Venezuela

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Představitelé venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia v úterý ve Štrasburku od předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberty Metsolové dostali Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. González ocenění převzal osobně, Machadová v zastoupení své dcery Any Coriny Sosové.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si vybral svého bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise. Jde o funkci, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.

Jedna z nejpopulárnějších venezuelských kapel Rawayana zrušila své turné poté, co ji prezident Nicolás Maduro kritizoval za urážku venezuelských žen. Svou hudbou prý kapela, mimo jiné nominovaná na Grammy, nechce rozdělovat. Na zprávu reagovali i jiní umělci a opozice. Koncerty měly být po některé členy kapely návratem do vlasti, odkud se odstěhovali v reakci na ekonomické problémy a politické dění.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Parlament je podle Metsolové ocenil za jejich úsilí, aby ve Venezuele, kde vládne autoritářský vůdce Nicolás Maduro, byla znovu svoboda a demokracie.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera. Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.

Veškerá tvrzení o zapojení Česka do plánu svrhnout vládu venezuelského vůdce Nicoláse Madura postrádají jakýkoli reálný základ, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Caracas minulý týden zadržel dva Španěly, tři občany USA a jednoho Čecha, které viní ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele včetně Madura.

České velvyslanectví v kolumbijské Bogotě zaslalo v souvislosti se zadržením Čecha ve Venezuele nótu na tamní ministerstvo zahraničí. Česko žádá o detailní informace o případu a konzulární kontakt, sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Pod ambasádu v Kolumbii spadá několik dalších zemí včetně Venezuely.

Venezuelský opoziční kandidát na prezidenta Edmundo González Urrutia, který podle opozice i některých zemí vyhrál červencové volby nad Nicolásem Madurou, opustil zemi a odcestoval do Španělska, kde vyhledá politický azyl. Informovaly o tom venezuelské úřady a potvrdili to i španělský ministr zahraničí a politikův advokát. Politik přistál na vojenské základně Torrejón de Ardoz, sdělil agentuře Reuters zdroj ze španělské vlády.

Soud ve Venezuele vydal zatykač na Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který kandidoval v červencových prezidentských volbách a podle opozice, některých západních zemí i organizací hlasování vyhrál. O vydání zatykače požádal úřad generálního prokurátora kvůli tomu, že González nereagoval na tři předvolání. Krok odsoudily mimo jiné USA, Chile, Argentina a Evropská unie. Spojené státy mezitím v rámci uplatňování sankcí zabavily letadlo venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

O povolebním dění ve Venezuele informují na internetu společně i dva mladí „novináři“, ona se jmenuje La Chama a on El Pana. Na rozdíl od zpráv, které přinášejí, ale nejsou skuteční a autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura je tak nemůže zatknout stejně, jako to po sporných prezidentských volbách udělal už v případě více než tisíce lidí včetně novinářů. O moderním řešení problému informoval server BBC. Tamní režim mezitím hrozí zatčením opozičnímu prezidentskému kandidátovi Edmundovi Gonzálezovi Urrutiovi.

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.