V USA umírají kočky na ptačí chřipku. Nakazily se pitím syrového kravského mléka

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

Víc než polovina koček v okolí první texaské farmy, kde se letos na jaře našla u dobytka ptačí chřipka, zemřela. Stalo se to poté, co se kočky napily syrového mléka od nakažených krav a infikovaly se tak virem, uvedli vědci v odborném časopise Emerging Infectious Diseases.

Dělá se to tak po celém světě: zbytky mléka od krav nebo koz se dají kočkám. Ty si tak přilepší k myším, které loví a chrání tak farmy před těmito škůdci.

Jenže v Texasu se asi polovina koček pitím mléka nakazila virem vysoce přenosné ptačí chřipky HPAI H5N1 a na následky nemoci uhynula. Podle nové studie si majitelé farmy všimli problémů koček velmi rychle: pouhý den poté, co onemocněly krávy, začaly mít podobné potíže i kočky. Zatímco krávy se s nemocí vypořádaly bez problémů, asi polovina koček to nezvládla a uhynula.

Virus byl všude

„Kočky byly nalezeny mrtvé bez zjevných známek zranění. Pocházely z populace 24 domácích koček, které byly krmeny mlékem od nemocných krav,“ napsali vědci ve výše zmíněné práci. Testy vzorků odebraných z mozků a plic uhynulých koček ukázaly, že v jejich tělech bylo „vysoké množství viru“. Pitvy navíc odhalily „mikroskopické léze odpovídající těžké systémové virové infekci“ – a to včetně očí a mozku.

Výsledky mohou vypadat jako znepokojivé, zejména v kontextu dalších informací z konce dubna. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv totiž konstatoval, že přibližně pětina vzorků mléka, které kontroloval u amerických prodejců, byla pozitivní na H5N1. To ale neznamená, že by byly nakažlivé nebo nebezpečné pro člověka: šlo o mléko, jež prošlo pasterizací, která podle dosavadních poznatků virus ničí a zbydou po něm jen zlomky. Ty sice testy odhalí, ale tyto fragmenty už nejsou schopné přenést nákazu.

Se syrovým mlékem je ale situace jiná. Americké zdravotní úřady už občany vyzvaly, aby se konzumaci syrového mléka vyhnuli. A informace o úhynu koček toto doporučení jen podtrhuje.

Kočky a ptačí chřipka

Šíření viru z krav na kočky skrze syrové mléko je sice nová informace, ale že kočky patří ke druhům, jež jsou touto nemocí výjimečně zranitelné, se ví už déle. Americké ministerstvo zemědělství uvedlo, že v okolí farem s výskytem viru byla „často hlášena“ úmrtí a neurologická onemocnění koček.

Například starší studie z Thajska z roku 2006 vyslovila podezření, že se tamní kočka nakazila virem po konzumaci infikovaného holuba. Existují také podezření (zatím neprokázaná), že se už lidé mohli ptačí chřipkou nakazit od infikovaných koček, jež se samy nakazily konzumací nemocných ptáků – takový případ byl popsaný například na začátku roku v Kambodži.

Naproti tomu ve stádech s touto infekcí se příznaky onemocnění objevily pouze u zlomku krav. Jen u necelých 15 procent, uvedli vědci. Krávy se z velké části uzdraví do měsíce po infekci.

Virus byl naopak zničující pro hejna drůbeže, která čelila rozsáhlým úhynům nebo musela být utracena poté, co se nakazila virem od volně žijících ptáků. Konzervativní odhady říkají, že od roku 2022 zemřelo nebo muselo být utraceno asi 58 milionů ptáků po celém světě.

Kočky představují zvýšené riziko zejména proto, že s lidmi mají mnohem bližší kontakty než drůbež. Mnoho koček dělí svůj čas mezi pohybem venku a uvnitř domácností, kde se dotýkají mnoha předmětů denní potřeby, mazlí se s lidmi a někdy s nimi dokonce sdílejí postel.

Dá se ještě ptačí chřipka kontrolovat?

K 30. dubnu bylo virem H5N1 zasaženo v USA 34 stád dojnic. Pro představu, v celé zemi je více než 26 tisíc stád dojnic. Stoupající počet nákaz přiměl americké úřady, aby tento měsíc vydaly nové pokyny pro veterinární lékaře, kteří ošetřují podezřelé případy H5N1 u koček.

Vyzvaly je k přijetí přísnějších opatření, jako je nasazení respirátorů a ochranných brýlí, což by mělo snížit pravděpodobnost, že se lidé od koček nakazí. „Přestože je nepravděpodobné, že by se lidé nakazili virem ptačí chřipky při kontaktu s infikovanou divokou, toulavou, zdivočelou nebo domácí kočkou, je to možné, zejména pokud dojde k dlouhodobému a nechráněnému kontaktu se zvířetem,“ uvádějí pokyny Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Přenos u krav zatím nebyl zaznamenám jinde než v USA, ale tamní úřady se snaží na tuto situaci rychle reagovat. Vědci předpokládají, že se skot nakazit virem přes krmivo, jež bylo kontaminované výkaly nemocného ptáka.

Ministerstvo zemědělství USA v pondělí uvedlo, že bude testovat hovězí maso prodávané v maloobchodech na přítomnost viru H5N1 a bude také zkoumat, jak by se vařením hovězího masa mohlo omezit potenciální riziko, které virus představuje, a to v návaznosti na dřívější nařízení o zvýšení testování mléčného skotu přepravovaného přes státní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled