Trauma

Humanitární organizace upozorňují na vážný stav dětí, které uprchly z bojů v súdánském Fáširu. Do táborů přicházejí podvyživené, dehydrované a s projevy fyzického i psychického traumatu, přičemž dosud bylo identifikováno více než dvě stě nezletilých bez doprovodu. Lékaři hlásí případy dětí se ztrátou sluchu způsobenou silnými explozemi a psychologové zaznamenávají noční děsy či změny chování. Situace ve městě se vyhrotila po jeho pádu 26. října, kdy jednotky RSF upevnily kontrolu nad oblastí a objevily se zprávy o možných závažných porušeních lidských práv, jež zkoumá Mezinárodní trestní soud.

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.

V ukrajinském Lvově otevřeli nové centrum duševního zdraví v rámci kliniky s názvem Nezlomný. Věnuje se léčbě lidí, kteří přežili mučení, zajetí, ale i ztrátu blízkých či domova. Pomoc psychologové nabízejí vojákům i civilistům. Centrum je první svého druhu na Ukrajině. Ukazuje, že se země snaží navzdory pokračující invazi investovat do obnovy, která zahrnuje i péči o veterány. Důležitost psychické pomoci připomněl i páteční Světový den duševního zdraví. V pořadu Horizont ČT24 o problematice promluvil také lékař a psycholog Szergej Cápec.

Masér Richard Pobiš, který čelí obžalobě ze znásilnění, sexuálního útoku a nátlaku vůči klientkám, u soudu přiznal vinu. Sexuálně napadl 26 žen při masážích a fyzioterapiích v roce 2020 a v letech 2023 až 2024. Uvedl, že svých činů lituje. Státní zástupkyně po přiznání viny proto navrhuje nižší trest odnětí svobody pět a půl roku ve vězení. Původně mu hrozilo šest až sedm let ve vězení. Muž je ve vazbě od loňského podzimu. Soud by měl rozhodnout tento týden.

Nutkavé sledování pornografie nebo masturbace nejsou podle lékařů závislost ani nemoc. Problém ale nastává, když člověk nad svým chováním ztrácí kontrolu nebo v něm pokračuje i za cenu negativních následků. V takovém případě může pomoct nové Centrum psychosociální pomoci při Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.

Kanadská vláda se o víkendu omluvila Inuitům ze severního Québecu za masové vybíjení jejich tažných psů v padesátých a šedesátých letech minulého století. Tehdejší rozhodnutí motivované údajnou potřebou bezpečnosti a pořádku mělo za následek hluboké trauma v komunitách původních obyvatel. Bez psů Inuité přišli o možnosti cestovat či lovit.

Mimořádné situace, jako jsou povodně, působí i na lidskou psychiku. Mnohdy je člověk sice přímo zvládne, ale problémy se mohou dostavit se zpožděním, varoval ve vysílání České televize psychoterapeut Tibor Brečka. Zvláštní pozornost si zaslouží děti a senioři, říká expert z fakulty Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Traumatické události, jako byl například útok na základní škole v Domažlicích, dopadají zejména na ty nejmladší. Odborníci z centra Locika, které se specializuje na to, jak s dětmi o traumatických situacích mluvit, radí: ujistit je, že jsou tu rodiče pro ně a vše popravdě vysvětlit.

Zemřel legendární francouzský herec a producent Alain Delon, bylo mu 88 let. Agentuře AFP to sdělily jeho tři děti. Zemřel obklopen rodinou ve svém domě v Douchy asi sto kilometrů jižně od Paříže. Ve své době byl považován za ikonu a lamače srdcí a zároveň za egocentrického a arogantního muže. Jeho kariéru charakterizovaly především role ledově chladných osamělých bojovníků s pronikavým pohledem. V noirových filmech zemřel téměř třicetkrát. „Jsem ponurý hrdina,“ říkal smířlivě. Z pohledného mladíka se postupem věku stal pochybující muž, který se ale nikdy nedokázal vyrovnat s traumaty, která utrpěl v dětství.

Děti, které mají rodiče ve vězení, zažívají pocity smutku, odcizení, vyloučení a zahanbení. Část z nich musí rychleji dospět a převzít odpovědnost. Objevuje se sebepoškozování. Ukázal to tříletý výzkum Rodičovství za mřížemi, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně s organizací Mezinárodní vězeňské společenství. Podle propočtů by v Česku mohlo být třicet až čtyřicet tisíc dětí, které mají rodiče ve vězení.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje na velké množství traumat v životě českých dětí. Nejčastějšími bývá rozchod rodičů, domácí násilí, šikana nebo sociální izolace. Učitelé, neziskové organizace i ministerstva teď řeší, jak ohroženým dětem pomoct.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Desítky psychologů pomáhají lidem na Ukrajině vypořádat se s válečnými traumaty. Zaměřují se hlavně na děti, které se kromě strachu z války potýkají i se sociální izolací. Hodně Ukrajinců totiž musí kvůli konfliktu absolvovat dálkovou výuku. Řada dětí na Ukrajině trpí depresemi, úzkostmi nebo špatně spí. Odborníci se jim snaží pomoci speciálními metodami, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Barbora Maxová.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?