Zvířata

Kvůli povodním muselo své domovy opustit už více než deset tisíc lidí. Po návratu do zničených obydlí mají být opatrní a nezačít s vysoušením dřív, než voda opadne, radí Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který působí i na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava. Vysoušení bude podle něj trvat řádově měsíce a lidé musejí počítat s tím, že stěny budou podmáčené.

Jih Moravy ve středu zasáhnou vedra s teplotami až 33 stupňů Celsia. Ve čtvrtek se pak objeví v Čechách silné bouřky s přívalovými dešti. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky mohou rozvodnit hlavně malé toky a vyskytnou se možná také blesky a menší kroupy.

Kočky jsou občas považovány za bezcitné, jen napůl domestikované a vůči lidem vypočítavé. Podle nové studie, která vychází z rozhovorů vědců se stovkami majitelů těchto zvířat, to ale neodpovídá realitě. Z výzkumu kočky vycházejí jako citliví a „empatičtí“ tvorové schopní cítit smutek.

Podle výzkumu agentury YouGov je modrá barva tou nejoblíbenější ze všech ve většině zkoumaných zemí světa. Vědci si to vysvětlují především tím, jak drahá a tedy i výjimečná byla historicky v umění. Vzácná je i v přírodě – mnohem výrazněji, než by se na první pohled mohlo zdát.

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Vědci zřejmě podcenili množství sexuálního chování mezi dvěma samci nebo dvěma samicemi. Podle nové studie sice na homosexuální projevy narazili mnohokrát, ale příliš se jim nevěnovali.

Na odlehlé malajsijské pláži skupina dobrovolníků opatrně vyzvedla čerstvě nakladená vejce mořských želv z písku a přemístila je na stinné, chladnější místo. Vědci se totiž obávají, že tamější teplejší podnebí snižuje možnost vylíhnutí samců. U mořských želv má totiž teplota vliv na pohlaví plodu ve vejcích. Výzkumníci v želví rezervaci Chagar Hutang na ostrově Redang se domnívají, že v důsledku klimatických změn se již nyní líhne méně samců, přičemž situaci letos zhoršilo dlouhotrvající období horka a sucha.

Mít děti není zadarmo, to ví každý lidský rodič. Podle nové studie to ale pociťují i rodiče z živočišné říše. Energetické nároky na potomky jsou podle vědců extrémní – asi desetkrát vyšší, než to odhadovaly dosavadní výzkumy.

Za špatnou péči o zvířata v Měníně na Brněnsku padl první trest: roční podmínka a zákaz chovu na pět let. Dva bratři měli přes osmdesát psů – zraněných, podvyživených, bez potřebných veterinárních úkonů. Zásluhou dobrovolníků se všechna zvířata dostala k novým majitelům.

Táborská zoo otevře záchranné centrum pro státem zabavené šelmy. Podobné zařízení v Česku dosud chybělo. U soukromých chovatelů žijí desítky chráněných tygrů, pum nebo lvů, ne vždy se ale o ně majitelé správně starají. Zvířatům často chybí dostatečná strava nebo veterinární péče. Zoo teď takové šelmy pomůže zachránit.

Jan Dungel je milovník Amazonie, biolog, cestovatel a protagonista třídílného dokumentu České televize s názvem Ohrožená Amazonie. V rozhovoru pro Interview ČT24 vypráví o setkání s jaguárem, posledních bílých místech na mapě i o tom, zda by si dal v Česku brazilský steak.

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

Záchranářská anketa Statečné psí srdce již počtrnácté ocenila psí hrdiny, jimž se v uplynulém roce podařilo zachránit lidský život. Pořadatelé dohromady ocenili šest zvířat, a to jak psy služební, tak ty neslužební, takzvané „laiky“.

České zoologické zahrady se podílejí na záchraně řady ohrožených druhů. Patří mezi ně gorily nížinné, jejichž řady se v pražské zoo v pátek podařilo rozšířit o nové mládě, koně Převalského nebo třeba kriticky ohrožení nosorožci černí. Jen v pražské zoo se starají skoro o 200 druhů zvířat, která jsou na takzvaném Červeném seznamu ohrožených druhů.

Někteří lidé v Severní Americe při pondělním úplném zatmění Slunce reagovali různými překvapivými způsoby, nebyli ale jedinými živočichy, kteří se během vzácné události chovali neobvykle. Kojoti vyli, sovy houkaly a gorily se odebraly ke spánku. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto shání pomoc veřejnosti při zkoumání podivného chování zvířat, uvedl server Sky News.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Zatímco dříve po boku holubů nebo vrabců zobali drobní zelenožlutí papoušci drobky hlavně v teplejších zemích typu Španělska, v posledních letech se stále častěji objevují i v severnějších oblastech, třeba Paříži nebo Londýně. Dle ornitologů je nejspíš jen otázkou času, než se papoušci mniší nebo alexandři malí pevněji usídlí i v tuzemských ulicích. Jde přitom o invazní druh, který omezuje původní ptactvo či škodí farmářům.

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

Záchranné centrum pro divoká zvířata v obci Čubiňske v Kyjevské oblasti se stará o raněná zvířata, kterým poskytuje ošetřovatelskou péči a zázemí. Mezi nimi se nacházejí i ta ze zoologických zahrad. Některá zvířata jsou posílána na bezpečnější místa do zahraničí. Kromě vlků se pracovníci starají i o černé lišky, tygřici nebo lvice.

Během svátku svatého Antonína, patrona zvířat, nechali španělští majitelé požehnat svým mazlíčkům. Požehnání jim má zajistit dlouhý a zdravý život. Kněží tak během svátku přivítali v kostelech nejrůznější druhy zvířat. Někteří majitelé své miláčky i svátečně oblékli.

Nadějí pro ohrožené luskouny v boji proti pašerákům může být genetická analýza. Pracoval na ní mezinárodní vědecký tým včetně dvou Češek. Má pomoct odkrýt trasy, přes které se zvířata pašují.

Navýšení nákladů na stavbu pavilonu pro lední medvědy v pražské zoo o dalších 300 milionů korun na 1,2 miliardy má bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka za absurdní. „To navyšování se děje už několik let, od roku 2017, původně ten projekt měl stát snad 300 milionů,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře. Oproti tomu kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl argumentoval, že se jedná o rozsáhlý arktický pavilon, v němž budou žít kromě medvědů i tuleni nebo polární lišky. „Jeho součástí je i restaurace, amfiteátr pro návštěvníky, řada edukativních a zábavních prvků,“ řekl.