Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
Vědci v tomto výzkumu postupovali opačně, než je v epidemiologii obvyklé. Místo hledání příčin už zaznamenaných ohnisek onemocnění nejprve detailně zmapovali, jak se pesticidy v krajině šíří, kde se kumulují a kde je pravděpodobné nejvyšší dlouhodobé vystavení obyvatel.
Na základě těchto dat vytvořili podrobný model celého Peru. Zohlednili přitom reliéf krajiny, půdní poměry, vodní toky, meteorologická data i místní záznamy o používání pesticidů. Zaměřili se na 31 nejčastěji používaných látek v Peru mezi lety 2014 až 2019. Žádná z nich přitom není oficiálně klasifikována jako prokázaný karcinogen. Na základě těchto údajů vznikla mapa, která podle autorů ukazuje oblasti s nejvyšší mírou zatížení životního prostředí pesticidy a místa, kde se tyto látky mohou dlouhodobě hromadit.
Vzorky potvrzují hypotézu
Přesnost modelu vědci ověřili také v terénu pomocí biologických vzorků. Odebrali vlasy přibližně padesáti náhodně vybraným dospělým ve čtyřech různých regionech. Vlasy podle odborníků fungují jako jakási časová paměť vystavení se chemickým látkám: toxiny, které se dostanou do organismu, se postupně ukládají do vlasového vlákna během jeho růstu a zůstávají v něm zachovány měsíce až roky. Laboratorní rozbory tak umožňují zpětně zjistit, jakým látkám byl člověk dlouhodoběji vystaven.
Následně vědci tuto mapu porovnali s téměř 160 tisíci případy rakoviny diagnostikovanými v letech 2007 až 2020. Souvislost mezi vyšší mírou vystavení pesticidům a zvýšeným výskytem některých typů nádorů se podle autorů prokázala ve více než 400 oblastech Peru. V některých z nich bylo zjištěno až několikanásobně vyšší riziko onemocnění.
Jedním z klíčových prvků studie je také způsob, jakým vědci nádory třídili. Neseskupovali je podle postiženého orgánu, ale podle typu buněk, ze kterých nádor vzniká. Podle autorů takový přístup může lépe odhalit souvislosti mezi environmentálními faktory a vznikem onemocnění.
Autoři označují svou práci za první pokus tohoto druhu provedený na úrovni celé země. Výsledky podle nich mohou mít významné dopady na ochranu veřejného zdraví i na nastavení preventivních opatření v oblasti používání pesticidů, zejména v regionech s intenzivním zemědělstvím.
