Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.

Analýza ukázala, že vegetariáni měli o jednadvacet procent nižší riziko vzniku rakoviny slinivky břišní, o dvanáct procent nižší riziko vzniku rakoviny prostaty, o devět procent nižší riziko vzniku rakoviny prsu, o osmadvacet procent nižší riziko rakoviny ledvin a o jednatřicet procent nižší riziko mnohočetného myelomu – to vše při srovnání s konzumenty masa. Výzkum vycházel z údajů více než 1,8 milionu lidí ve Velké Británii, jejichž zdravotní stav vědci sledovali celou řadu let.

„Naše studie je dobrá zpráva pro všechny, kdo jsou vegetariáni – mají nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi časté,“ uvedli autoři studie. Celkově fungovalo podle výzkumu vegetariánství jako účinná ochrana před vznikem nádorů, některé druhy zhoubného bujení se ale z tohoto trendu vyjímaly.

Vegetariáni totiž měli oproti „masožroutům“ vyšší riziko nejčastějšího druhu rakoviny jícnu, takzvaného spinocelulárního karcinomu. A tento rozdíl byl vysoký: vegetariánům hrozí podle studie téměř dvakrát častěji. Vědci zatím neznají přesné příčiny, ale předpokládají, že to může souviset s tím, že mnoho vegetariánů mívá nedostatek některých živin – typicky jsou to vitaminy ze skupiny B.

A vegani měli ve srovnání s konzumenty masa o čtyřicet procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, vyplývá z výzkumu. To může být způsobeno nízkým průměrným příjmem vápníku a nižším příjmem dalších živin.

Příčiny rozdílů jsou neznámé

Autoři této studie byli velmi dobře schopní popsat na obrovském vzorku rozdíly v pravděpodobnosti vzniku nádorů, ale mnohem složitější je prověřit, jestli je problémem samotná konzumace masa, anebo jestli za rozdíly může něco ve stravě vegetariánů a veganů.

Zdůrazňují, že je zapotřebí mnohem rozsáhlejší a náročnější výzkum, který by právě toto prozkoumal. Protože druhů rakoviny je tolik, mohlo by dokonce být možné, že jsou u různých typů nádorů individuální rozdíly.

Studie, financovaná Světovým fondem pro výzkum rakoviny, zkoumala sedmnáct různých druhů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému a močových cest a rakoviny krve. Vědci nenašli žádné důkazy o tom, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva ve srovnání s konzumenty masa. To je pravděpodobně způsobeno tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u lidí v této studii byl relativně nízký ve srovnání s lidmi zahrnutými do novějších kohort, a podle autorů nebyly tyto výsledky „v rozporu“ s předchozími výsledky, které zdůrazňovaly souvislost mezi červeným a zpracovaným masem a rakovinou tlustého střeva.

Vědci sledovali osoby ve studii v průměru šestnáct let, což jim umožnilo velmi dobře pozorovat, jak rakovina vzniká, jak se vyvíjí, i to, jestli se vrací. Současně ale viděli, jak se stravovací návyky jednotlivých osob, ale i celé společnosti mění. Například se více rozšířila konzumace ultra zpracovaných potravin, a dokonce i typické veganské produkty, jako je ovesné mléko, se nyní často obohacují vápníkem a dalšími živinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...