Homeopatie funguje jen jako placebo, shodli se evropští vědci. Nemá být hrazená z veřejných peněz

Nové hodnocení Poradní vědecké rady evropských akademií věd potvrzuje, že neexistují konkrétní vědecké důkazy toho, že homeopatické produkty fungují.

Mnoho lidí po celé Evropě používá homeopatické produkty, které podle tvrzení jejich výrobců léčí širokou škálu nemocí. Přestože jsou tyto produkty v řadě zemí oblíbené i komerčně úspěšné, vědci už řadu let vyslovují pochybnosti nad tím, zda pomáhají, nebo škodí.

  • EASAC neboli European Academies Science Advisory Council je Poradní vědecká rada evropských akademií.

Pracovní skupina rady EASAC složená z předních vědců celé Evropy uvádí, že neexistují robustní reprodukovatelné důkazy toho, že homeopatické produkty mají účinek proti jakékoli známé nemoci, třebaže někdy dochází k placebo efektu.

Homeopatie navíc podle pracovní skupiny někdy může být přímo škodlivá tím, že pacienta zdrží při hledání vhodné lékařské péče založené na důkazech nebo jej od ní zcela odradí a že podkopává důvěru pacientů a veřejnosti ve vědecká fakta. To má významné důsledky pro veřejnou politiku, zdravotnictví a regulaci homeopatie v Evropské unii.

Je to jen placebo

Z analýzy správně řízené, ověřitelné důkazní základny vyplývá, že všechny prohlašované účinky homeopatických produktů v klinickém užití lze vysvětlit placebo efektem nebo připsat nevhodnému návrhu studie, náhodné odchylce, regresi k průměru či publikačnímu zkreslení.

Třebaže placebo efekt může mít podle vědců pro pacienta svou hodnotu, nejsou známy žádné nemoci, pro které by existoval opravdu robustní reprodukovatelný důkaz o účinnosti homeopatie. Vědecká tvrzení týkající se homeopatie jsou nevěrohodná a neslučitelná se zavedenými koncepty v chemii a fyzice.

„Uznáváme zásadní důležitost možnosti volby spotřebitele. Pacientova volba však musí být náležitě informovaná, což vede k problematice dosažení standardizovaného regulačního rámce založeného na znalostech a poctivých reklamních praktikách, které se vztahují nestranně na všechny léčivé produkty bez ohledu na jejich původ a mechanismus,“ uvádí se ve zprávě akademiků.

Propagace a používání homeopatických produktů podle pracovní skupiny vede k výše uvedeným významným rizikům. Homeopatie navíc vyvolává znepokojující otázky týkající se informovaného souhlasu pacienta, pokud zdravotníci doporučují produkty, o nichž vědí, že jsou biologicky neúčinné. Dále pak existují i možné bezpečnostní obavy týkající se homeopatických přípravků z důvodu nekvalitního dohledu nad výrobními metodami.

Rada EASAC doporučuje

  • Vytvoření konzistentních regulatorních požadavků pro tvrzení týkající se účinnosti, bezpečnosti a kvality všech léčivých produktů založených na ověřitelných a objektivních důkazech, úměrných prohlašovaným tvrzením. Nezbytnost robustních dat se týká produktů humánní i veterinární medicíny.
  • Veřejné zdravotní systémy se nacházejí pod rostoucím tlakem. Veřejné zdravotní systémy založené na důkazech by neměly nabízet hrazení homeopatických produktů a služeb, pokud jejich účinnost a bezpečnost není prokázána rigorózními testy.
  • Složení homeopatických produktů by mělo být součástí označení, podobně jako je tomu u ostatních zdravotních produktů dostupných v lékárnách (volně prodejné léky) i jinde. To znamená, že současné výjimečné označování povolené pro homeopatické produkty by mělo být nahrazeno jednoduchým popisem ingrediencí a jejich množství ve složení přípravku.
  • Reklamu a marketing homeopatických produktů a služeb je třeba regulovat tak, aby byly přesné a jasné: reklamní tvrzení týkající se účinnosti a bezpečnosti by neměla být povolena bez prokazatelných a reprodukovatelných důkazů.

Doporučení týkající se testování, regulace, značení a marketingu jsou určena pro Evropskou komisi, konkrétně pro Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (pod něž spadá humánní i veterinární medicína), Evropskou lékovou agenturu (EMA) a Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele. Měla by se týkat také ministerstev zdravotnictví a regulačních agentur pro lékařství v jednotlivých členských státech. 

Dějiny homeopatie

Homeopatie je koncepce výroby různých vysoce zředěných produktů a jejich využití v léčbě nemocí. Vytvořil ji v roce 1796 Samuel Hahnemann. Jeho nauka byla založená na principu „podobné léčí podobné“, tedy k léčení určitého symptomu nemoci se používá látka, která daný symptom působí. Druhým ústředním principem je „zákon infinitezimál“, který zahrnuje proces sériového ředění a protřepávání (succussion), což údajně zvyšuje účinek. Někteří provozovatelé tvrdí, že homeopatie funguje na základě stimulace těla, aby se hojilo samo.

Jak vznikla nová zpráva

Při přípravě tohoto stanoviska rada EASAC vycházela z práce, kterou již předtím provedly členské akademie, konkrétně Královská švédská akademie věd. Stanovisko bylo připraveno s pomocí expertní pracovní skupiny, jejíž členové byli nominováni ustavujícími akademiemi rady EASAC.

Radu EASAC tvoří národní vědecké akademie členských států EU, Norska a Švýcarska; jejím úkolem je ve vzájemné spolupráci poskytovat doporučení evropským úřadům a legislativcům. Rada EASAC poskytuje způsob, jakým může být slyšen kolektivní hlas evropské vědy. Prostřednictvím rady EASAC akademické subjekty spolupracují na poskytování nezávislých, odborných a fakticky podložených doporučení týkajících se vědeckých aspektů evropských politik pro ty, kdo tyto politiky vytvářejí či ovlivňují v rámci evropských institucí.

Celou zprávu v angličtině najdete na webových stránkách EASAC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...