Venezuela strana 5 z 5

Podle nového výzkumu se u delfínů v Amazonce rychle zvyšuje hladina rtuti. Vědci si myslí, že tato toxická látka pochází z ilegální těžby zlata, která se kolem této řeky stále rozšiřuje.

Nejvyšší volební soud v Bolívii zveřejnil konečné výsledky prvního kola prezidentských voleb. Potvrzují těsné vítězství současné hlavy státu Eva Moralese. Ten tak získá už čtvrtý mandát a u moci zůstane do roku 2025. Doma i v zahraničí ale čelí obviněním z volebních manipulací. Mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS) Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K tomu se připojily i Spojené státy a Evropská unie.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

Maracaibu se kdysi přezdívalo „venezuelský Dallas“. Bývalo jedním z nejbohatších měst v zemi, které vyrostlo na ropě. Prosperita je ale dávno pryč a lidé, kteří zůstali, bojují o přežití. Ropa už tam není zdrojem příjmů, ale naopak jejich překážkou. Na březích jezera Maracaibo způsobily opuštěné vrty ekologickou katastrofu.

Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.

Venezuelská centrální banka provádí interní testy, které mají zjistit, zda může držet kryptoměny. Reaguje tak na pokyn od státní společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), která usiluje o to, aby mohla posílat do centrální banky bitcoiny a ethery a aby pak banka platila dodavatelům této ropné firmy kryptoměnami. Zaměstnanci také studují návrh, aby centrální banka mohla započítat kryptoměny do devizových rezerv, které jsou teď blízko minima za 30 let. S odvoláním na informace čtyř zdrojů to uvedla agentura Bloomberg.

Do Venezuely přiletěla další skupina vojenských specialistů z Ruska, kteří mají dohlížet na opravy vojenské techniky dovezené z Ruska. Venezuela podle ruských zdrojů nakoupila v Rusku složité zbraně, které potřebují pravidelnou údržbu. Kvůli rozhovoru o další spolupráci obou zemí se v Moskvě sešli prezidenti Nicolas Maduro a Vladimir Putin.

Kuba se ocitla na hraně vážné ekonomické krize. V zemi rychle docházejí zásoby pohonných hmot. Prezident vyzval obyvatele, aby omezili cesty hromadnou dopravou a připravili se na možné výpadky proudu. Na ostrov dopadají potíže ve spřátelené Venezuele a zpřísněné sankce Spojených států.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.

Venezuelský režim odolává tlaku opozice a světa mimo jiné za pomoci ilegálních obchodů. V posledních letech soustředí svou pozornost na rozlehlé džungle bohaté na zlato. Úřadující prezident Nicolás Maduro si za něj kupuje přízeň armády. Turecko pak výměnou za zlato posílá do země jídlo. Samotní horníci se však stávají terčem útoků armády či státem sponzorovaných gangů.

Na severu Kolumbie vznikla nová válečná zóna. Boje mezi ozbrojenými skupinami o kontrolu nad trasami obchodu s drogami v regionu Catatumbo už donutily 40 tisíc lidí opustit své domovy. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Ozbrojenci podle ní vyplnili vakuum, které v oblasti vzniklo po uzavření mírové dohody mezi vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016.

Přesně před dvěma sty lety, 7. srpna 1819, udělali latinskoameričtí povstalci rozhodující krok k nezávislosti na Španělsku. V bitvě u kolumbijského Boyacá tehdy jejich vojska pod vedením Simona Bolívara porazila koloniální armádu. Vítězství obrátilo vývoj ve prospěch povstalců a otevřelo cestu k osvobození jihoamerických zemí od španělské nadvlády.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

Venezuelský Caracas a další části země se opět ocitly bez dodávek elektřiny a tekoucí vody. Podle vlády prezidenta Nicoláse Madura se Venezuela stala terčem „elektromagnetického útoku“. Opozice a řada ekonomů naopak viní z častých blackoutů socialistický režim a nedostatečné investice do energetické infrastruktury.

Několik zemí Latinské Ameriky vyhlásilo fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření choroby, která ohrožuje banánovníky. Učinily tak poté, co houbovitá plíseň postihla jednu plantáž v Kolumbii u hranic s Venezuelou. Zatím není potvrzeno, že jde o obávanou variantu takzvané panamské nemoci, která v minulosti zlikvidovala ve světě celý jeden druh banánů. Informoval o tom deník El País.

Venezuelské bezpečnostní složky v rámci snahy o umlčení politických oponentů prezidenta Nicoláse Madura zabily tisíce zejména mladých mužů. K jejich tělům nastražily zbraně či drogy a manipulovaly s důkazy, aby se zdálo, že se bránili zatčení. V nové zprávě to tvrdí OSN.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala venezuelské úřady k propuštění vězněných členů opozice. Bacheletová se při své návštěvě Caracasu v pátek setkala jak s opozičním vůdcem Juanem Guaidóem, poté i s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem, o jehož sesazení Guaidó několik měsíců usiluje. Do země také vyrazí dva zástupci OSN, kteří mají dohlížet na dodržování lidských práv  v zemi.

Tisíce migrantů z Venezuely se snaží dostat přes Kolumbii a Ekvádor do Peru. Od soboty musejí na hranicích předložit pas a víza, dosud jim stačil jen občanský průkaz. Venezuela se pod nadvládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura potýká s hlubokou politickou a ekonomickou krizí, lidem chybí nejzákladnější potřeby.

Protestující Haiťané už několik dnů zapalují pneumatiky a blokují silnice v metropoli Port-au-Prince. V zemi také probíhá generální stávka. Nepokoje si vyžádaly několik lidských životů a zraněných. Lidé požadují odchod prezidenta Jovenela Moiseho spojovaného se zpronevěrou milionů dolarů z venezuelské pomoci. Haiti je nejchudší americkou zemí.

Americký prezident Donald Trump v pondělí na svém Twitteru napsal, že podle jeho informací Rusko odvolalo z Venezuely velkou část svých vojenských poradců a vyhodnocuje schopnost režimu prezidenta Nicoláse Madura čelit rostoucímu tlaku USA. Zprávu údajně dostal ze samotného Kremlu, ten ale v úterý Trumpovo tvrzení popřel. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva o žádném odchodu poradců z Venezuely Bílý dům neinformovala a informovat ani nemohla.

Těžba ropy ve 14členné Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v květnu oproti předchozímu měsíci snížila o 60 tisíc barelů denně (b/d) na 30,17 milionu b/d, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to z aktuální zprávy agentury Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví. Přestože Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy, její produkci zvýšila, na kompenzaci propadu íránského exportu postiženého sankcemi Spojených států to nestačilo. V samotném Íránu těžba spadla o 400 tisíc barelů denně.

Krize ve Venezuele trvá několik měsíců, vlastně let, a vláda prezidenta Nicolase Madura se stále drží u moci. I přes nedávný pokus o státní převrat venezuelské opozice vedené Juanem Guaidóem. Ten nevyšel a vypadá to, že se opozice bude muset spokojit s oficiálním vyjednáváním, které se bude odehrávat v příštích týdnech v Norsku.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice. Datum zatím nesdělil, původně se volby měly konat v roce 2020. Maduro tvrdí, že chce zákonodárný sbor „legitimizovat“, podle kritiků se ale snaží připravit opozici o hlavní oporu. Madurem vytvořené konkurenční Ústavodárné shromáždění si mezitím prodloužilo mandát do konce příštího roku.