Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.
Uličky kolem divadelní čtvrti v Pompejích byly spíše tmavé, nepříliš široké a téměř určitě páchly: v těchto dobách bylo ještě běžné, že lidé vyměšovali přímo na veřejnosti. Přesto se tam před asi dvěma tisíci lety, nejspíš někdy k odpoledni, kdy ještě bylo dost světlo, zastavila žena jménem Erato.
Do zdi vyryla jen dvě slova: „Erato amat“. „Erato miluje“. Nic víc, ale vědcům to odkrývá malý střípek mozaiky života antických Pompejanů, který rozprášila erupce sopky Vesuv roku 79 našeho letopočtu.
Tato zpráva totiž není ani zdaleka jediná, výše popsaná zeď byla oblíbeným místem, kam obyvatelé města ryli své vzkazy – celkem jich tam už našli kolem tří stovek. Asi dvě stovky dokázali popsat, zbytek byl příliš vybledlý, zamazaný nebo poničený.
Dosud neviděné vzkazy
Vědci to nyní dokázali změnit novou technologií, která se jmenuje Reflectance Transformation Imaging (RTI) a spočívá v kombinaci mnoha snímků pořízených s různými zdroji světla. Díky tomu rozluštili dalších 79 nápisů.
Podle autorů, kteří to popsali v odborném časopise Scavi di Pompei, nově zobrazené nápisy něco říkají nejen o obyvatelích Pompejí, ale také o tom, jakou roli hrála pro obyvatele Římského impéria divadla.
Podle studie byla tato 27 metrů dlouhá chodba, která kdysi spojovala právě dvě divadla, pravděpodobně „místem, kde se lidé procházeli, povídali si, trávili čas a navazovali kontakty“.
Erato a její láska
Vědci uvedli, že sdělení nebohé Erato je podobné dalším krátkým poselstvím na zdi. Zeď zřejmě sloužila podobně jako moderní sociální sítě. Lidé na ni sdíleli krátké vzkazy ostatním, do značné míry anonymně.
„Spěchám, opatruj se, můj Savo, miluj mě!“ zní jeden z nich. Jiný zachycuje vášně otrokyně jménem Methe, která napsala, že „miluje Cresta ve svém srdci“. A dodala: „Kéž Venuše z Pompejí přeje oběma a kéž žijí vždy v harmonii.“
A stejně jako na zdech sociálních sítí je důležitý obrazový obsah, má ho i pompejská zeď. Autoři nové práce mají nejraději obraz znázorňující souboj gladiátorů na jižní stěně. Není na něm totiž zřejmě gladiátor, ale gladiátorka. Postava je podle posledních analýz spíše žena, byť má výzbroj typickou pro mužského bojovníka. Pokud to tak opravdu je, šlo by o jeden z důkazů o existenci žen v této roli.
