Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.

„Je to fantastické, protože les je odolný. Tyto druhy mu dávají novou šanci,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Fernando Elias z muzea Emília Goeldiho ve státě Pará. Výzkum zveřejnil minulý měsíc odborný časopis Global Change Biology.

Takzvané pionýrské druhy dokážou růst i v půdě ochuzené po zemědělském využívání, snášejí silné sluneční záření a rychle se rozrůstají. Jejich husté koruny vytvářejí stín, který může teplotu pod nimi snížit až o šest stupňů Celsia. Zároveň produkují velké množství listů, které po opadání obohacují půdu o organickou hmotu a připravují ji na návrat náročnějších druhů typických pro původní prales.

Vědci při výzkumu analyzovali více než pětadvacet tisíc stromů a palem v několika oblastech východní Amazonie. Zkoumali lesy, které se obnovovaly od jednoho roku až po šest desetiletí. Mezi nejvýznamnější druhy patřily například Cecropia palmata s velkými listy připomínajícími dlaň nebo Inga alba, jejíž dlouhé lusky obsahují sladkou bílou dužinu. Významnou roli sehrály také palmy, z jejichž ořechů místní obyvatelé získávají olej.

Les reguluje klima

Podle Eliase by přesnější znalost druhů, které jsou při obnově lesa nejdůležitější, mohla pomoci výrazně urychlit rekultivaci odlesněných území. „Pokud víme, které druhy dominují v zásobách uhlíku a ovlivňují fungování těchto ekosystémů, můžeme na ně při obnově cílit,“ uvedl.

Obnova amazonských lesů má přitom význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro klima. Stromy v Amazonii ukládají obrovské množství uhlíku a pomáhají regulovat globální oteplování. „Když odstraníte les, neodstraňujete jen biodiverzitu. Odstraňujete také schopnost lesa regulovat klima,“ upozornil Elias.

Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) byla v Brazílii za posledních čtyřicet let odlesněna plocha přibližně o velikosti Španělska.

V posledních letech se tempo odlesňování v Brazílii snížilo. Za vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy loni kleslo na nejnižší úroveň za deset let. Brazilská vláda chce ztrátu lesů do roku 2030 zcela zastavit a v rámci svých závazků vyplývajících z pařížské klimatické dohody se zavázala obnovit dvanáct milionů hektarů půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 4 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 5 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
08:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 8 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 11 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 13 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
včera v 17:21‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
včera v 15:50‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.