Luiz Inácio Lula da Silva

Na summitu lídrů G20 v brazilském Riu de Janeiro byla oficiálně založena Globální aliance proti hladu a chudobě. Má 148 členů. Za cíl si klade vymýtit hlad a chudobu do roku 2030.

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

Páteční pád letadla se 61 osobami na palubě v brazilském státě Sao Paulo nikdo nepřežil, uvedly podle CNN Brasil místní úřady. Podle agentury AP to potvrdila letecká společnost Voepass Linhas Aéreas, která stroj ATR-72 provozovala. Úřady dříve informovaly o 62 mrtvých, aerolinka ale údaj později upravila. Na místo, kam se letadlo zřítilo, dorazili záchranáři, hasiči a policie.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Při rozsáhlých záplavách na jihu Brazílie zemřelo 37 lidí a dalších 74 se pohřešuje. Uvedl to server G1 s odkazem na páteční aktualizovanou bilanci. Zhruba 31 tisíc lidí muselo opustit své domovy. Nejpostiženější je stát Rio Grande du Sul. Situace se zhoršuje v jeho hlavním městě Porto Alegre, kde úřady vyzvaly k evakuaci historického centra.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou dalších šest zemí, aby se staly novými členy bloku. Pozvánku pošlou Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům, oznámil prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž má tento krok posílit vliv bloku, který se zavázal, že bude hájit zájmy „globálního Jihu“.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva kvůli násilnostem z 8. ledna v brazilské metropoli odvolal šéfa armády generála Julia Cesara de Arrudu. Toho do funkce v závěru loňského roku jmenoval Lulův předchůdce Jair Bolsonaro. Prezident podle agentury AP odvolání zdůvodnil obavami o demokracii v zemi. Arrudu nahradí Tomás Miguel Ribeiro Paiva, který dosud stál v čele jihovýchodního vojenského velitelství.

Soudce brazilského nejvyššího soudu zahrnul bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara do vyšetřování násilností, které se odehrály v hlavním městě Brasílii minulou neděli 8. ledna, uvedly tiskové agentury. Bolsonaro, ani jeho tři synové, kteří jsou zákonodárci, se dosud nevyjádřili, poznamenala agentura AP.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.