Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.

Pavouci jsou tvorové, kteří se velmi snadno šíří, a to i na delší vzdálenosti, proto není objev v Česku doposud nepozorovaných druhů velkým překvapením. Platí to hlavně pro drobné druhy a mladé jedince, kteří se mohou přenášet na velké vzdálenosti i vzduchem.

Složitější je ale pro pavouky uchytit se na daném místě. V tomto případě se jim to podle vědců podařilo, u obou druhů v mokřadech. „Nález proto nemusí znamenat, že se pavouci na jižní Moravu rozšířili teprve nedávno. U některých druhů může jejich skutečný výskyt odhalit až cílený a dlouhodobý monitoring,“ upozorňují přírodovědci.

Ani jeden z obou druhů není invazní ani masově se šířící. A pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí. „Jejich přítomnost je zajímavým dokladem biologické hodnoty tamních mokřadních stanovišť,“ doplňují vědci.

„Jihomoravské mokřady nás stále dokážou překvapit. Nález dvou druhů pavouků, které dosud nebyly z České republiky známé, ukazuje nejen jejich mimořádnou biologickou hodnotu, ale také význam dlouhodobého monitoringu. V projektu proto praktickou obnovu mokřadů propojujeme s výzkumem, abychom mohli sledovat, jak se jejich biodiverzita v čase mění,“ komentovala objev Marie Kotasová Adámková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Osminozí Češi

Prvním z nově odhalených druhů je skákavka Attulus inexpectus, kterou věda popsala až roku 1997. Obývá nížiny v blízkosti vody, pobřežní biotopy i vnitrozemská slaniska. Dvě samice druhu Attulus inexpectus vědci zachytili v lokalitě Trkmanec-Rybníčky u Rakvic, v tamním mokřadu, který se vyznačuje vysokou slaností a současně i výskytem ohrožených slanomilných rostlin, například pcháče žlutoostenného.

Skákavka Attulus inexpectus
Zdroj: MUNI/F. L. Fischer

Význam lokality Trkmanec-Rybníčky podtrhuje ještě další nález. Ve stejných vzorcích vědci potvrdili také přítomnost kriticky ohrožené pavučenky druhu Entelecara omissa. V Česku byla dosud známa pouze z jediné lokality – Lednických rybníků, a to ještě ze dvacátého století.

Druhým novým přírůstkem mezi českými pavouky je snovačka Crustulina sticta. Tento vzácný druh se vyskytuje roztroušeně po Evropě, nejčastěji žije v rašeliništích a mokřadech. Přestože byla jeho přítomnost potvrzena ve všech státech sousedících s Českem, na našem území dosud doložen nebyl.

Snovačka Crustulina sticta
Zdroj: MUNI/J. Lissner

Jednoho samce druhu Crustulina sticta vědci zachytili v květnu 2025 na mokřadní lokalitě Kosteliska u Dubňan, která leží v evropsky významné lokalitě Hodonínská Dúbrava. Oba nové druhy byly získány při vzorkování společenstev bezobratlých pomocí upraveného zahradního vysavače. Nalezené exempláře jsou uloženy ve sbírce Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

„U skákavky Attulus inexpectus je nález zajímavý i tím, že nejbližší známá lokalita tohoto druhu leží až u Neziderského jezera v Rakousku, tedy více než 120 kilometrů od Trkmance. Zároveň se jedná o středně velký druh pavouka, takže není pravděpodobné, že by byl dosud na našem území přehlížen. U snovačky Crustulina sticta jsme naopak její výskyt v Česku mohli vzhledem k nálezům ve všech sousedních zemích očekávat. I tak je pozoruhodné, že v rámci jednoho monitoringu můžeme českou faunu rozšířit hned o dva druhy pavouků,“ doplňuje arachnoložka Eva Líznarová z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která nalezené pavouky určovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 39 mminutami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 20 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.