Pavoukům se možná zdají divoké sny jako lidem, naznačil výzkum

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Přestože spánek je společným znakem pozorovaným u tvorů napříč živočišnou říši, podle vědců není jasné, zda jsou různé fáze spánku univerzální. Zejména výzkum REM fáze spánku se stále koncentruje převážně na suchozemské obratlovce, zejména savce a ptáky. 

Podle vědců je navíc mezidruhové porovnání této spánkové fáze obzvlášť obtížné, protože pouze omezený počet živočichů má pohyblivé oči. Například většina hmyzu a někteří korýši mají složené oči.

Pavouci z čeledi skákavkovitých však pro studium nabízejí možnost; tito tvorové o velikosti nehtu mají pohyblivé sítnice, které umožňují přesměrování pohledu. U mláďat lze podle vědců tyto pohyby pozorovat ještě lépe díky jejich dočasně průsvitné vnější kostře.

Autoři studie pomocí kamer vycvičených k nočnímu pozorování u těchto pavouků pozorovali periodické pohyby sítnice spolu se záškuby končetin. Zaznamenali také „typické kroucení končetin“, které zahrnovalo široké kontrakce nožiček směrem k hrudi.

Pozorování podle nich nabízí paralely s REM fází spánku u suchozemských obratlovců, jako jsou lidé a další savci.

O čem sní pavouci?

„Pohyby sítnice byly konzistentní, včetně pravidelného trvání a intervalů, přičemž obojí se v průběhu noci zvyšovalo,“ napsali autoři ve studii, kterou publikoval odborný časopis PNAS. „Vzhledem k pravidelnosti záškubů, kroucení nohou a jejich společnému výskytu s pohyby sítnice se oba typy činnosti jevily jako různé projevy téže aktivní fáze podobné spánku,“ uvedli.

„Předpokládá se, že vzorce pohybů očí během spánku REM přímo souvisejí s vizuální scénou prožívanou během snění, což vyvolává hlubší otázku, zda skákavkovití pavouci mohou prožívat vizuální sny,“ uvedli na závěr studie její autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...