Venezuela

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa se při deportaci migrantů do Salvadoru nezákonně odvolala na zákon o znepřátelených cizincích. Ve čtvrtek o tom rozhodl americký federální soudce. Ten také vládě trvale zakázal válečný zákon z 18. století používat k urychlené deportaci Venezuelanů považovaných za zločince z jižního Texasu, píše deník The New York Times (NYT).

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.

Nejvyšší soud Spojených států dočasně zakázal vládě prezidenta Donalda Trumpa deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století Venezuelany zadržované v Texasu, informovaly agentury AP a Reuters.

Souboj mezi americkými soudy a vládou prezidenta Donalda Trumpa se vyhrocuje. Federální soudce ve Washingtonu pohrozil, že by administrativu mohla čekat obvinění z porušení soudního nařízení zastavit deportace venezuelských migrantů do Salvadoru. Bílý dům odmítá, že by pohrdal soudem, a chce se odvolat.

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.

Nejvyšší soud USA zrušil nařízení federálního soudu, které bránilo administrativě prezidenta Donalda Trumpa deportovat venezuelské migranty na základě zákona z 18. století, informovala agentura AP. Uvedl nicméně, že Venezuelané musejí mít možnost soudně napadnout své vyhoštění ještě před deportací. Tyto případy pak náleží soudům v Texasu, a nikoli ve Washingtonu.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Představitelé venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia v úterý ve Štrasburku od předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberty Metsolové dostali Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. González ocenění převzal osobně, Machadová v zastoupení své dcery Any Coriny Sosové.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si vybral svého bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise. Jde o funkci, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.

Jedna z nejpopulárnějších venezuelských kapel Rawayana zrušila své turné poté, co ji prezident Nicolás Maduro kritizoval za urážku venezuelských žen. Svou hudbou prý kapela, mimo jiné nominovaná na Grammy, nechce rozdělovat. Na zprávu reagovali i jiní umělci a opozice. Koncerty měly být po některé členy kapely návratem do vlasti, odkud se odstěhovali v reakci na ekonomické problémy a politické dění.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Parlament je podle Metsolové ocenil za jejich úsilí, aby ve Venezuele, kde vládne autoritářský vůdce Nicolás Maduro, byla znovu svoboda a demokracie.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

Veškerá tvrzení o zapojení Česka do plánu svrhnout vládu venezuelského vůdce Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Caracas minulý týden zadržel dva Španěly, tři občany USA a jednoho Čecha, které viní ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele včetně Madura.