Největší a nejchlupatější. Brněnský vědec popsal nový druh sklípkana

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Česky by se nově objevený sklípkan jmenoval sklepoun obří, oficiální české jméno ale zatím nemá. Měří na délku přes deset centimetrů.

Vědci zkoumali sklípkany na ostrovech Velkých Antil, tedy na Kubě, Hispaniole, Jamajce a Portoriku. Tyto ostrovy sice byly kdysi propojeny a mají mnoho společných geografických znaků, ale už miliony let jsou od sebe oddělené. Tato dlouhodobá izolace s mnohdy nepřekonatelnými přírodními bariérami umožňuje, aby se druhy na každém ostrově vyvíjely svým vlastním jedinečným směrem. Vznikají tak sice příbuzné, ale velmi odlišné druhy. Týká se to i sklípkanů.

Sklípkanům se lidově říká nesprávně tarantule. Tento název přísluší původně pavoukům z čeledi slíďákovití, které poprvé popsal Carl von Linné a podle lokality výskytu v jihoitalské provincii Tarent je pojmenoval aranea tarantula.

„Okouzlující, nebo děsivý“

Sklepouni jsou si velmi podobní, takže biologové museli ze vzorků získat DNA, a teprve jejím porovnáním zjistili, o jakého tvora se vlastně jedná. Ukázalo se, že nejbližším žijícím příbuzným nově popsaného tvora je kostarický sklepoun Trichopelma laselva.

Nový druh má podle studie několik jedinečných znaků. Dospělí samci mají na střední a spodní části nohou množství dlouhých chlupů, které jim dodávají vzhled připomínající peří, což je atribut typický pro sklípkany žijící na stromech a velmi neobvyklý pro druhy žijící na zemi.

A to je právě zvláštní, protože Trichopelma grande nebyla nalezena na stromech, ale spíše v pastičkách na zemi. Vzhledem se liší i kresbou na těle: Na břiše je zřetelná kresba skvrn, nápadných je šest tmavších a světlejších příčných pruhů na hřbetní straně břicha, které jsou uprostřed odděleny jedním podélným světlým pruhem.

Trichopelma grande
Zdroj: Journal of Natural History/David Ortiz

Horní část pavouka je po okrajích pokryta hustými kaštanově hnědými chloupky, zatímco střed zůstává hladký a bez chloupků a vyniká jeho tmavě hnědý povrch. Velikost hlavy daleko převyšuje ostatní známé druhy tohoto rodu a dodává mu vzhled, „který na oko pozorovatele působí buď okouzlujícím, nebo děsivým dojmem,“ popisují autoři.

Všechny exempláře byly nalezeny v relativně malé oblasti v národním parku Viñales, který je ohniskem biologické rozmanitosti na západě Kuby. Všechny čtyři odchycené exempláře se našly asi dvacet kilometrů od sebe, což naznačuje potenciálně omezené rozšíření. „Zjevná vzácnost tohoto charakteristického druhu spolu s jeho omezeným areálem výskytu vyvolává potenciální obavy o jeho ochranu,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 10 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 11 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 13 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 16 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...