Pavouci

Drobné druhy pavouků v tropických pralesích si vyvinuly zajímavou evoluční strategii: místo, aby se členovci před nepřáteli skrývali, vytvářejí falešné cíle vypadající jako jejich tělíčka.

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Australští vědci potvrdili nový druh australských pavouků, píše agentura Reuters. Objevil ho jeden Australan už před zhruba dvaceti lety. Sklípkanci, mezi něž patří, patří k nejnebezpečnějším druhům na světě. Pavouci nově objeveného druhu jsou ještě větší a jedovatější než dosavadní australský držitel obou rekordů sklípkanec jedovatý. Dostal proto přezdívku Big boy (velký chlapec).

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili v horách nový druh pavouka – zápřednici jedovatou. Na rozdíl od většiny ostatních druhů pavouků, kteří se v Česku vyskytují, zápřednice dokáže prokousnout lidskou kůži. Podle ochranářů se jí lidé proto často obávají, útočí ale většinou pouze v sebeobraně, případně když chrání svá mláďata.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků, kteří žijí na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. O výzkumu informovala Evropská komise.

Čínští vědci pokročili v genetické modifikaci živých organismů. Vytvořili vylepšené bource morušové, jejichž housenky jsou schopny vyrábět pavoučí vlákno šestkrát pevnější než kevlar. Cílem je získat alternativu k syntetickým vláknům, kterou lze vyrábět v masovém měřítku. Sloužit může vlákno třeba také v chirurgii.

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.

Jedním z typických příznaků podzimu je kromě zkracování dnů a ochlazování také to, že se do domů a bytů začíná stahovat hmyz a pavouci. Jenže otázka, jak tato zvířata poznají, že se blíží zima, je pro vědce značně složitá.

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Pavouci z čeledi sklípkanošovitých žijí na velké části Severní a Střední Ameriky. Zvláštní výjimku však dosud tvořila Kolumbie, kde je nikdy nikdo neviděl. Nový výzkum ale v této zemi odhalil rovnou šest druhů těchto pozoruhodných pavouků. A jeden z nich se hned stal výškovým rekordmanem.