Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.
Státy v Amazonii utvořily alianci proti odlesňování. Zločiny proti pralesu by mohly čelit tvrdším postihům
Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí. Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje.
Podle serveru G1 země budou v úsilí zamezit ničení amazonského pralesa sledovat cíle stanovené ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes šedesát procent pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030.
Prohlášení vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši sta miliard dolarů. Peníze by měly dostat chudší státy a rozvíjející se ekonomiky, mezi které patří i státy zastoupené na summitu v Belému.
Otázka těžby ropy
Jedním z hlavních bodů sporu byla podle agentura otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. „Je nutné opustit fosilní paliva,“ zdůraznil Petro. Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je klíčový i pro další přítomnou zemi na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana.
V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. „Nemáme odlišné postoje,“ řekl.
Cílem dvoudenního summitu je nalézt společnou řeč ohledně ochrany amazonského pralesa. Podle brazilské ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je nutné zabránit tomu, aby se amazonský prales dostal do „bodu zvratu“, kdy začne produkovat více oxidu uhličitého, než kolik ho dokáže absorbovat.
Dosavadní využívání amazonského pralesa podle brazilského prezidenta „vyprodukovalo bohatství pro několik málo lidí a chudobu pro mnohé“, zatímco vedlo k ničení životního prostředí. Luiz Inácio Lula da Silva se domnívá, že nelze dosáhnout lepší ochrany pralesa bez zlepšení životních podmínek zhruba padesáti milionů lidí, kteří na území tohoto ekosystému žijí.
To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. „Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů,“ řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.
Přes šedesát procent amazonského pralesa se nachází v Brazílii, zbytek leží na území sedmi států. Amazonský summit je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii.
Summit zemí oblasti Amazonie
Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce (OTCA), jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér a Surinamu a Ekvádor ministři zahraničí.
Amazonii trápí odlesnění, znečištění a ilegální obchod
Pro současnou vládu prezidenta da Silvy je ochrana Amazonie prioritou. Zatímco jeho předchůdce Jair Bolsonaro nedotčený prales otevíral dřevařům, těžařům a velkofarmám, satelitní monitorování ukazuje, že proti loňskému červenci v tom letošním zpomalilo odlesňování až o dvě třetiny.
Raoni, náčelník přírodního kmene Kayapů, to vítá. Stejné zájmové skupiny ale nyní podle něj tlačí na brazilský Senát, aby ochranu území znemožnil. „Nechápu, proč jsou tak tvrdohlaví a dělají stále totéž. Nechápu, proč nám nenaslouchají,“ řekl.
Rezervace Kayapů je už teď obklíčená sójovými plantážemi a ranči s dobytkem. Řeky tak vysychají a jsou znečištěné. Na otravě vod se podílí i ilegální těžba zlata, která k extrakci drahého kovu využívá jedovatou rtuť.
„Zdevastovali obrovskou plochu. Nejprve byl zlikvidován deštný les, později byla na amalgamaci použita velice jedovatá rtuť, která se váže na zrnka zlata. Problém je, že rtuť zůstává v půdě, podzemní vodě i v řekách. Lidé nemají možnost získávat pitnou vodu,“ přiblížil v pořadu Horizont ČT24 geograf a hydrolog Bohumír Jánský z Univerzity Karlovy. Peruánští ochranáři dokumentují, jak rtuť proniká do rostlin, těl ptáků a savců a dál do potravního řetězce.
Jedním z hlavních cílů summitu je tak podle Jánského boj proti ilegálním skupinám. „Obchoduje se se zvířaty, drogami, zbraněmi, ale dokonce i s lidmi. To by měl tento summit pomoci řešit,“ vyjmenoval vědec, který vedl výzkumné expedice k Amazonce.
Horizont ČT24: Amazonský summit proti odlesňování (zdroj: ČT24)
Dopady na životní prostředí jsou vidět i přímo u dějiště summitu. Za předměstími Belému obyvatelé trpí kvůli vyvážení průmyslových odpadů. „Voda tu bývala křišťálově průzračná, ne jako dnes,“ popsal rybář João Valdez.
„Žijeme pět minut od města. Hlavy států, ministři všech těch zemí, kde jsou? Nepřijel za námi jediný inspektor životního prostředí,“ stěžoval si ředitel institutu Vida Para Nazareno Lobato.
Podle Jánského mají vůči Amazonii dluh také vyspělé státy, které po dlouhou dobu využívaly bohatství deštných lesů. Nyní by nejbohatší země světa mohly pomáhat „nejen finančně, ale především svými odborníky, kteří by na místě mohli vykonat užitečnou práci“.