Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.

O použití modelu umělé inteligence Claude od společnosti Anthropic během masivního bombardování Íránu americkými a izraelskými silami, které začalo v sobotu, informovaly nezávisle na sobě deníky Wall Street Journal (WSJ) a Axios.

Jen několik hodin před útoky přitom americký prezident Donald Trump oznámil, že federální úřady mají postupně ukončit využívání nástroje umělé inteligence od Anthropicu. „Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ prohlásil.

Média zároveň upozorňují na to, jak složité je stáhnout výkonné nástroje umělé inteligence z misí americké armády, když je tato technologie už plně zakomponovaná do operací.

Regionální velitelství americké armády CENTCOM se podle WSJ odmítlo vyjádřit ke konkrétním systémům používaným v operaci proti Íránu.

Umělá inteligence Claude se považuje za jednu z nejvyspělejších AI v současné době. Podle WSJ se zatím nevyužívá přímo při aktivních útocích, ale hlavně pro zpravodajské účely, pro výběr cílů a také na provádění simulací bojiště. Funguje tedy pro analýzu velkého množství dat, které mají výzvědné služby – ať v podobě vizuální (například satelitní snímky), nebo v podobě textové (odposlechy).

Administrativa versus Anthropic

Spor Trumpovy administrativy a Anthropicu vznikl poté, co americká armáda využila Claude (zřejmě podobným způsobem jako nyní v Íránu) při jejím zátahu na autoritářského vládce Venezuely Nicoláse Madura v lednu letošního roku. Anthropic tehdy vznesl námitku, ve které se proti takovému používání ohradil. Poukázal na podmínky použití, které neumožňují použití Claude k násilným účelům, k vývoji zbraní nebo ke sledování obyvatelstva.

Od té doby se vztahy mezi Trumpem a Pentagonem na jedné straně a Anthropicem na straně druhé neustále zhoršovaly. Trump v pátek na své sociální Truth Social označil společnost Anthropic za „radikálně levicovou společnost zabývající se umělou inteligencí, kterou vedou lidé, kteří nemají ponětí, o čem je skutečný svět“.

Ministr obrany Pete Hegseth zase v pátek na síti X společnost Anthropic obvinil z „arogance a zrady“ a dodal, že „američtí vojáci nikdy nebudou rukojmími ideologických rozmarů velkých technologických společností“.

Hegseth po Anthropicu původně požadoval plný a neomezený přístup ke všem modelům umělé inteligence společnosti. Poté, co to společnost odmítla a prezident přikázal ukončit armádě spolupráci s ní, ministr obrany uznal, že je obtížné rychle oddělit vojenské systémy od nástroje umělé inteligence, vzhledem k tomu, jak široce se už používají. Hegseth uvedl, že tento rozchod není okamžitý: společnost Anthropic bude pokračovat v poskytování služeb „po dobu nejvýše šesti měsíců, aby byl umožněn plynulý přechod k lepší a vlastenecké službě“.

Od rozchodu s Anthropicem zaplňuje mezeru konkurenční společnost OpenAI. Generální ředitel OpenAI Sam Altman toto rozhodnutí komentoval s tím, že dosáhl dohody s Pentagonem o použití nástrojů, mezi které patří ChatGPT, v uzavřené síti ministerstva obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...