Zvířata

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.

Ředitelkou pražské zoologické zahrady se stane její bývalá zaměstnankyně Lenka Poliaková, rozhodli městští radní. Funkce se ujme 1. března, funkční období bylo stanoveno na šest let. Poliaková v zoo pracovala v letech 2011 až 2013, měla na starosti projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. Poté působila mimo jiné na ministerstvu zdravotnictví jako vedoucí odboru a poradkyně ministra.

Před půl rokem odebrali policisté a veterináři více než 170 podvyživených retrívrů a jejich kříženců z množírny v Odrovicích na Břeclavsku. Ani po ošetření však psi zatím k novým chovatelům nemohou, jelikož jsou stále ve vlastnictví původní majitelky. Tu policie stíhá za chov zvířat v nevhodných podmínkách. Za péči o psy už město Pohořelice útulkům zaplatilo přes dva miliony. Požádalo stát o částečnou kompenzaci, zbytek by měla uhradit majitelka původního chovu.

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.

Do české přírody se vracejí šelmy. Vlkům se daří v Krušných horách, na Frýdlantsku nebo v Ralsku, kde se jim narodila vlčata. S návratem vlků ale přicházejí i konflikty, protože v některých regionech útočí na stáda ovcí. V posledních letech se do tuzemských lesů vracejí také rysi či šakali a objevila se také jedna z nejvzácnějších šelem u nás, kočka divoká. Ochráncům přírody se ji podařilo nově natočit v Lužických horách. Vědci zároveň potvrdili, že se tam kočky úspěšně rozmnožují. Jednou z největších zvířecích hvězd uplynulého roku byl los Emil, který putoval z Polska přes severní Moravu a dostal se až na Slovensko a do Rakouska. Cestou několikrát zastavil vlaky i auta.

Středočeští kriminalisté zahájili trestní stíhání v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil Dalibor Šelleng z Okresního státního zastupitelství pro Prahu-východ. Za trestný čin týrání zvířat hrozí až šest let odnětí svobody.

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.

V novém roce vstoupí v platnost přísnější pravidla týkající se zvířat. Zákon například rozšíří definici týrání, za které se nově bude považovat i dlouhodobé uvazování psů. Pro majitele jatek zase novela zavede povinnou instalaci kamerových systémů. Záběry z nich budou kontrolovat veterináři. A zlepšit se mají i podmínky v drůbežárnách – takzvané obohacené klece budou zakázané od roku 2027. Už teď je nicméně jasné, že všechny haly se přestavět nestihnou. I vzhledem k ptačí chřipce tak podle provozovatelů hrozí omezení soběstačnosti v produkci vajec i další zdražování.

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

V Českých Budějovicích zřídili speciální hlídku zaměřenou na majitele psů. Ta u nich s pomocí čtečky mikročipů kontroluje, zda mají zvířata očipovaná. Řada z nich totiž tuto povinnost, která se plní přibližně v šestém týdnu štěněte společně s prvním očkováním, nedodržuje. Ve správním řízení jim přitom hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Za minulý rok strážníci ve městě zkontrolovali téměř tři tisíce psů.

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.