Jedním z typických příznaků podzimu je kromě zkracování dnů a ochlazování také to, že se do domů a bytů začíná stahovat hmyz a pavouci. Jenže otázka, jak tato zvířata poznají, že se blíží zima, je pro vědce značně složitá.
Na podzim se domy plní pavouky a hmyzem. Vědci řeší, jak poznají, že se mají začít skrývat před zimou
Hmyz a pavouci jsou většinou tvorové, kteří žijí jen krátkou dobu – a nestačí tedy načerpat zkušenosti. Nemohou si tedy vzpomenout na to, že když se krátí dny, začne být zima. Musí mít tedy jiný mechanismus, jímž se řídí. A že to tito bezobratlí dělají, ví nejen biologové, ale může se o tom přesvědčit každý – domácnosti se právě v těchto dnech plní škvory, pavouky, kobylkami a dalšími drobnými tvorečky.
Přírodovědci pak vypozorovali celou řadu změn v chování hmyzu, které ukazují, že se změnám v prostředí přizpůsobují, a dokonce je musí nějakým způsobem předvídat. Jak to ale hmyz dělá, se zjistilo teprve nedávno.
Hmyz je mimořádně citlivý na změny prostředí; hlavním vodítkem, který mu signalizuje změnu ročních období není překvapivě změna teplot, jak by se dalo očekávat, ale změna síly světla. Hmyz, stejně jako lidé, detekuje světlo očima. Na rozdíl od lidí má ale více než dvě oči. Kromě dvou velkých složených očí na přední straně hlavy má většina hmyzu (především ten létavý) také tři menší oči na horní straně hlavy, kterým se říká ocelli. Jejich role nebyla dlouho chápaná, teprve nedávno vědci popsali, jak klíčová je.
Tato očka informují své majitele o tom, jaká úroveň světla kolem nich zrovna je. Informace o světle putují do mozku a tam je zvířata interpretují vnitřními hodinami, které slouží ke zjišťování změn ročních období. A právě tento mechanismus hmyzu řekne, že je teď na podzim už méně světla, a proto by se měl začít připravovat na horší časy.
- Tři jednoduchá očka seskupená nejčastěji do tvaru trojúhelníku na hlavě daného hmyzu nad nebo mezi očima. Mezi hmyz s největšími ocelli patří sršně, konkrétně Vespa binghami, která je jediný noční druh svého rodu – ocelli pravděpodobně vnímají intenzitu světla.
Reakce na změnu ročních období je pro hmyz a další bezobratlé, jako jsou třeba pavouci, mnohem důležitější než třeba pro ptáky nebo savce – je studenokrevný a nedokáže si sám regulovat tělesnou teplotu. Hmyz se však s přicházejícím chladným počasím vyrovnává různými způsoby. Někteří motýli na podzim opouštějí svoje přirozené lokality a migrují do teplých krajin, podobně jako ptáci.
Motýl-cestovatel
Typická je tím zejména babočka bodláková, která migruje přes celou Evropu do severní Afriky a zase zpátky. Například na jaře roku 2009 díky vhodným podmínkám hejna těchto motýlů zaplavila Českou republiku, když táhla směrem do Skandinávie.
Babočka bodláková
Některé druhy hmyzu si zase umí vyrábět obdobu nemrznoucí směsi, které se využívá v automobilech – díky takovým koktejlům proteinů se umí vyrovnat i s mnohem nižšími teplotami, než jejich tělíčka snášejí běžně. Většina hmyzu ale pro překonání zimy využívá proces podobný zimnímu spánku u savců. Říká se mu odborně diapauza a jedná se o masivní zpomalení většiny životních pochodů organismu.
Aby byla efektní, nesmí ale teplota klesnout příliš, pak by se životní procesy v těle hmyzu nezpomalily, ale úplně zastavily – a tvor by zemřel. Proto si na podzim hmyz hledá chráněné místo, kde by mohl přečkat zimu. To je důvod, proč v tomto ročním období vidíme v našich domech více nejrůznějších létavých i nelétavých bezobratlých.
Některé druhy se dokonce připravují na zimu kolektivně – třeba hejna berušek se často choulí na okenních parapetech nebo pod kameny.
Všechny tyto příčiny společně způsobují, že na podzim je v přírodě hmyz najednou vidět mnohem méně často než třeba o pár týdnů dříve. Je pravda, že řada druhů v této době přirozeně umírá – ale až poté, co připraví pro jarní vzkřísení své budoucí generace.