Venezuela strana 3 z 5

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

Kostarický prezident Carlos Alvarado zveřejnil společné prohlášení několika lídrů latinskoamerických a karibských států, v němž signatáři kritizují nerovný přístup k protikoronavirovým vakcínám ve světě. Informovala o tom v pondělí agentura EFE. Hlavy států vyzvaly země, které již naočkovaly své rizikové skupiny, aby poskytly dávky chudším státům.

Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí hyperinflace.

Venezuela zažívá druhou vlnu emigrace. Na vině tentokrát není přímo politický útlak, ale drogová válka. Na hranicích s Kolumbií operuje armáda v rámci proklamovaného boje s narkomafií a lidé odtud ve velkém prchají právě do sousední země. Kolumbijská vláda připomíná, že samotný režim Nicolase Madura má své vlastní zájmy v obchodu s drogami.

Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a činitele jeho administrativy. Ve své zprávě to uvedla kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI), podle níž se navzdory tvrzení řady republikánů do kampaně nesnažila zasahovat Čína. Naopak Írán se o ovlivnění voleb snažil. Žádná ze zmíněných zemí se k obsahu materiálu zatím nevyjádřila.

Spojené státy udělí dočasné povolení k pobytu uprchlým Venezuelanům. Kvůli „mimořádným“ podmínkám ve Venezuele není návrat do této latinskoamerické země v současnosti bezpečný, uvedl dle agentury DPA nejmenovaný představitel administrativy Joea Bidena. Nárok na přechodný pobyt v USA vznikne podle odhadů zhruba 320 tisícům lidí.

Venezuelská centrální banka zavede od pondělí tři nové druhy bankovek. Kvůli hyperinflaci začne vydávat bankovky v nominální hodnotě 200 tisíc, 500 tisíc a jednoho milionu bolívarů, informovala agentura AFP. Dosud nejvyšší hodnota byla padesát tisíc bolívarů. Kvůli vysoké nestabilitě domácí měny ale obyvatelé Venezuely běžně používají americký dolar.

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

Evropská unie již neuznává lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili společné prohlášení, podle něhož je pozice bývalého předsedy venezuelského parlamentu z hlediska EU srovnatelná s dalšími opozičními předáky. Evropský blok přitom zároveň neuznává výsledky prosincových voleb, v nichž bez účasti opozice parlament ovládli lidé autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl omilostnit svého bývalého poradce a hlavního stratéga Steva Bannona. Ten čelil obvinění z podvodu v souvislosti se sbírkou na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Bílý dům to uvedl na svých webových stránkách, kde je Bannon uveden společně s dalšími desítkami omilostněných. Dále na seznamu figuruje jeden ze spolupracovníků první Trumpovy volební kampaně Elliott Broidy nebo rapper Dwayne Carter známý jako Lil Wayne.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice jako protest proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je víc, než kolik jich přišlo minulou neděli k parlamentním volbám. Policie podle opozice při referendu zatkla několik lidí, zabavovala volební materiály a fotila si hlasující. Informoval o tom deník El Nacional, který připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Venezuelské volby podle očekávání vyhrál blok příznivců autoritářského vládce země Nicoláse Madura. Volby za nesvobodné už předem označila řada zemí, Evropská unie i Organizace amerických států (OAS). Podle šéfa diplomacie USA Mikea Pompea je „to, co se děje ve Venezuele, podvod a fraška, ne volby“. Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se snaží přimět obyvatele k účasti na nedělních parlamentních volbách i výhrůžkami, že jim omezí potravinové balíčky. Volby bojkotuje jako nesvobodné velká část opozice, která místo nich organizuje od 5. do 12. prosince on-line referendum o setrvání Madura u moci, což podpořila i venezuelská biskupská konference. Podle ní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů, a naopak ještě zhorší krizi, ve které je země už několik let.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

V Michiganu se sešel výbor, který potvrdil výsledek prezidentských voleb v tomto státě. O 154 tisíc hlasů tam zvítězil demokratický kandidát Joe Biden. Potvrdit výsledek by měla i Pensylvánie, kde podle neoficiálních údajů také vyhrál. Kampaň prezidenta Donalda Trumpa se v neděli odvolala proti rozhodnutí soudce, který zamítl žalobu žádající zablokování uzavření výsledků prezidentských voleb v Pensylvánii.

Na tuzemských středních školách vypomáhají s on-line výukou i studenti ze zahraničí. Zhruba stovka vysokoškoláků z celého světa se rozhodla zapojit na více než padesáti školách po celé republice. Projekt začal fungovat v druhé polovině října. Vzešel z iniciativy českých vysokoškolských spolků, které propojují učitele ze středních škol se zahraničními studenty. Ti pak vedou na škole třeba výuku jazyků, dějepisu nebo i mezinárodních vztahů.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales v pátek opustil Argentinu a zamířil do Venezuely na palubě venezuelského vládního speciálu. Informovala o tom argentinská státní agentura Telam. Morales se přesunul ve stejný den, kdy se jeho spolustraník Luis Arce stal oficiálně prezidentem Bolívie.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Spojené státy v pondělí oznámily nové sankce namířené na íránské ministerstvo obrany a jednotlivce údajně zapojené do tamního jaderného programu. Opatření míří rovněž na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který podle USA spolupracoval s Teheránem při obcházení zbrojního embarga OSN. Krok má podle Washingtonu podpořit víkendové americké prohlášení, že se obnovují veškeré sankce, které na Írán uvalila OSN.