Pompejské zdi odhalují dosud nerozluštitelné vzkazy

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.

Uličky kolem divadelní čtvrti v Pompejích byly spíše tmavé, nepříliš široké a téměř určitě páchly: v těchto dobách bylo ještě běžné, že lidé vyměšovali přímo na veřejnosti. Přesto se tam před asi dvěma tisíci lety, nejspíš někdy k odpoledni, kdy ještě bylo dost světlo, zastavila žena jménem Erato.

Do zdi vyryla jen dvě slova: „Erato amat“. „Erato miluje“. Nic víc, ale vědcům to odkrývá malý střípek mozaiky života antických Pompejanů, který rozprášila erupce sopky Vesuv roku 79 našeho letopočtu.

Tato zpráva totiž není ani zdaleka jediná, výše popsaná zeď byla oblíbeným místem, kam obyvatelé města ryli své vzkazy – celkem jich tam už našli kolem tří stovek. Asi dvě stovky dokázali popsat, zbytek byl příliš vybledlý, zamazaný nebo poničený.

Dosud neviděné vzkazy

Vědci to nyní dokázali změnit novou technologií, která se jmenuje Reflectance Transformation Imaging (RTI) a spočívá v kombinaci mnoha snímků pořízených s různými zdroji světla. Díky tomu rozluštili dalších 79 nápisů.

Rekonstrukce nápisu v pompejské uličce
Zdroj: Archaeological Park of Pompeii

Podle autorů, kteří to popsali v odborném časopise Scavi di Pompei, nově zobrazené nápisy něco říkají nejen o obyvatelích Pompejí, ale také o tom, jakou roli hrála pro obyvatele Římského impéria divadla.

Podle studie byla tato 27 metrů dlouhá chodba, která kdysi spojovala právě dvě divadla, pravděpodobně „místem, kde se lidé procházeli, povídali si, trávili čas a navazovali kontakty“.

Erato a její láska

Vědci uvedli, že sdělení nebohé Erato je podobné dalším krátkým poselstvím na zdi. Zeď zřejmě sloužila podobně jako moderní sociální sítě. Lidé na ni sdíleli krátké vzkazy ostatním, do značné míry anonymně.

„Spěchám, opatruj se, můj Savo, miluj mě!“ zní jeden z nich. Jiný zachycuje vášně otrokyně jménem Methe, která napsala, že „miluje Cresta ve svém srdci“. A dodala: „Kéž Venuše z Pompejí přeje oběma a kéž žijí vždy v harmonii.“

Obraz gladiátorky a jeho rekonstrukce
Zdroj: Archaeological Park of Pompeii

A stejně jako na zdech sociálních sítí je důležitý obrazový obsah, má ho i pompejská zeď. Autoři nové práce mají nejraději obraz znázorňující souboj gladiátorů na jižní stěně. Není na něm totiž zřejmě gladiátor, ale gladiátorka. Postava je podle posledních analýz spíše žena, byť má výzbroj typickou pro mužského bojovníka. Pokud to tak opravdu je, šlo by o jeden z důkazů o existenci žen v této roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 3 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 7 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 10 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 11 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.