Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu
„Beru si prášky, tvrdě spím, nic neslyším,“ vypráví čtyřiačtyřicetiletá Olha Klimovová, která ve snech vidí svou vesnici Kyselivku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. V roce 2022 žila několik měsíců pod ruskou okupací, než ukrajinské ozbrojené síly znovu získaly pod kontrolu samotný Cherson a část regionu. Klimovovou, která trpí schizofrenií, poté evakuovali stovky kilometrů severně, do nemocnice v Poltavě.
Od té doby je pacientkou tamní oblastní psychiatrické léčebny. O svých příbuzných doma, z nichž mnozí jsou senioři, od začátku konfliktu neslyšela. „Vědí, že jsem v Poltavě. Čekám na konec války, abych je mohla vidět,“ svěřila se.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohroženo duševními problémy – anebo s nimi už žije – přibližně 9,6 milionu Ukrajinců. To je téměř čtvrtina předválečné populace země. Státní psychiatrický systém, který byl podfinancovaný a vyčerpaný už před rokem 2022, takovou situaci zvládá jen stěží.
Bez životně důležitých léků
Oles Teljukov pracuje jako lékař v hlavní psychiatrické nemocnici v Poltavě, nastalá krize ho přetěžuje. Zároveň očekává, že se situace zhorší, až válka skončí. Na jeho oddělení mělo být umístěno maximálně čtyřicet žen, ale v březnu jich tam bylo o sedm víc. Přibližně deset procent ze 712 pacientů léčících se v zařízení v polovině března představovali lidé vysídlení kvůli bojům – většinou z Chersonské, Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti.
Byla mezi nimi i sedmačtyřicetiletá Olha Beketovová, která také trpí schizofrenií. Vybavuje si, jak se ocitla během ruské okupace Chersonské oblasti na několik týdnů bez životně důležitých léků, jelikož jich byl nedostatek. V květnu 2022 dostala doma záchvat a převezli ji do nemocnice v regionální metropoli. Když v listopadu téhož roku ukrajinská armáda město znovu získala, evakuovali ji do Poltavy. Opírajíc se o vycházkovou hůl vypráví, že loni měla mrtvici, kterou připisuje „všem těm úzkostem“.
Uprostřed nedostatku léků – většinou drahých a dovážených ze zahraničí – se do situace vložily některé zahraniční humanitární organizace.
Francouzský lékař Christian Carrer je zakladatelem humanitární organizace AICM, která pomáhá ukrajinským klinikám, včetně psychiatrických léčeben. Vyjadřuje obavy o pacienty z řad uprchlíků a o rozpadající se systém. „Je to komplikované. Jsou pacienti, kteří byli nemocní před (válkou), a ti, kteří onemocněli po jejím vypuknutí, protože utrpěli trauma,“ popisuje situaci Carrer.
V březnu jeho nevládní organizace dodala do poltavské nemocnice léky na epilepsii a zásoby přípravků pro léčbu záchvatů a schizofrenie. S ubývajícími zdroji podle něj podávají ukrajinští psychiatři pacientům nevhodná sedativa, aby mohli spát. „Dodali jsme produkty, které snižují projevy schizofrenie, aniž bychom pacienta otupili,“ popsal.
Barvy místo čísel
Ruská plnohodnotná invaze přerušila plány Ukrajiny na modernizaci zdravotnického systému. Reforma z roku 2017 se nestihla dostat na psychiatrická oddělení, která si zachovávají mnohé ze sovětské éry. Pokoje na oddělení psychiatra Teljukova jsou pojmenovány podle barev, nikoli čísly. „Jde o destigmatizaci, o zbavení se byrokracie,“ vysvětluje lékař.
Teljukov vzpomíná na chaos při evakuaci pacientů před třemi lety a upozorňuje, že mnozí dorazili bez osobních věcí a dokladů. Řada lidí není schopna o svém traumatu mluvit s rodinou ani s lékaři. „To jsou nejtěžší případy,“ podotýká zdravotník, který také hovoří o rozmachu duševních poruch v armádě.
Při té příležitosti zmínil léčbu vojačky, která loni v září utrpěla trauma z ruského bombového útoku, při němž zahynulo 59 lidí. Přiblížil i případ jiné příslušnice armády, která strávila šest měsíců v ruském vězení. U ní má podezření, že se stala obětí sexuálního násilí, ale „plně“ se mu prý nesvěřila.
