Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.

Pavouci jsou tvorové, kteří se velmi snadno šíří, a to i na delší vzdálenosti, proto není objev v Česku doposud nepozorovaných druhů velkým překvapením. Platí to hlavně pro drobné druhy a mladé jedince, kteří se mohou přenášet na velké vzdálenosti i vzduchem.

Složitější je ale pro pavouky uchytit se na daném místě. V tomto případě se jim to podle vědců podařilo, u obou druhů v mokřadech. „Nález proto nemusí znamenat, že se pavouci na jižní Moravu rozšířili teprve nedávno. U některých druhů může jejich skutečný výskyt odhalit až cílený a dlouhodobý monitoring,“ upozorňují přírodovědci.

Ani jeden z obou druhů není invazní ani masově se šířící. A pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí. „Jejich přítomnost je zajímavým dokladem biologické hodnoty tamních mokřadních stanovišť,“ doplňují vědci.

„Jihomoravské mokřady nás stále dokážou překvapit. Nález dvou druhů pavouků, které dosud nebyly z České republiky známé, ukazuje nejen jejich mimořádnou biologickou hodnotu, ale také význam dlouhodobého monitoringu. V projektu proto praktickou obnovu mokřadů propojujeme s výzkumem, abychom mohli sledovat, jak se jejich biodiverzita v čase mění,“ komentovala objev Marie Kotasová Adámková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Osminozí Češi

Prvním z nově odhalených druhů je skákavka Attulus inexpectus, kterou věda popsala až roku 1997. Obývá nížiny v blízkosti vody, pobřežní biotopy i vnitrozemská slaniska. Dvě samice druhu Attulus inexpectus vědci zachytili v lokalitě Trkmanec-Rybníčky u Rakvic, v tamním mokřadu, který se vyznačuje vysokou slaností a současně i výskytem ohrožených slanomilných rostlin, například pcháče žlutoostenného.

Skákavka Attulus inexpectus
Zdroj: MUNI/F. L. Fischer

Význam lokality Trkmanec-Rybníčky podtrhuje ještě další nález. Ve stejných vzorcích vědci potvrdili také přítomnost kriticky ohrožené pavučenky druhu Entelecara omissa. V Česku byla dosud známa pouze z jediné lokality – Lednických rybníků, a to ještě ze dvacátého století.

Druhým novým přírůstkem mezi českými pavouky je snovačka Crustulina sticta. Tento vzácný druh se vyskytuje roztroušeně po Evropě, nejčastěji žije v rašeliništích a mokřadech. Přestože byla jeho přítomnost potvrzena ve všech státech sousedících s Českem, na našem území dosud doložen nebyl.

Snovačka Crustulina sticta
Zdroj: MUNI/J. Lissner

Jednoho samce druhu Crustulina sticta vědci zachytili v květnu 2025 na mokřadní lokalitě Kosteliska u Dubňan, která leží v evropsky významné lokalitě Hodonínská Dúbrava. Oba nové druhy byly získány při vzorkování společenstev bezobratlých pomocí upraveného zahradního vysavače. Nalezené exempláře jsou uloženy ve sbírce Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

„U skákavky Attulus inexpectus je nález zajímavý i tím, že nejbližší známá lokalita tohoto druhu leží až u Neziderského jezera v Rakousku, tedy více než 120 kilometrů od Trkmance. Zároveň se jedná o středně velký druh pavouka, takže není pravděpodobné, že by byl dosud na našem území přehlížen. U snovačky Crustulina sticta jsme naopak její výskyt v Česku mohli vzhledem k nálezům ve všech sousedních zemích očekávat. I tak je pozoruhodné, že v rámci jednoho monitoringu můžeme českou faunu rozšířit hned o dva druhy pavouků,“ doplňuje arachnoložka Eva Líznarová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která nalezené pavouky určovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.