Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.

Akupunktura, aromaterapie, masáže, rostlinné léky, pití vlastní moči a nebo užívání orgánů ohrožených zvířat. Tyto metody (a řada dalších) jsou rozšířené po celém světě. Sice nejsou založené na rigidních důkazech jako léky vytvořené moderní vědou, ale někteří lidé se k nim stále uchylují. Dohromady se označují termínem Komplementární a alternativní medicína neboli CAM.

Vědci se teď pokusili popsat, jak tyto metody fungují při léčbě rakoviny prsu – zda pomáhají, škodí nebo nemají žádný důsledek. A co když se CAM využije jen jako doplněk k moderní léčbě? Výsledky studie, která zkoumala data asi 2,1 milionu žen, byly docela překvapivé.

Šance na přežití

Na jednu stranu se ukázalo očekávané: moderní léčba je výrazně účinnější než alternativa. I metody CAM mají pozitivní dopad – ale jen ve srovnání s tím, když se člověk neléči vůbec.

A vůbec nejpřekvapivější je poslední závěr: pokud se zkoumané ženy léčily moderní medicínou, ale doplňovaly to alternativou, byla jejich míra přežití s karcinomem prsu nižší, než kdyby se léčily jenom s pomocí standardní medicíny.

Rozdíl není úplně velký, ale jasně viditelný a statisticky důležitý. Na tomto místě je zásadní připomenout, že jde o masivní datovou analýzu, která popisuje statistická data. Individuální příběhy konkrétních lidí se nutně od těchto průměrů liší a jistě se najdou i lidé, kteří se vyléčili úplně i bez lékařského zásahu.

Pokrok a alternativa

Inovace v chirurgické i lékařské léčbě rakoviny prsu v posledních několika desetiletích vedly ke snížení úmrtnosti související s léčbou i ke zvýšení celkové pravděpodobnosti přežití pacientek s touto diagnózou. Přesto, jak rychlý a viditelný je pokrok v těchto metodách, se stále významná část pacientů rozhoduje pro CAM.

Výzkum je tak důležitý proto, že rakovina prsu je druhým nejčastěji diagnostikovaným druhem rakoviny u žen a po rakovině plic druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu u žen.

Výsledky jsou v souladu se závěry předchozí studie, která zjistila, že léčba pomocí alternativních metod byla spojena s horším přežitím u rakoviny prsu, plic a tlustého střeva – jenže tato starší studie proběhla na pouhých 123 pacientkách.

Zanedbání léčby

„Naše výsledky zdůrazňují význam alespoň nějaké formy tradiční léčby, která je lepším řešením než žádná léčba. Tyto výsledky jsme viděli, když jsme do studie zahrnuli několik faktorů, o nichž se ví, že souvisejí s rozdílnou pravděpodobností přežití, jako je rasa a etnický původ,“ uvádějí autoři.

Léčitelé, kteří doporučují své metody, mnohdy argumentují tím, že přidat alternativní „léčbu“ k té standardní přece nemůže uškodit. Podle autorů z dat vyplývá, že v tom mají léčitelé do značné míry pravdu.

Problém (a také souvislost) spočívá zřejmě v tom, že skupina pacientek, které podstoupily kombinaci moderní terapie a nějaké alternativní metody, se zřejmě vyhýbala určitým formám tradiční léčby. A právě to snižovalo šanci na přežití. „Zatímco chirurgický zákrok v raných stádiích onemocnění převážně proběhl, skupina pacientek podstupujících kombinovanou léčbu se vyhýbala endokrinní terapii, ozařování a chemoterapii,“ popisují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.