Zvířata

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

V Českých Budějovicích zřídili speciální hlídku zaměřenou na majitele psů. Ta u nich s pomocí čtečky mikročipů kontroluje, zda mají zvířata očipovaná. Řada z nich totiž tuto povinnost, která se plní přibližně v šestém týdnu štěněte společně s prvním očkováním, nedodržuje. Ve správním řízení jim přitom hrozí pokuta až padesát tisíc korun. Za minulý rok strážníci ve městě zkontrolovali téměř tři tisíce psů.

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.

Každá devátá silniční nehoda je podle policejních statistik způsobena srážkou se zvěří. Na podzim počet kolizí narůstá, zvířata totiž migrují za potravou. Policisté proto nabádají řidiče k opatrnosti. Na rizikových úsecích umisťují správci komunikací pachové ohradníky nebo reflexní prvky, které mají zvěř od silnice odradit. V okolí dálnic budují oplocení a nad nimi takzvané ekodukty, po kterých mohou zvířata bezpečně migrovat.

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

Export papoušků z tuzemských voliér roste. Loni jich chovatelé prodali do zahraničí přes sto sedmdesát tisíc. Letos už za papoušky utržili téměř šedesát milionů korun. Češi patří mezi největší světové vývozce těchto zvířat, zájem je dlouhodobý – především o andulky, korely nebo rosely. Nejvíce exotických ptáků se vyvezlo v roce 2021.

Ještě minulý týden se los Emil pohyboval na západě Šumavy, teď se dostal až ke Klatovům. Lidé ho zaznamenali i na hlavním silničním tahu ze Železné Rudy. Policie vyzvala řidiče k opatrnosti, srážka s tak velkým zvířetem by byla nebezpečná i pro posádku vozu. Putování zvířete sledují lidé už od chvíle, kdy se poprvé dostalo do Čech. Nakonec losa odchytili zoologové v Rakousku nedaleko dálnice a vypustili na Šumavě. Ani tam už ale podle zoologů nemá kvůli silnicím nebo mostům vhodný prostor pro život.

Ruská armáda podle ukrajinských vojenských analytiků obsadila před několika dny vesnici Terneve v Dněpropetrovské oblasti. Do regionu vtrhli okupanti koncem léta. Už před měsícem Kyjev vyzval k evakuaci bezmála dvaceti vesnic. Dobrovolníci z oblasti odvážejí do bezpečí kromě lidí také jejich zvířata. Natáčela s nimi zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Řízek, burger nebo klobása. Názvy, jejichž použitím se nyní zabývají evropští zákonodárci. Europoslanci rozhodli, že budou vyhrazené pro produkty živočišného produktu. Veganské alternativy by měly mít jiná jména. O legislativě ale ještě není rozhodnuto. Lidí, kteří se snaží omezit spotřebu živočišných produktů, v Česku přibývá – před třemi lety to bylo podle výzkumu agentury Ipsos již 39 procent. Maso omezuje nebo úplně vynechává zhruba každý desátý Čech.

Chobotnice nepoužívají všech osm chapadel stejně, ale některá z nich upřednostňují pro určité činnosti. Tvrdí to výzkumný tým pod vedením mořské bioložky Chelsea Benniceové z univerzity v Boca Raton. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Zvířata v Česku se jen obtížně vyhýbají silnicím, dálnicím a osídleným oblastem. Chybí totiž funkční biokoridory. Dokazuje to i případ losího samce, kterého lidé pojmenovali Emil. Jeho čtyřměsíční cesta skončila v pondělí u rakouské dálnice. Zoologové ho převezli na Šumavu, aby se mohl připojit k tamní losí populaci. Zatím se to ale nepovedlo. Pohybuje se sám na hranici Česka a Německa.

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Lidstvo dokázalo za posledních několik set let vyhladit stovky druhů a spoustu dalších dostalo na pokraj vyhynutí. Zmizela i celá řada velkých a nápadných druhů, takže se často hovoří o „šestém masovém vymírání“. Přírodovědci jsou zatím rozdělení, v novém výzkumu ale jedna skupina argumentuje, že se zatím o něčem tak velkém mluvit nedá.

Čína se potýká s klesající porodností. Zatímco dětí v domácnostech ubývá, jejich místo stále častěji zaujímají psi a kočky. Podle odhadů jich už loni bylo víc než dětí mladších čtyř let a do roku 2030 má být jejich počet dokonce dvojnásobný oproti batolatům. Spolu s tím rychle roste trh s produkty a službami pro domácí mazlíčky.

U uhynulých zajíců ze Znojemska se potvrdilo onemocnění myxomatózou, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Na člověka či domácí zvířata není přenosné, dříve postihovalo králíky. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Chovatelé ale mohou králíky očkovat, což veterináři doporučují.