Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
„Protože v evropských částech římské říše byly okolo roku 100 našeho letopočtu běžné pohřby žehem, jsou pohřby do země absolutní výjimkou. Nálezy římských koster z této doby jsou tak extrémně vzácné,“ prohlásila šéfka vídeňských archeologů Kristina Adlerová-Wölflová.
Objev archeologové učinili ve vídeňské části Simmering během rekonstrukce fotbalového hřiště. Experti potvrdili nejprve ostatky 129 lidí, další nálezy kostí ale ukázaly, že počet těl přesáhl 150. Pozůstatky podle muzea patří výhradně mužům ve věku 20 až 30 let, kteří zahynuli v bitvě. Experti rozpoznali zranění způsobená meči, kopími, dýkami či šipkami. Z nálezu archeologové usoudili, že vojáci se účastnili vojenské operace, která skončila katastrofou.
Těla v hrobě byla pohřbena bez jakéhokoli rozpoznatelného pořadí nebo orientace. Řada z nich ležela na břiše nebo na boku, v některých případech byla jen přizpůsobená tvaru jámy. Končetiny jednoho těla byly propleteny s končetinami jiného. To všechno podle archeologů naznačuje, že mrtví byli pohřbeni narychlo a nedodržovaly se žádné pohřební rituály.
Římská Vindobona
Vídeň byla v římských časech známá jako Vindobona. Je doložená jako římská základna na Dunaji od konce 1. století. Nový archeologický nález v Simmeringu by podle archeologů mohl vrhnout nové světlo na to, jak sporná oblast to byla a proč se právě v té době rozšiřovala táborová struktura v oblasti dnešní Vídně.
„Jedná se o římský hromadný hrob, jehož velikost je ve střední Evropě ojedinělá – a který bude mít pravděpodobně obrovský význam i z hlediska dějin měst,“ uvedli autoři studie. Na kostry archeologové narazili, když prováděli stavební práce na místě sportovního areálu Ostbahn-XI v Hasenleitengasse 49. Ještě než tam vyrazily bagry, prozkoumali místo vědci a žasli.
Velikost nálezu ohromila i zkušené archeology. Michaela Kronbergerová, vedoucí sbírek Vídeňského muzea, nález komentovala slovy: „Římskou Vídeň zkoumám už 25 let, říkala jsem si, že mě už nic moc nemůže překvapit, než přišel tento nález.“
