Prachové znečištění v Evropě roste. Podle nové studie publikované v odborném časopisu Nature může tento jev stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší a tím samozřejmě i zdraví obyvatel. Na výzkumu mají výrazný podíl i vědci z tuzemska.
Evropa se stále víc plní prachem, hlavně její jih a Středomoří. Má to dva hlavní důvody a oba souvisejí s klimatickými změnami. Tím prvním jsou proměny cirkulace atmosféry, tím druhým dezertifikace – tedy proměna úrodné půdy na poušť v Severní Africe, odkud se potom prach do Evropy dostává.
Vědci na to přišli prostudováním dat z asi 15 800 měření od 103 evropských stanic za roky 2012 až 2021. Klíčové údaje pro střední a východní Evropu přitom dodali experti z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří přispěli dlouhodobým měřením atmosférického aerosolu v Národní atmosférické observatoři Košetice.
Analýza prokázala, že koncentrace prachu narůstaly ve sledovaném období na většině evropského kontinentu, což by mohlo mít závažné negativní dopady na zdraví lidí. Analýza totiž odhalila, že prach z Afriky představoval v jižní Evropě do roku 2021 v průměru 31 procent roční směrné hodnoty částic s rozměry PM10, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
- Pro PM10 platí denní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. Překračování limitu je tolerováno maximálně 35 dní v roce. Například na Ostravsku bývá překračován sto i více dní.
- Pro PM2,5 nejsou v Česku stanoveny hodinové nebo denní koncentrace, pouze průměrná roční povolená hodnota – 25 mikrogramů na metr krychlový. Podle Světové zdravotnické organizace je bezpečná hodnota do 10 mikrogramů.
- Největšími zdroji atmosférického aerosolu jsou především vysokopecní spalovací procesy, cementárny, vápenky, lomy, těžba či doprava.
S velkým množstvím prachu v ovzduší jsou spojené takzvané prachové události. Obyvatelé jižní Evropy jim čelili přibližně 46krát ročně. Studie navíc dokládá, že zatímco četnost prachových událostí se výrazně nezměnila, jejich intenzita v některých částech jižní Evropy vzrostla.
Důsledky jsou rozsáhlé
Dopady těchto prachových mračen nad Evropou není podle autorů studie radno podceňovat. Vlny pouštního prachu totiž mimo jiné narušují hospodářskou aktivitu, jako je například letecká doprava, ale především mají nepříznivé dopady na zdraví. Vědci už v jiných výzkumech popsali ty nejhorší – patří mezi ně hlavně zhoršení astmatu, častější potratovost, zvýšená úmrtnost v rizikových skupinách, ale i větší šíření patogenů. Bakterie a viry totiž v atmosféře samy o sobě nemají velkou šanci přežít, ale když se přichytí na zrníčkách prachu, mohou přežít i přesun na značnou vzdálenost.
Vědci ale ve studii současně uklidňují, že zmíněné dopady se zatím projevují jen minimálně, nárůst objemu prachu za posledních deset let sám o sobě zatím nevedl k výraznému zhoršení zdravotních ukazatelů. Autoři ale dodávají, že s tím, jak lidmi způsobená změna klimatu urychluje degradaci půdy a ovlivňuje počasí, může zhoršující se znečištění prachem představovat rostoucí riziko pro veřejné zdraví a cíle kvality ovzduší.
