Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
Nafta ve Spojených státech amerických nebyla nikdy dražší než v těchto dnech. Příčinou je především válka s Íránem, která snižuje zásoby této klíčové suroviny, jejíž nedostatek vede k této drahotě. Americká vláda sice nemá v rukou příliš nástrojů vhodných k tomu, aby krizi ukončila, ale pokusila se nyní zasáhnout jinak. Ruší totiž normy, které omezují spotřebu automobilů. To by mělo snížit cenu vozidel a umožnit tak Američanům levnější dopravu. Celá řada expertů je ale ohledně pozitivních dopadů kroku skeptická.
Ceny nafty jsou pro Američany šokující
V Česku se ceny nafty blíží padesáti korunám za litr. V USA se dostaly minulý týden na 6,5 dolaru za galon, což odpovídá necelým 37 korunám za litr. To je pro Čechy sen, ale pro Američany, kteří automobily využívají výrazně více než Evropané, to představuje výrazné zdražení ve všech oblastech života. Vysoké jsou tam i ceny benzinu, jež se pohybují kolem 4,5 dolaru za galon, tedy asi 25 korun za litr.
Americké ministerstvo dopravy v pondělí oznámilo, že dokončilo přípravu nařízení, které zruší normy zavedené za vlády prezidenta Bidena. Ty požadovaly, aby průměrná spotřeba paliva lehkých užitkových vozidel dosáhla do roku 2031 hodnoty 4,67 litru na sto ujetých kilometrů (50,4 míle na galon); nyní je nový cíl mnohem méně ambiciózní – činí 6,74 litru na sto kilometrů do roku 2031; cíl pro rok 2024 byl přitom 7,81 litru na sto kilometrů.
Tyto normy se označují jako CAFE neboli Corporate Average Fuel Economy. Podle vyjádření Bílého domu by jejich výrazné zmírnění mělo ušetřit americkým spotřebitelům přibližně 138 miliard dolarů (bezmála tři biliony korun) během příštích pěti let. Úřady vycházejí v tomto výpočtu z předpokladu, že automobily, které nepotřebují účinnější motory, budou výrazně levnější. Američané by tak měli na každém autě ušetřit přibližně 1300 dolarů, tedy asi 28 tisíc korun.
„Tato vláda poskytuje pomoc rodinám a oživuje pulzující srdce amerického zpracovatelského průmyslu,“ vyjádřil se americký ministr dopravy Sean Duffy v prohlášení, v němž tuto změnu oznámil.
1300 dolarů ale není jediné důležité číslo.
Ministerstvo dopravy totiž současně připustilo, že Američanům se úprava norem k efektivitě stejně nevyplatí: při současných cenách paliv by totiž za „šťávu“ pro vozy zaplatili 1600 dolarů (33 tisíc korun) navíc. Pokud by se ale prodeje automobilů vyvíjely tak, jak odhaduje Bílý dům, vedlo by to ke zvýšení poptávky po palivech o 4,6 procenta. A podle odhadů ekologických organizací toto bude znamenat také výrazně vyšší emise nejen oxidu uhličitého, ale také dalších složek smogu.
Donald Trump už také před rokem nařízením zrušil federální daňový odpočet pro nová elektrická vozidla v hodnotě až 7500 dolarů (přes 160 tisíc korun) na vůz a federální normy pro emise z výfuku.
Dopady změny
Automobilkami je toto zmírnění norem značně vítané. Průmyslová skupina Alliance for Automotive Innovation sdělila agentuře Reuters, že původní předpisy „v podstatě vyžadovaly přechod na elektromobily, což nebylo v souladu s realitou trhu a poptávkou zákazníků“.
Dan Becker, ředitel kampaně Safe Climate Transport z organizace Center for Biological Diversity, veřejnoprávní stanici PBS řekl, že „Trump ničí rozumné normy spotřeby paliva v nejhorším možném okamžiku pro spotřebitele, kteří čelí astronomicky vysokým cenám u čerpacích stanic“. Katherine Garcíaová, ředitelka projektu Clean Transportation for All z organizace Sierra Club, pro stejnou televizní stanici uvedla, že tyto změny znamenají „vyšší spotřebu paliva, vyšší výdaje u čerpacích stanic a špinavější ovzduší v našich obcích“.
Uvolnění norem CAFE bude bránit přerodu automobilového průmyslu směrem k úspornějším a elektrickým vozidlům, podotkla pro zpravodajský portál NPR ekonomka Sue Helperová, která se zabývá automobilovým průmyslem na Case Western Reserve University. „Z dlouhodobého hlediska je to velmi špatné, protože to zpomaluje pokrok,“ míní.
„Tím snižujeme konkurenceschopnost našich automobilek. Omezíme jim tak možnost získávat zkušenosti s výrobou vozů, které budou v budoucnu žádané jak Američany, tak i zbytkem světa,“ dodala. Američtí výrobci automobilů totiž doufají, že budou i nadále prodávat svá vozidla na zahraničních trzích, kde mohou platit přísnější emisní normy. A příští prezidentská administrativa by pravidla mohla opět změnit.
Obdobně celou záležitost vidí Ellen Hughes-Cromwicková, která strávila velkou část své kariéry jako hlavní globální ekonomka společnosti Ford a nyní se jako vedoucí hostující výzkumnice v think tanku Third Way věnuje energetice. Z dlouhodobého hlediska změny norem CAFE mohou podle ní ohrozit postavení amerických automobilek na globálním trhu. „Budoucnost tohoto odvětví spočívá v přechodu na elektromobily,“ zdůraznila. „Zbytek světa v tomto přechodu na elektromobily neztrácí tempo. Čínský průmysl elektromobilů představuje pro nás velmi silného konkurenta,“ vyjádřila se pro NPR.
Dědictví íránské krize ve světle té nové
Normy CAFE nejsou v USA žádnou novinkou. Jejich kořeny sahají do roku 1975, tedy do doby ropného šoku, který byl způsobený tehdejší íránskou revolucí. Tenkrát si poprvé Američané uvědomili, že množství fosilních paliv není neomezené nejen v čase, ale ani v okamžitém množství, které se dá doručit na trh.
A tak ještě téhož roku přijal Kongres předpisy, které motivovaly výrobce automobilů ke zvyšování palivové účinnosti vozů, přičemž cílem bylo snížit závislost Američanů na ropě z Blízkého východu. Současná vláda Spojených států postupuje během další ropné krize „pramenící“ v Íránu zcela opačně. Je to ale do značné míry způsobené tím, že se změnil i svět. USA se v mezičase staly největším producentem ropy na světě, takže suroviny byl dostatek. Opatření ke snižování spotřeby tedy byla v poslední době vedena spíše motivy ekologickými než ekonomickými – hlavně obavami o změnu klimatu. Od roku 2010 se přitom požadavky na palivovou účinnost osobních automobilů i lehkých nákladních vozidel neustále zvyšovaly.
Vedlo to k tomu, že automobilky nebyly schopné takové vozy vyrábět. Ale protože se počítala jen průměrná spotřeba celé firmy, začaly produkovat elektromobily s nulovou spotřebou fosilních paliv; tím vyvažovaly běžné modely se stále vysokou spotřebou. A také si mohly firmy nakoupit kredity od jiných automobilek, aby tak kompenzovaly výrobu vozidel s nižší palivovou účinností. Právě toto schéma bylo jednou z příčin úspěchu společnosti Tesla Elona Muska, která se na elektromobily specializuje.
