Zvířata strana 4 z 5

Nairobi, hlavní město Keni, patří mezi rychle rostoucí metropole Afriky. Vážným problémem urbanistické expanze je zásah do přírody. Velké stavby jako dálnice, železnice nebo sídliště často kříží migrační cesty mnoha druhů zvěře. V důsledku toho se pochod žiraf, lvů nebo nosorožců k jejich přirozeným teritoriím značně komplikuje a při hledání cesty často překračují hranice měst. Nejsložitější je situace v oblasti kolem Nairobského národního parku, kde se nachází i hlavní železniční tah Mombasa–Nairobi. Zvířata zde pravidelně blokují dopravu nebo dochází k nebezpečným střetům s vlaky.

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu. Agentuře Reuters  to sdělil Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany. Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.

Zoo Brno začala chovat dva nové druhy. Návštěvníci se mohou těšit na holuba nikobarského, který připomíná bažanta, a na užovku sanmartinskou. Zoo v tomto případě chová poddruh, který nemá žádná jiná evropská zahrada.

Nový výzkum amerických vědců tvrdí, že YouTube by mohl pomoct motivovat lidi k ochraně vlků. Uživatelé internetu, kteří sledují o těchto šelmách pozitivní videa, totiž podle něj začnou být vůči těmto šelmám tolerantnější.  Výsledky studie otiskl časopis Human Dimensions of Wildlife.

Britské vědkyně z londýnské univerzity UCL vybízejí odbornou veřejnost k tomu, aby prozkoumala, zda mohou domácí mazlíčci včetně koček a psů zpětně přenést koronavirus na člověka. Ve svém článku uveřejněném v časopise The Lancet Microbe se odbornice odvolávají na nedávný případ, kdy se objevilo podezření, že se lidé na nizozemských kožešinových farmách nakazili od infikovaných norků, napsal britský deník The Independent.

Veverky, zajíci, ale i mládě muflona. V době pandemie přinesli lidé do záchranných stanic v tuzemsku více než tři a půl tisíce volně žijících zvířat. Tedy zhruba o tři stovky více než za stejné období loni.

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu meteorit, který zapříčinil masivní vymírání druhů. Z povrchu Země jich tehdy zmizelo přes pětasedmdesát procent, včetně dinosaurů. Nová vědecká studie dokládá, proč byl meteorit pro naši planetu tak katastrofální; jednu z příčin představoval i úhel, pod jakým vesmírný objekt na povrch planety dopadl, píše zpravodajský server BBC.

Návštěvníci zlínské zoologické zahrady mohou vidět gaury indické, nejmohutnější tury na světě. Zahrada je získala již loni v září z indické zoo, poprvé po téměř šedesáti letech se tak do Evropy podařilo dovézt tato zvířata přímo z jejich domoviny. Nyní jsou dva samci a dvě samice ve věku rok až rok a půl k vidění v upraveném výběhu v asijské oblasti zahrady, který dříve obývali velbloudi.

Prázdné ulice a města vylidněná kvůli pandemii lákají divoká zvířata, která by se běžně k lidským obydlím nepřibližovala. Galerie ukazuje divoká zvířata z různých koutů světa, která vstoupila do prostor, které běžně obývají lidé.

Nemusí nosit roušky a omezení volného pohybu jim jen svědčí. Hlavními hrdiny chystaného dokumentu s pracovním názvem Planeta Praha jsou totiž zvířata. V liduprázdném hlavním městě jejich mnohdy dobrodružný život právě natáčí dokumentaristé Marián Polák a Jan Hošek. Navazují tak na svůj úspěšný přírodopisný snímek Planeta Česko.

Trojčata drápkatých opiček, kosmanů běločelých, se narodila v brněnské zoo. Ještě ve čtvrtek je návštěvníci mohli vidět v expozici, od pátečního rána to už neplatí. Zoo zůstává otevřená, jako opatření proti šíření koronaviru ale uzavřela pavilony s vnitřními expozicemi, kde jsou i kosmani.

Ohrožených rysů v české přírodě mírně přibývá. Potvrdil to mezinárodní monitoring projektu 3Lynx, který kočkovité šelmy sleduje i za hranicemi Česka. Správa Šumavského národního parku, ministerstvo životního prostředí i ekologické organizace sledují pohyb rysů na ploše zhruba třinácti tisíc kilometrů čtverečních.

Nemocným zvířatům se lidé často snaží pomáhat přes sbírky. Jenže peníze z transparentních účtů nemusí vždy jít na léčení. Zjistili to tvůrci dalšího dílu dokumentárního cyklu Infiltrace a tématu se věnují v epizodě s názvem Obchod se soucitem.

Před dvěma lety pobouřily veřejnost záběry z klecových chovů slepic. K omezení prodeje vajec z nich se postupně zavázala většina obchodních řetězců. Aktivisté z Obránců zvířat se skrytou kamerou nyní znovu monitorovali situaci na třech farmách. Zjistili, že drastická situace zvířat se v nich nikterak nezměnila. V Poslanecké sněmovně leží návrh na úplný zákaz klecí v chovech, který má platit od roku 2027. Ve výborech ho však odmítli mimo jiné poslanci ANO argumentující nutností zakázat ho v celé EU. Vývoj mapovaly reportérky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

Šest let za týrání zvířat, deset let za provozování množíren – takové tresty chtějí senátoři zařadit do novely trestního zákona, kterou proto vrátili do sněmovny. Poslanci ovšem návrh na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům probírali již při původním schvalování novely a zavrhli jej. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že by byly tresty příliš přísné ve srovnání s těmi, které hrozí za násilí vůči lidem.

Zoologové začali sčítat netopýry, kteří žijí v Česku. Zimují ve štolách a jeskyních, kde je tma, teplota kolem sedmi stupňů, která jim vyhovuje, a velmi vlhko. Mírná zima netopýrům svědčí, na několika místech již výzkumníci napočítali nebývale vysoká čísla.

Australské požáry zničily domy, spálily lesy i buš, a dokonce roztavily skleněné lahve. Ani ony ale neměly takovou sílu, aby dokázaly poškodit nory vombatů. A právě tyto podzemní ekosystémy nyní slouží jako přirozená ochrana pro ostatní zvířata.

Úřady australského státu Victoria vyzvaly obyvatele oblastí ohrožených požáry, aby ve čtvrtek zvážili možnost evakuace. V pátek se totiž mají do tohoto státu a sousedního Nového Jižního Walesu vrátit vedra, která zvýší riziko šíření ohně. Ve státě Jižní Austrálie jsou teploty přesahující 40 stupňů a nepředvídatelný vítr očekávány již ve čtvrtek.

V pražské zoologické zahradě s tím, jak postupně přibývají nové pavilony, začíná převládat umělecký jazyk architekta Pavla Ullmanna z ateliéru A.N.D. Jeho dílem je například pavilon slonů, pavilon žiraf nebo nedávno otevřený Rákosův pavilon s papoušky. Čím je projektování domovů pro zvířata specifické, přiblížil ve své nové knize Slon v architektuře a také v rozhovoru pro Události v kultuře.

Zlínská zoologická zahrada naděluje zvířatům ještě před Štědrým dnem. Pochutnávají si na ovoci, zelenině nebo oříškách. Řadu dobrot přinesli také návštěvníci zahrady, kvůli velké nadílce mohli chovatelé rozdávat krmení už před Štědrým dnem.

Kromě tradičních útulků a zoologických zahrad mohou lidé během Vánoc obdarovat třeba dožívající a nemocné psy z hospice nebo veverky, vydry a kosy zotavující se v záchranných stanicích. Lidé o menších spolcích pomáhajících zvířatům často nevědí, pomoc od veřejnosti se jim podle nich dostává omezeně.

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

Indičtí vědci zaznamenali dosud nejdelší pochod tygra ve své zemi. Dvouapůlletý samec, jehož sledovali, ušel za pět měsíců asi 1300 kilometrů. Podle odborníků zřejmě hledal kořist, vlastní revír či samici. Informaci přinesl zpravodajský web BBC.

V šumavském národním parku stoupá počet případů, kdy po střetu s autem zahyne zvíře. Letos takto srážku nepřežilo osmnáct zvířat, ve dvou případech šlo o mláďata vzácného rysa. Dosavadní letošní statistika vykazuje například proti celému roku 2015 stoprocentní nárůst. Nejčastěji při nehodách zahynou srny, jeleni, prasata nebo jezevci. Vedení národního parku plánuje začít testovat reflexní skla, která zvířata odrazují od silnic, když tudy zrovna projíždějí vozidla.