Venezuela strana 3 z 5

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

Kolumbijská armáda potvrdila možný přelet balonu vzdušným prostorem své země, napsala agentura Reuters. Spojené státy v sobotu sestřelily nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle nich vybavený špionážní technikou. Kolumbijské vzdušné síly vydaly téhož dne prohlášení, v němž poskytly omezené podrobnosti týkající se možného balonu, který jejich systém protivzdušné obrany lokalizoval v pátek ráno.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Venezuelský sněm bývalých opozičních poslanců odhlasoval ukončení mandátu přechodného prezidenta Juana Guaidóa. Jeho přechodnou vládu, kterou podporují Spojené státy, chce nahradit novým orgánem, který by měl na starosti správu zmrazených venezuelských aktiv v zahraničí. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Na světě je v současnosti na útěku před válkou, konflikty a pronásledováním kolem 103 milionů lidí, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejvíce v historii. Na útěku je tak podle dat aktualizovaných k polovině letošního roku, na něž ve středu upozornila agentura DPA, více než procento celosvětové populace.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Venezuelská vláda a opozice se v sobotu vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Americká prokuratura obvinila pět Rusů a několik dalších osob v souvislosti se sítí, která získávala americké vojenské technologie a dodávala je do Ruska. Některé z technologií skončily i na ukrajinských bojištích, informuje agentura Reuters.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

Počet obětí sobotního sesuvu půdy na severu Venezuely vzrostl  na 36, uvedla agentura AFP s odvoláním na venezuelské ministerstvo vnitra. Dalších více než šedesát lidí se pohřešuje. Záplavy a silné deště souvisejí s hurikánem Julia, který následně dorazil i do dalších částí Latinské Ameriky. Nad Nikaraguou zeslábl na úroveň tropické bouře.

Přes devadesát procent kolumbijského kokainu končí v USA. Obě země nyní jednají o způsobu, jak nejlépe pašování drog narušit. Kolumbijci se chtějí zaměřit hlavně na záchyty drog na moři.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Úder blesku v pátek zapálil jednu z osmi skladovacích nádrží na ropu v kubánském přístavním městě Matanzas. Požár se následně rozšířil i na další nádrž. Černý dým se dostal do vzdálenosti přesahující sto kilometrů směrem na západ k Havaně. V neděli kubánské úřady uvedly, že se oheň i s pomocí desítek hasičů z Mexika a Venezuely daří dostávat pod kontrolu a jeden zásobník je z preventivních důvodů ochlazován. Při požáru bylo zraněno více než sto lidí. Kuba se v poslední době potýká s výpadky proudu a nedostatkem paliv. Požár zásobníků v Matanzasu situaci pravděpodobně ještě zhorší, uvedla agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Italská ropná společnost Eni a španělská firma Repsol by mohly již příští měsíc zahájit dodávky venezuelské ropy do Evropy, aby tak kompenzovaly výpadek v dodávkách z Ruska. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Obnovení dodávek podle zdrojů těmto firmám povolilo americké ministerstvo zahraničí. Venezuelský ropný průmysl je již delší dobu terčem amerických sankcí.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.