Venezuelané chtějí převzít kontrolu nad částí Guyany. Madurovi jde o ropu, tvrdí politolog

Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

V referendu šlo o to, jestli má Venezuele připadnout správa nad částí Guyany známé jako Esequibo, a také o to, jestli tamní obyvatelé mají dostat venezuelské občanství. V neposlední řadě lidé hlasovali o odmítnutí pravomoci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) rozhodovat o řešení územního sporu mezi oběma jihoamerickými zeměmi.

Pro vytvoření nového venezuelského federálního státu s názvem Guyana Esequibo se podle tvrzení venezuelských úřadů vyslovilo zhruba 96 procent hlasujících. Podobné podpory se podle nich dostalo i dalším návrhům v plebiscitu. Referenda se podle oficiálních údajů zúčastnilo na 51 procent oprávněných voličů. Podle agentury AFP ale volební komise neposkytla transparentní informace o volební účasti. Autoritářský vůdce Maduro hlasování označil za kompletní úspěch pro zemi a její demokracii.

„Cílem (Madurovy) vlády je vyslat Guayaně vzkaz síly,“ řekl profesor politologie na Centrální univerzitě ve Venezuele Ricardo Sucre a dodal, že Maduro myslí i na možné rozšíření těžby ropy a plynu.

ICJ v pátek nařídil Venezuele, aby nepodnikala žádné kroky, které by zbavily Guyanu kontroly nad Esequibem. Soud však Caracasu, který tvrdí, že mu oblast byla před více než 120 lety neprávem odňata, výslovně nezakázal, aby uskutečnil referendum. Guyana žádala soud, aby Venezuele nařídil zastavit části hlasování.

Obavy z invaze

Podle AFP nebude mít oznámený výsledek referenda v krátkodobém horizontu žádné konkrétní důsledky, jelikož se území nachází v Guyaně a nejednalo se o hlasování o sebeurčení. Přesto vyvolalo znepokojení v guyanském hlavním městě Georgetownu i na mezinárodní úrovni.

Caracas ujistil, že nehledá důvod k invazi do oblasti. Guyana se ovšem obává, že se tak nakonec stane. Guyanský prezident Irfaan Ali v neděli ujistil své krajany, že „v nadcházejících hodinách, dnech a měsících se není čeho obávat“. „Naší první linií obrany je diplomacie a my jsme ve velmi, velmi silné pozici,“ dodal. Zdůraznil, že země má širokou mezinárodní podporu, a vyzval Caracas, aby „projevil zralost a odpovědnost“.

Brazílie podle agentury Reuters posílila vojenskou přítomnost u své severní hranice a brazilští zpravodajci podle některých zdrojů věří, že Caracas invazi skutečně chystá. 

Napětí vzrostlo po nálezu zásob ropy a plynu

Esequibo (též Essequibo či Guayana Esequiba) je území o rozloze asi 160 tisíc kilometrů čtverečních, na němž žije na 125 tisíc lidí. Guyana má celkovou rozlohu 215 tisíc kilometrů čtverečních a na osm set tisíc obyvatel.

Území patřilo v koloniálním období ke španělské Venezuele. Guyaně – tehdy britské kolonii – připadlo roku 1899 na základě arbitráže pod dohledem Spojených států, Velké Británie a Ruska. Když v roce 1966 získala Guyana nezávislost, Venezuela si část Esequiba začala nárokovat u mezinárodních soudů. Napětí vzrostlo poté, co byla u pobřeží tohoto regionu nalezena ropa a zemní plyn.

Caracas tvrdí, že přirozenou hranicí by měla být řeka Essequibo, jak tomu bylo v roce 1777 v době španělského impéria. Guyana, která má jedny z největších zásob ropy na obyvatele na světě, se domnívá, že by měla být dodržována hranice z britských koloniálních dob.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že „Spojené státy podporují mírové řešení sporu“ a podporují výsledek arbitráže z roku 1899 do té doby, než obě strany případně uzavřou novou dohodu. „Tohle není něco, co jde vyřešit referendem,“ dodal Miller.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
Právě teď

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 12 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 17 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...