Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.

„Protože v evropských částech římské říše byly okolo roku 100 našeho letopočtu běžné pohřby žehem, jsou pohřby do země absolutní výjimkou. Nálezy římských koster z této doby jsou tak extrémně vzácné,“ prohlásila šéfka vídeňských archeologů Kristina Adlerová-Wölflová.

Objev archeologové učinili ve vídeňské části Simmering během rekonstrukce fotbalového hřiště. Experti potvrdili nejprve ostatky 129 lidí, další nálezy kostí ale ukázaly, že počet těl přesáhl 150. Pozůstatky podle muzea patří výhradně mužům ve věku 20 až 30 let, kteří zahynuli v bitvě. Experti rozpoznali zranění způsobená meči, kopími, dýkami či šipkami. Z nálezu archeologové usoudili, že vojáci se účastnili vojenské operace, která skončila katastrofou.

Těla v hrobě byla pohřbena bez jakéhokoli rozpoznatelného pořadí nebo orientace. Řada z nich ležela na břiše nebo na boku, v některých případech byla jen přizpůsobená tvaru jámy. Končetiny jednoho těla byly propleteny s končetinami jiného. To všechno podle archeologů naznačuje, že mrtví byli pohřbeni narychlo a nedodržovaly se žádné pohřební rituály.

Římská Vindobona

Vídeň byla v římských časech známá jako Vindobona. Je doložená jako římská základna na Dunaji od konce 1. století. Nový archeologický nález v Simmeringu by podle archeologů mohl vrhnout nové světlo na to, jak sporná oblast to byla a proč se právě v té době rozšiřovala táborová struktura v oblasti dnešní Vídně.

„Jedná se o římský hromadný hrob, jehož velikost je ve střední Evropě ojedinělá – a který bude mít pravděpodobně obrovský význam i z hlediska dějin měst,“ uvedli autoři studie. Na kostry archeologové narazili, když prováděli stavební práce na místě sportovního areálu Ostbahn-XI v Hasenleitengasse 49. Ještě než tam vyrazily bagry, prozkoumali místo vědci a žasli.

Velikost nálezu ohromila i zkušené archeology. Michaela Kronbergerová, vedoucí sbírek Vídeňského muzea, nález komentovala slovy: „Římskou Vídeň zkoumám už 25 let, říkala jsem si, že mě už nic moc nemůže překvapit, než přišel tento nález.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 19 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 22 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 23 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Načítání...