Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.

Analýza ukázala, že vegetariáni měli o jednadvacet procent nižší riziko vzniku rakoviny slinivky břišní, o dvanáct procent nižší riziko vzniku rakoviny prostaty, o devět procent nižší riziko vzniku rakoviny prsu, o osmadvacet procent nižší riziko rakoviny ledvin a o jednatřicet procent nižší riziko mnohočetného myelomu – to vše při srovnání s konzumenty masa. Výzkum vycházel z údajů více než 1,8 milionu lidí ve Velké Británii, jejichž zdravotní stav vědci sledovali celou řadu let.

„Naše studie je dobrá zpráva pro všechny, kdo jsou vegetariáni – mají nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi časté,“ uvedli autoři studie. Celkově fungovalo podle výzkumu vegetariánství jako účinná ochrana před vznikem nádorů, některé druhy zhoubného bujení se ale z tohoto trendu vyjímaly.

Vegetariáni totiž měli oproti „masožroutům“ vyšší riziko nejčastějšího druhu rakoviny jícnu, takzvaného spinocelulárního karcinomu. A tento rozdíl byl vysoký: vegetariánům hrozí podle studie téměř dvakrát častěji. Vědci zatím neznají přesné příčiny, ale předpokládají, že to může souviset s tím, že mnoho vegetariánů mívá nedostatek některých živin – typicky jsou to vitaminy ze skupiny B.

A vegani měli ve srovnání s konzumenty masa o čtyřicet procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, vyplývá z výzkumu. To může být způsobeno nízkým průměrným příjmem vápníku a nižším příjmem dalších živin.

Příčiny rozdílů jsou neznámé

Autoři této studie byli velmi dobře schopní popsat na obrovském vzorku rozdíly v pravděpodobnosti vzniku nádorů, ale mnohem složitější je prověřit, jestli je problémem samotná konzumace masa, anebo jestli za rozdíly může něco ve stravě vegetariánů a veganů.

Zdůrazňují, že je zapotřebí mnohem rozsáhlejší a náročnější výzkum, který by právě toto prozkoumal. Protože druhů rakoviny je tolik, mohlo by dokonce být možné, že jsou u různých typů nádorů individuální rozdíly.

Studie, financovaná Světovým fondem pro výzkum rakoviny, zkoumala sedmnáct různých druhů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému a močových cest a rakoviny krve. Vědci nenašli žádné důkazy o tom, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva ve srovnání s konzumenty masa. To je pravděpodobně způsobeno tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u lidí v této studii byl relativně nízký ve srovnání s lidmi zahrnutými do novějších kohort, a podle autorů nebyly tyto výsledky „v rozporu“ s předchozími výsledky, které zdůrazňovaly souvislost mezi červeným a zpracovaným masem a rakovinou tlustého střeva.

Vědci sledovali osoby ve studii v průměru šestnáct let, což jim umožnilo velmi dobře pozorovat, jak rakovina vzniká, jak se vyvíjí, i to, jestli se vrací. Současně ale viděli, jak se stravovací návyky jednotlivých osob, ale i celé společnosti mění. Například se více rozšířila konzumace ultra zpracovaných potravin, a dokonce i typické veganské produkty, jako je ovesné mléko, se nyní často obohacují vápníkem a dalšími živinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 9 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled