Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
Evropa si podle analýzy WHO drží postavení největšího spotřebitele tabáku na světě. Zdravotnická organizace se obává, že nejméně do roku 2030 se to nezmění. Nejde ale jen o pouhou konzumaci tabáku, ale také o celou řadu „obzvlášť znepokojujících“ trendů užívání tabáku mezi mladistvými.
Podle WHO celkem čtyři z deseti dospělých kuřaček na Zemi – tedy přibližně 62 milionů žen – žije právě v Evropě, zatímco čtyři miliony dospívajících v Evropě ve věku 13 až 15 let užívají tabákové výrobky.
Pokud jde o elektronické cigarety, Evropa má nejvyšší podíl pravidelných uživatelů mezi dospívajícími: konkrétně tyto výrobky konzumuje 14,3 procenta dětí ve věku 13 až 15 let. Mezi dospělými se Evropa řadí na druhé místo ve světě, hned za Asii. Užívání tabáku způsobuje odhadem 1,1 milionu úmrtí ročně po celé Evropě.
Reklama cílená na mladé
Regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge uvedl, že bez rychlých opatření zůstane Evropa do roku 2030 nejhorší oblastí z hlediska užívání tabáku. Vysoká míra používání elektronických cigaret mezi dětmi podle něj souvisí s tím, že tabákový průmysl cílí velmi přesně a současně účinně reklamu právě na mladé lidi. Vychovává si tak celou novou generaci konzumentů.
„Máme odpovědnost jednat okamžitě; chránit mladé lidi před závislostí na nikotinu, zabránit vlivu průmyslu na zdravotní politiku a prosazovat předpisy, které zabrání celoživotnímu zbytečnému poškození zdraví,“ uvedl Kluge.
„Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nyní nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě. Není to náhoda, jde o důsledek cílené strategie průmyslu, který oslovuje mladé lidi ochucenými produkty a sofistikovaným marketingem na sociálních sítích,“ dodal s tím, že země jako Belgie, Dánsko či Nizozemsko dokazují, že lze nové produkty regulovat a omezovat reklamu.
Tento názor s ním sdílí i jeho kolegyně z WHO Kristina Mauerová-Stenderová, podle níž je nutné zaměřit se na regulaci nových nikotinových výrobků, aby nebyl ohrožen pokrok, jehož se už podařilo dosáhnout. Věda totiž v posledních desetiletích prokázala řadu souvislostí mezi kouřením a zdravotními problémy: mnoho zemí na základě těchto údajů zavedlo programy zaměřené na snížení počtu kuřáků – a mnohde úspěšně. Například kolem roku 1995 v Česku kouřilo asi 38–40 procent populace, roku 2005 už jen 32–33 procent a roku 2025 pouze 24–25 procent lidí.
