VIDEO: Maloočka, největší pavouk světa, dokáže zabít i potkana

Maloočky jsou australští pavouci, kteří plní všechny představy režisérů hororů: jsou obrovští, rychlí a dokáží zabít i mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Ty největší mohou měřit až 30 centimetrů.

V sobotu vložil Australan Jason Womal na svůj facebookový profil video, na němž obrovský pavouk požírá velkou myš. Zcela bez problémů s ní leze po stěně a pomalu jí vstřikuje do těla trávící enznymy – takto vzniklou tekutinu pak polyká. Video se okamžitě stalo internetovým hitem – má za dva dny více než 7 milionů přehrání:

Většina komentářů zní: Není to nějaká virální kampaň na nový horor, opravdu takový pavouk existuje?

Ano, existuje. Na videu je vidět pavouk maloočka australská – typický zástupce svého rodu. Tento konkrétní druh pavouka má asi pěticentimetrové tělo, ale jeho nohy mohou mít až 16 centimetrů, celý může tudíž měřit přes 20 centimetrů. A to není zdaleka největší z malooček.

Ta vůbec největší žije v džunglích Laosu, byla tam přes své výrazné rozměry objevena teprve roku 2001 německým arachnologem Peterem Jägerem. Tento obří pavouk s latinským jménem Heteropoda maxima měří 30 centimetrů, je tak ještě o pár milimetrů větší než sklípkan největší – ten je však mnohem mohutnější a také těžší. Na rozdíl od štíhlé a elegantní maloočky může vážit až čtvrt kilogramu.


Zatímco sklípkany zná skoro každý, maloočky jsou mnohem méně známé. A to přesto, že jich existuje jen v Austrálii přes 90 druhů, na celém světě jich je dokonce přes tisíc druhů. Vyskytují se téměř po celém světě, nejraději žijí v teplých, tropických oblastech, ale některé jsou schopné přežívat i výrazně severněji – dokonce je najdete i v České republice.


U nás žije maloočka smaragdová, která měří jen necelé tři centimetry. Jak napovídá její jméno, jde o výrazně zeleného pavoučka, jenž není člověku nijak nebezpečný. Není jedovatý, člověka se bojí a utíká před ním. Taková je i většina jiných malooček. Díky tomu, jak dlouhé nohy mají, umí velmi rychle prchat. Některé druhy však mohou bolestivě kousnout, a způsobit i člověku značné nepříjemnosti.

Maloočka smaragdová žije v České republice
Zdroj: Wikimedia Commons


Některé druhy malooček disponují jedem, který využívají při lovu. Dokáže ochromit kořist, tak jako myš na facebookovém videu. Pokud takový velký pavouk člověka kousne, může to pořádně zabolet, ale není velká šance, že by mu způsobil vážnější poranění. 

Maloočky sice pro člověka v podstatě jedovaté nejsou, ale problémem mohou být jiné druhy pavouků:

2 minuty
Jedovatý pavouk na severu Čech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...