Venezuela

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Parlament je podle Metsolové ocenil za jejich úsilí, aby ve Venezuele, kde vládne autoritářský vůdce Nicolás Maduro, byla znovu svoboda a demokracie.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

Veškerá tvrzení o zapojení Česka do plánu svrhnout vládu venezuelského vůdce Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Caracas minulý týden zadržel dva Španěly, tři občany USA a jednoho Čecha, které viní ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele včetně Madura.

České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Soud ve Venezuele vydal zatykač na Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který kandidoval v červencových prezidentských volbách a podle opozice, některých západních zemí i organizací hlasování vyhrál. O vydání zatykače požádal úřad generálního prokurátora kvůli tomu, že González nereagoval na tři předvolání. Krok odsoudily mimo jiné USA, Chile, Argentina a Evropská unie. Spojené státy mezitím v rámci uplatňování sankcí zabavily letadlo venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

Venezuelský nejvyšší soud oznámil, že neobdržel od opoziční koalice žádné důkazy ohledně sporných prezidentských voleb, které se konaly 28. července. Varoval, že jeho rozhodnutí o vítězi bude definitivní. Volební úřad jihoamerické země, který je podle opozice loajální k dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi, prohlásil, že Maduro znovu volby vyhrál. Opozice tvrdí, že více hlasů získal její kandidát Edmundo González Urrutia.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.