Zvířata

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.

Ředitelkou pražské zoologické zahrady se stane její bývalá zaměstnankyně Lenka Poliaková, rozhodli městští radní. Funkce se ujme 1. března, funkční období bylo stanoveno na šest let. Poliaková v zoo pracovala v letech 2011 až 2013, měla na starosti projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. Poté působila mimo jiné na ministerstvu zdravotnictví jako vedoucí odboru a poradkyně ministra.

Před půl rokem odebrali policisté a veterináři více než 170 podvyživených retrívrů a jejich kříženců z množírny v Odrovicích na Břeclavsku. Ani po ošetření však psi zatím k novým chovatelům nemohou, jelikož jsou stále ve vlastnictví původní majitelky. Tu policie stíhá za chov zvířat v nevhodných podmínkách. Za péči o psy už město Pohořelice útulkům zaplatilo přes dva miliony. Požádalo stát o částečnou kompenzaci, zbytek by měla uhradit majitelka původního chovu.

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.

Do české přírody se vracejí šelmy. Vlkům se daří v Krušných horách, na Frýdlantsku nebo v Ralsku, kde se jim narodila vlčata. S návratem vlků ale přicházejí i konflikty, protože v některých regionech útočí na stáda ovcí. V posledních letech se do tuzemských lesů vracejí také rysi či šakali a objevila se také jedna z nejvzácnějších šelem u nás, kočka divoká. Ochráncům přírody se ji podařilo nově natočit v Lužických horách. Vědci zároveň potvrdili, že se tam kočky úspěšně rozmnožují. Jednou z největších zvířecích hvězd uplynulého roku byl los Emil, který putoval z Polska přes severní Moravu a dostal se až na Slovensko a do Rakouska. Cestou několikrát zastavil vlaky i auta.

Středočeští kriminalisté zahájili trestní stíhání v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil Dalibor Šelleng z Okresního státního zastupitelství pro Prahu-východ. Za trestný čin týrání zvířat hrozí až šest let odnětí svobody.

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.

V novém roce vstoupí v platnost přísnější pravidla týkající se zvířat. Zákon například rozšíří definici týrání, za které se nově bude považovat i dlouhodobé uvazování psů. Pro majitele jatek zase novela zavede povinnou instalaci kamerových systémů. Záběry z nich budou kontrolovat veterináři. A zlepšit se mají i podmínky v drůbežárnách – takzvané obohacené klece budou zakázané od roku 2027. Už teď je nicméně jasné, že všechny haly se přestavět nestihnou. I vzhledem k ptačí chřipce tak podle provozovatelů hrozí omezení soběstačnosti v produkci vajec i další zdražování.

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.