Luiz Inácio Lula da Silva

Poražený kandidát na brazilského prezidenta a senátor Flávio Bolsonaro po útěku z vlasti přicestoval na Floridu. Prohlásil, že je „vůdcem“ Brazílie a že jej o vítězství připravil volební státní převrat. Toho se podle něj měl dopustit levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve spolupráci s nejvyšším soudem. Mezinárodní pozorovatelé označili hlasování za férové.

Neúspěšný krajně pravicový kandidát na brazilského prezidenta Flávio Bolsonaro nepřímo uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Prohlásil totiž, že bude organizovat opozici proti levicovému prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který v neděli volby vyhrál. Kvůli obavám úřadů, že by mohl utéct do zahraničí, musel Bolsonaro odevzdat své cestovní doklady, píší tamní média. Porážku už uznala i Bolsonarova strana.

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb. Lulovi mezitím k vítězství pogratulovala řada světových lídrů.

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo 25. října, do kterého po nedělním hlasování postoupil pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle agentur to uvedl brazilský volební úřad. Podle konečných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů a Lula 45,16 procenta.

V Brazílii v neděli proběhlo první kolo volby prezidenta, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. Šanci na vítězství mezi více než desítkou kandidátů mají současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho ideologický protějšek, pravicový senátor Flávio Bolsonaro. K volbám mohlo jít na 160 milionů voličů. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a o hlavě státu se rozhodne až ve druhém kole 25. října.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.

Brazilský nejvyšší soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce. Ten byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni „lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům“, napsala agentura EFE.

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vetoval návrh zákona, který by mohl vést ke zkrácení trestu pro jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Ten byl loni odsouzen k 27 letům vězení za pokus o státní puč. Součástí plánu bylo podle obžaloby i zabití Luly. Prezidentovo veto může parlament ještě přehlasovat.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Pět mrtvých si zatím ve Vietnamu vyžádal tajfun Kalmaegi, který stomilionovou zemi zasáhl ve čtvrtek, píše agentura AFP. Na Filipínách počet obětí živlu stoupl na 188, dodala.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se v pondělí odvolal proti rozsudku nejvyššího soudu, který jej v září potrestal 27 lety vězení za pokus o převrat. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.