Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

Lepra je jednou z nejstarších infekčních nemocí zaznamenaných u lidí, obvykle ji způsobuje bakterie Mycobacterium leprae. Většina dnešních případů se vyskytuje v jihovýchodní Asii a lze je léčit antibiotiky. Ve středověké Anglii bylo toto onemocnění, označované také jako malomocenství a nyní spíše jako Hansenova choroba, běžné a způsobovalo nevolnosti i znetvoření u bohatých i chudých lidí.

Předchozí výzkum odhalil, že lidé ve středověké Anglii, Dánsku a Švédsku měli podobný kmen lepry, jaký se dnes vyskytuje u veverek obecných v jižní Anglii. Jedna z teorií předpokládá, že k šíření nemoci mohlo přispět obchodování s veverčími kožešinami dovezenými z vikingské Skandinávie.

První objevený zvířecí přenašeč

Genetická analýza nyní odhalila, že veverky ve středověké Anglii trpěly velmi podobným kmenem nemoci jako lidé žijící v té době.

„Je to poprvé, co jsme v archeologických nálezech našli zvířecího hostitele lepry, což je opravdu vzrušující,“ řekla spoluautorka výzkumu Sarah Inskipová z univerzity v anglickém Leicesteru. Ve studii společně s kolegy popisují, jak studovali kmeny Hansenovy choroby nalezené ve vzorcích tří lidí, kteří žili ve Winchesteru před 900 až 600 lety, a také ve vzorku veverky, jejíž kosti objevili v jámě na kožešiny z období před zhruba tisíci až 900 lety.

Tým se zaměřil na Winchester, protože to ve středověku bylo důležité město, ve kterém se nacházel špitál pro malomocné a nespočet kožedělných dílen, které se zabývaly výrobou a prodejem kožešinových oděvů. Vědci ze vzorků extrahovali a analyzovali DNA a zjistili, že u všech byl přítomen velmi podobný kmen lepry.

„Ve skutečnosti jsou kmeny nalezené v ostatcích lidí a veverek z Winchesteru příbuznější než kmen, který je ve středověkých hlodavcích, a kmen, který je v těch moderních,“ řekla Inskipová.

Nemoc mohou i dnes přenášet domácí zvířata

Výsledky podle týmu naznačují, že mezi lidmi a veverkami docházelo k přenosu nákazy. Zjištění jsou však založena pouze na několika málo vzorcích a nemohou tak objasnit, zda se původně nakazili lidé od veverek, nebo naopak.

Existuje řada možností, jak k přenosu mohlo dojít. Kromě obchodu s kožešinami mohl být také příčinou chov veverek jako domácích zvířat. „Oba mechanismy jsou možné. A vzájemně se nevylučují,“ řekla Inskipová.

Studie má podle Inskipové důsledky i pro lidi trpící leprou v současnosti. „Možná bychom se měli jít podívat na zvířata, která se pohybují v okolí těchto komunit,“ uvedla s tím, že by nemoc mohli přenášet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025
Načítání...