Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

„Je to fantastické, protože les je odolný. Tyto druhy mu dávají novou šanci,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Fernando Elias z muzea Emília Goeldiho ve státě Pará. Výzkum zveřejnil minulý měsíc odborný časopis Global Change Biology.

Takzvané pionýrské druhy dokážou růst i v půdě ochuzené po zemědělském využívání, snášejí silné sluneční záření a rychle se rozrůstají. Jejich husté koruny vytvářejí stín, který může teplotu pod nimi snížit až o šest stupňů Celsia. Zároveň produkují velké množství listů, které po opadání obohacují půdu o organickou hmotu a připravují ji na návrat náročnějších druhů typických pro původní prales.

Vědci při výzkumu analyzovali více než pětadvacet tisíc stromů a palem v několika oblastech východní Amazonie. Zkoumali lesy, které se obnovovaly od jednoho roku až po šest desetiletí. Mezi nejvýznamnější druhy patřily například Cecropia palmata s velkými listy připomínajícími dlaň nebo Inga alba, jejíž dlouhé lusky obsahují sladkou bílou dužinu. Významnou roli sehrály také palmy, z jejichž ořechů místní obyvatelé získávají olej.

Les reguluje klima

Podle Eliase by přesnější znalost druhů, které jsou při obnově lesa nejdůležitější, mohla pomoci výrazně urychlit rekultivaci odlesněných území. „Pokud víme, které druhy dominují v zásobách uhlíku a ovlivňují fungování těchto ekosystémů, můžeme na ně při obnově cílit,“ uvedl.

Obnova amazonských lesů má přitom význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro klima. Stromy v Amazonii ukládají obrovské množství uhlíku a pomáhají regulovat globální oteplování. „Když odstraníte les, neodstraňujete jen biodiverzitu. Odstraňujete také schopnost lesa regulovat klima,“ upozornil Elias.

Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) byla v Brazílii za posledních čtyřicet let odlesněna plocha přibližně o velikosti Španělska.

V posledních letech se tempo odlesňování v Brazílii snížilo. Za vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy loni kleslo na nejnižší úroveň za deset let. Brazilská vláda chce ztrátu lesů do roku 2030 zcela zastavit a v rámci svých závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody se zavázala obnovit dvanáct milionů hektarů půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
11. 11. 2026‌‌

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
11. 11. 2026‌‌

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
11. 11. 2026‌‌

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.