy v krajině se pak zajímají vědci.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

Evropský parlament ve středu odmítl návrh na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska, po hlasování hovořila o „černém dni pro životní prostředí a společnost“.

Evropská komise (EK) oznámila, že prodlouží licenci pro používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení. EK reagovala na čtvrteční  hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států na návrhu, zda licenci prodloužit, opět neshodli.

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

V Bohdalově na Žďársku a v dalších obcích napojených na stejný skupinový vodovod se zlepší zásobování pitnou vodou. Svaz vodovodů Bohdalov kvůli tomu chystá investici za 55 milionů korun. Připojí nové vodní zdroje, rozšíří kapacitu vodojemu a pořídí novou technologii úpravy vody. Na projekt dostane dotaci z evropského Operačního programu Životní prostředí.

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Pokud jsou lidé dlouhodobě při své práci vystavení pesticidům, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se u nich objeví chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Zjistila to rozsáhlá populační studie zveřejněná v odborném časopise Thorax.