Největší a nejchlupatější. Brněnský vědec popsal nový druh sklípkana

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Česky by se nově objevený sklípkan jmenoval sklepoun obří, oficiální české jméno ale zatím nemá. Měří na délku přes deset centimetrů.

Vědci zkoumali sklípkany na ostrovech Velkých Antil, tedy na Kubě, Hispaniole, Jamajce a Portoriku. Tyto ostrovy sice byly kdysi propojeny a mají mnoho společných geografických znaků, ale už miliony let jsou od sebe oddělené. Tato dlouhodobá izolace s mnohdy nepřekonatelnými přírodními bariérami umožňuje, aby se druhy na každém ostrově vyvíjely svým vlastním jedinečným směrem. Vznikají tak sice příbuzné, ale velmi odlišné druhy. Týká se to i sklípkanů.

Sklípkanům se lidově říká nesprávně tarantule. Tento název přísluší původně pavoukům z čeledi slíďákovití, které poprvé popsal Carl von Linné a podle lokality výskytu v jihoitalské provincii Tarent je pojmenoval aranea tarantula.

„Okouzlující, nebo děsivý“

Sklepouni jsou si velmi podobní, takže biologové museli ze vzorků získat DNA, a teprve jejím porovnáním zjistili, o jakého tvora se vlastně jedná. Ukázalo se, že nejbližším žijícím příbuzným nově popsaného tvora je kostarický sklepoun Trichopelma laselva.

Nový druh má podle studie několik jedinečných znaků. Dospělí samci mají na střední a spodní části nohou množství dlouhých chlupů, které jim dodávají vzhled připomínající peří, což je atribut typický pro sklípkany žijící na stromech a velmi neobvyklý pro druhy žijící na zemi.

A to je právě zvláštní, protože Trichopelma grande nebyla nalezena na stromech, ale spíše v pastičkách na zemi. Vzhledem se liší i kresbou na těle: Na břiše je zřetelná kresba skvrn, nápadných je šest tmavších a světlejších příčných pruhů na hřbetní straně břicha, které jsou uprostřed odděleny jedním podélným světlým pruhem.

Trichopelma grande
Zdroj: Journal of Natural History/David Ortiz

Horní část pavouka je po okrajích pokryta hustými kaštanově hnědými chloupky, zatímco střed zůstává hladký a bez chloupků a vyniká jeho tmavě hnědý povrch. Velikost hlavy daleko převyšuje ostatní známé druhy tohoto rodu a dodává mu vzhled, „který na oko pozorovatele působí buď okouzlujícím, nebo děsivým dojmem,“ popisují autoři.

Všechny exempláře byly nalezeny v relativně malé oblasti v národním parku Viñales, který je ohniskem biologické rozmanitosti na západě Kuby. Všechny čtyři odchycené exempláře se našly asi dvacet kilometrů od sebe, což naznačuje potenciálně omezené rozšíření. „Zjevná vzácnost tohoto charakteristického druhu spolu s jeho omezeným areálem výskytu vyvolává potenciální obavy o jeho ochranu,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 1 hhodinou

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 2 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 19 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 20 hhodinami

Evropský pohled