Pavoukům se možná zdají divoké sny jako lidem, naznačil výzkum

Pavouci při spánku škubají končetinami a pohybují očními sítnicemi. Podle vědců je proto možné, že se jim zdají sny podobně jako lidem. Vyplývá to z nové studie, při níž její autoři pozorovali mláďata pavouků z čeledi skákavkovitých pomocí speciálních kamer a objevili u nich chování podobné takzvané REM fázi spánku, v níž přicházejí sny.

Přestože spánek je společným znakem pozorovaným u tvorů napříč živočišnou říši, podle vědců není jasné, zda jsou různé fáze spánku univerzální. Zejména výzkum REM fáze spánku se stále koncentruje převážně na suchozemské obratlovce, zejména savce a ptáky. 

Podle vědců je navíc mezidruhové porovnání této spánkové fáze obzvlášť obtížné, protože pouze omezený počet živočichů má pohyblivé oči. Například většina hmyzu a někteří korýši mají složené oči.

Pavouci z čeledi skákavkovitých však pro studium nabízejí možnost; tito tvorové o velikosti nehtu mají pohyblivé sítnice, které umožňují přesměrování pohledu. U mláďat lze podle vědců tyto pohyby pozorovat ještě lépe díky jejich dočasně průsvitné vnější kostře.

Autoři studie pomocí kamer vycvičených k nočnímu pozorování u těchto pavouků pozorovali periodické pohyby sítnice spolu se záškuby končetin. Zaznamenali také „typické kroucení končetin“, které zahrnovalo široké kontrakce nožiček směrem k hrudi.

Pozorování podle nich nabízí paralely s REM fází spánku u suchozemských obratlovců, jako jsou lidé a další savci.

O čem sní pavouci?

„Pohyby sítnice byly konzistentní, včetně pravidelného trvání a intervalů, přičemž obojí se v průběhu noci zvyšovalo,“ napsali autoři ve studii, kterou publikoval odborný časopis PNAS. „Vzhledem k pravidelnosti záškubů, kroucení nohou a jejich společnému výskytu s pohyby sítnice se oba typy činnosti jevily jako různé projevy téže aktivní fáze podobné spánku,“ uvedli.

„Předpokládá se, že vzorce pohybů očí během spánku REM přímo souvisejí s vizuální scénou prožívanou během snění, což vyvolává hlubší otázku, zda skákavkovití pavouci mohou prožívat vizuální sny,“ uvedli na závěr studie její autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...