Světová zdravotnická organizace

Hlavní město Indie čelí už druhý měsíc nebývalému smogu. V pondělí míra znečištění překonala letošní rekord. Index kvality ovzduší v třiatřicetimilionové metropoli dosáhl nejvyššího, čtvrtého stupně. Přestože je Indie jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě, téma ekologie zůstává pro Indy a tamní politiky „okrajovým tématem“, uvedl indolog Martin Hříbek v Horizontu ČT24.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

Dva lidé podstoupili v Hamburku vyšetření kvůli podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg, ve čtvrtek se u nich ale onemocnění nepotvrdilo. Kvůli podezření bylo ve středu několik hodin zavřené jedno z nástupišť hamburského hlavního nádraží, píšou německá média. Podle hamburského sociálního úřadu pracovala jedna z vyšetřovaných osob nedávno ve Rwandě v nemocnici, v níž se léčili lidé nakažení právě tímto virem, uvedla agentura DPA.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Lékaři v Pásmu Gazy zahájili druhou fázi očkování proti obrně. Vakcínu od neděle dostalo skoro 190 tisíc dětí. Izrael i Hamás zatím respektují vyhlášený lokální a časově omezený klid zbraní. Dlouhodobější příměří se však nadále vyjednat nepodařilo. Izrael povolil očkování poté, co se v Gaze srpnu potvrdil první případ dětské obrny za čtvrt století. Organizace OSN a nevládní organizace chtějí podat vakcínu více než 640 tisícům dětem mladším deseti let.

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Od brzkého rána do odpoledních tří hodin místního času platil klid zbraní v centrální části Pásma Gazy, kde začalo masivní očkování dětí proti obrně. Příměří se vztahuje jen na tuto část enklávy. Za devět dnů má dostat vakcínu 640 tisíc dětí mladších deseti let. Očkovací kampaň bude pokračovat v dalších dnech na jiném místě. Tento měsíc byl na palestinském území zaznamenán první případ dětské obrny po 25 letech. Nemoc způsobuje ochrnutí končetin.

Úřad Světové zdravotnické organizace pro Evropu ve čtvrtek kritizoval pokles používání kondomů mladistvými v posledních letech. Varoval před důsledky: jednak rizikem nakažlivých pohlavně přenosných nemocí, ale také před hrozbou neplánovaného těhotenství.

Ve Švédsku byl prokázán první případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, mimo Afriku. Jedná se o závažnější variantu viru označovanou jako Clade I. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli výraznému šíření mpox celosvětové ohrožení veřejného zdraví. Podle českého ministerstva zdravotnictví je však riziko nákazy pro běžnou populaci nízké. To potvrzuje i epidemioložka Nikola Sklenovská, která podotkla, že i při cestě do postižených oblastí je vhodnost vakcíny na konzultaci s úřady. Nejrizikovější skupinou jsou podle ní homosexuální muži.

Rozšířená bakterie je stále odolnější vůči těm nejsilnějším antibiotikům a zřejmě se šíři více, než jsou si lékařské orgány vědomé. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyzývá k posílení dohledu nad tímto mikroorganismem.

Konkrétní rady, jak přestat s kouřením – Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala vůbec první sadu doporučení pro klinickou léčbu závislosti na nikotinu u dospělých. Podle WHO je na světě miliarda a čtvrt kuřáků, přestat chce 60 procent z nich, ale většina neví jak. Dostupná je pro ně přitom řada léků i pomoc odborníků.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na úterní schůzce představil prezidentu Petru Pavlovi strategický dokument dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Týká se zdravotnického personálu, vzdělávání nebo změn v síti nemocnic. Zahrnovat by měl třeba také změnu v rozložení lůžek v nemocnicích z akutní péče na pozdější. Válek očekává od Hradu připomínky, než dokument představí poslancům. Prezidenta dle Válka zajímalo i to, zda se české zdravotnictví dostatečně připravuje na stárnutí populace.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje na velké množství traumat v životě českých dětí. Nejčastějšími bývá rozchod rodičů, domácí násilí, šikana nebo sociální izolace. Učitelé, neziskové organizace i ministerstva teď řeší, jak ohroženým dětem pomoct.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Evropský týden očkování letos připadá na období od 21. do 27. dubna. Jeho cílem je zvýšení povědomí o důležitosti očkování a podpora imunizačních programů po celé Evropě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na brífinku k akci řekl, že očkování je jednou z nejdůležitějších věcí, které zejména děti chrání před vážnými nemocemi. Evropská iniciativa je součástí snah Unie o zlepšení veřejného zdraví a ochranu občanů před infekcemi. Proti černému kašli se podle ministerstva zdravotnictví letos nechalo očkovat proti loňsku za stejné období šestinásobně víc dospělých. Trend nárůstu počtu případů černého kašle ale dál pokračuje. Od začátku týdne do středečního poledne jich nově přibylo 956, řekla také ředitelka SZÚ Barbora Macková. Od začátku roku tak počet případů překročil deset tisíc.

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Na světě je už víc než miliarda obézních lidí, vyplývá ze studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace, kterou publikoval prestižní časopis The Lancet. Počet lidí s velkou nadváhou přitom narůstá stále rychleji – nejvýrazněji stoupl mezi dětmi a mladistvými. Hlavní příčiny zůstávají stejné – nezdravá strava a nedostatek pohybu.

Počet onemocnění rakovinou celosvětově roste, v roce 2022 bylo stanoveno na 20 milionů nových diagnóz. Informovala o tom ve středu Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), působící při Světové zdravotnické organizaci (WHO). Do roku 2050 podle odhadů WHO vzroste počet nových případů rakoviny o 77 procent na 35 milionů. Nárůst ale nebude rovnoměrný, v chudších zemích bude činit 142 procent, předpovídá agentura.

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Izraelská armáda postupuje dál na jih Pásma Gazy, kam ve snaze uprchnout před nejtvrdšími boji utekly statisíce Palestinců. U Chán Júnisu se síly židovského státu střetávají s bojovníky teroristického hnutí Hamás i další teroristickou skupinou – Palestinským islámským džihádem. S odkazem na zdroje v obou organizacích o tom informuje reportér agentury AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu avizoval, že operace v regionu bude trvat tři až čtyři týdny. Humanitární organizace působící v Pásmu Gazy tvrdí, že tamní situace je apokalyptická.