V USA umírají kočky na ptačí chřipku. Nakazily se pitím syrového kravského mléka

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

Víc než polovina koček v okolí první texaské farmy, kde se letos na jaře našla u dobytka ptačí chřipka, zemřela. Stalo se to poté, co se kočky napily syrového mléka od nakažených krav a infikovaly se tak virem, uvedli vědci v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

Dělá se to tak po celém světě: zbytky mléka od krav nebo koz se dají kočkám. Ty si tak přilepší k myším, které loví a chrání tak farmy před těmito škůdci.

Jenže v Texasu se asi polovina koček pitím mléka nakazila virem vysoce přenosné ptačí chřipky HPAI H5N1 a na následky nemoci uhynula. Podle nové studie si majitelé farmy všimli problémů koček velmi rychle: pouhý den poté, co onemocněly krávy, začaly mít podobné potíže i kočky. Zatímco krávy se s nemocí vypořádaly bez problémů, asi polovina koček to nezvládla a uhynula.

Virus byl všude

„Kočky byly nalezeny mrtvé bez zjevných známek zranění. Pocházely z populace 24 domácích koček, které byly krmeny mlékem od nemocných krav,“ napsali vědci ve výše zmíněné práci. Testy vzorků odebraných z mozků a plic uhynulých koček ukázaly, že v jejich tělech bylo „vysoké množství viru“. Pitvy navíc odhalily „mikroskopické léze odpovídající těžké systémové virové infekci“ – a to včetně očí a mozku.

Výsledky mohou vypadat jako znepokojivé, zejména v kontextu dalších informací z konce dubna. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv totiž konstatoval, že přibližně pětina vzorků mléka, které kontroloval u amerických prodejců, byla pozitivní na H5N1. To ale neznamená, že by byly nakažlivé nebo nebezpečné pro člověka: šlo o mléko, jež prošlo pasterizací, která podle dosavadních poznatků virus ničí a zbydou po něm jen zlomky. Ty sice testy odhalí, ale tyto fragmenty už nejsou schopné přenést nákazu.

Se syrovým mlékem je ale situace jiná. Americké zdravotní úřady už občany vyzvaly, aby se konzumaci syrového mléka vyhnuli. A informace o úhynu koček toto doporučení jen podtrhuje.

Kočky a ptačí chřipka

Šíření viru z krav na kočky skrze syrové mléko je sice nová informace, ale že kočky patří ke druhům, jež jsou touto nemocí výjimečně zranitelné, se ví už déle. Americké ministerstvo zemědělství uvedlo, že v okolí farem s výskytem viru byla „často hlášena“ úmrtí a neurologická onemocnění koček.

Například starší studie z Thajska z roku 2006 vyslovila podezření, že se tamní kočka nakazila virem po konzumaci infikovaného holuba. Existují také podezření (zatím neprokázaná), že se už lidé mohli ptačí chřipkou nakazit od infikovaných koček, jež se samy nakazily konzumací nemocných ptáků – takový případ byl popsaný například na začátku roku v Kambodži.

Naproti tomu ve stádech s touto infekcí se příznaky onemocnění objevily pouze u zlomku krav. Jen u necelých 15 procent, uvedli vědci. Krávy se z velké části uzdraví do měsíce po infekci.

Virus byl naopak zničující pro hejna drůbeže, která čelila rozsáhlým úhynům nebo musela být utracena poté, co se nakazila virem od volně žijících ptáků. Konzervativní odhady říkají, že od roku 2022 zemřelo nebo muselo být utraceno asi 58 milionů ptáků po celém světě.

Kočky představují zvýšené riziko zejména proto, že s lidmi mají mnohem bližší kontakty než drůbež. Mnoho koček dělí svůj čas mezi pohybem venku a uvnitř domácností, kde se dotýkají mnoha předmětů denní potřeby, mazlí se s lidmi a někdy s nimi dokonce sdílejí postel.

Dá se ještě ptačí chřipka kontrolovat?

K 30. dubnu bylo virem H5N1 zasaženo v USA 34 stád dojnic. Pro představu, v celé zemi je více než 26 tisíc stád dojnic. Stoupající počet nákaz přiměl americké úřady, aby tento měsíc vydaly nové pokyny pro veterinární lékaře, kteří ošetřují podezřelé případy H5N1 u koček.

Vyzvaly je k přijetí přísnějších opatření, jako je nasazení respirátorů a ochranných brýlí, což by mělo snížit pravděpodobnost, že se lidé od koček nakazí. „Přestože je nepravděpodobné, že by se lidé nakazili virem ptačí chřipky při kontaktu s infikovanou divokou, toulavou, zdivočelou nebo domácí kočkou, je to možné, zejména pokud dojde k dlouhodobému a nechráněnému kontaktu se zvířetem,“ uvádějí pokyny Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Přenos u krav zatím nebyl zaznamenám jinde než v USA, ale tamní úřady se snaží na tuto situaci rychle reagovat. Vědci předpokládají, že se skot nakazit virem přes krmivo, jež bylo kontaminované výkaly nemocného ptáka.

Ministerstvo zemědělství USA v pondělí uvedlo, že bude testovat hovězí maso prodávané v maloobchodech na přítomnost viru H5N1 a bude také zkoumat, jak by se vařením hovězího masa mohlo omezit potenciální riziko, které virus představuje, a to v návaznosti na dřívější nařízení o zvýšení testování mléčného skotu přepravovaného přes státní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...