Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.

Analýza ukázala, že vegetariáni měli o jednadvacet procent nižší riziko vzniku rakoviny slinivky břišní, o dvanáct procent nižší riziko vzniku rakoviny prostaty, o devět procent nižší riziko vzniku rakoviny prsu, o osmadvacet procent nižší riziko rakoviny ledvin a o jednatřicet procent nižší riziko mnohočetného myelomu – to vše při srovnání s konzumenty masa. Výzkum vycházel z údajů více než 1,8 milionu lidí ve Velké Británii, jejichž zdravotní stav vědci sledovali celou řadu let.

„Naše studie je dobrá zpráva pro všechny, kdo jsou vegetariáni – mají nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi časté,“ uvedli autoři studie. Celkově fungovalo podle výzkumu vegetariánství jako účinná ochrana před vznikem nádorů, některé druhy zhoubného bujení se ale z tohoto trendu vyjímaly.

Vegetariáni totiž měli oproti „masožroutům“ vyšší riziko nejčastějšího druhu rakoviny jícnu, takzvaného spinocelulárního karcinomu. A tento rozdíl byl vysoký: vegetariánům hrozí podle studie téměř dvakrát častěji. Vědci zatím neznají přesné příčiny, ale předpokládají, že to může souviset s tím, že mnoho vegetariánů mívá nedostatek některých živin – typicky jsou to vitaminy ze skupiny B.

A vegani měli ve srovnání s konzumenty masa o čtyřicet procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, vyplývá z výzkumu. To může být způsobeno nízkým průměrným příjmem vápníku a nižším příjmem dalších živin.

Příčiny rozdílů jsou neznámé

Autoři této studie byli velmi dobře schopní popsat na obrovském vzorku rozdíly v pravděpodobnosti vzniku nádorů, ale mnohem složitější je prověřit, jestli je problémem samotná konzumace masa, anebo jestli za rozdíly může něco ve stravě vegetariánů a veganů.

Zdůrazňují, že je zapotřebí mnohem rozsáhlejší a náročnější výzkum, který by právě toto prozkoumal. Protože druhů rakoviny je tolik, mohlo by dokonce být možné, že jsou u různých typů nádorů individuální rozdíly.

Studie, financovaná Světovým fondem pro výzkum rakoviny, zkoumala sedmnáct různých druhů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému a močových cest a rakoviny krve. Vědci nenašli žádné důkazy o tom, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva ve srovnání s konzumenty masa. To je pravděpodobně způsobeno tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u lidí v této studii byl relativně nízký ve srovnání s lidmi zahrnutými do novějších kohort, a podle autorů nebyly tyto výsledky „v rozporu“ s předchozími výsledky, které zdůrazňovaly souvislost mezi červeným a zpracovaným masem a rakovinou tlustého střeva.

Vědci sledovali osoby ve studii v průměru šestnáct let, což jim umožnilo velmi dobře pozorovat, jak rakovina vzniká, jak se vyvíjí, i to, jestli se vrací. Současně ale viděli, jak se stravovací návyky jednotlivých osob, ale i celé společnosti mění. Například se více rozšířila konzumace ultra zpracovaných potravin, a dokonce i typické veganské produkty, jako je ovesné mléko, se nyní často obohacují vápníkem a dalšími živinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 1 hhodinou

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 3 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 4 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 22 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...