Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
Bezprostřední příčinou veder byl mohutný hřeben vysokého tlaku vzduchu, který se rozšířil nad střední a jihovýchodní Evropu. Vzduch v oblasti vysokého tlaku klesá, při sestupu se otepluje a vysušuje. Vznik oblačnosti a srážek je proto potlačený a zemský povrch se může po většinu dne intenzivně zahřívat. Jenže tohle by samo o sobě na letošní historickou vlnu veder ještě nestačilo.
Navíc totiž po západním okraji této tlakové výše pronikl nad střední Evropu mimořádně teplý vzduch původem ze Středomoří a ze severní Afriky. Ve výšce přibližně kilometru a půl dosáhly jeho teploty hodnot, které jsou pro střední Evropu velmi neobvyklé – to vedlo mimo jiné k tropickým nocím na horách, kde obecně bývá mnohem chladněji než v nížinách, včetně Lysé hory a Pradědu.
Při jasné obloze a slabém větru se pak vysoká teplota této vzduchové hmoty naplno projevila i při zemském povrchu. Vedra navíc zesiluje vyprahlá krajina, která teď ve střední Evropě převažuje. Ze suchého povrchu se totiž odpařuje jen málo vody a větší část sluneční energie proto přímo ohřívá půdu a následně vzduch. Sucho tak podporuje další růst teplot a vysoké teploty současně urychlují vysychání půdy.
Dny, které se zapíší do dějin klimatologie
Z pohledu klimatologické historie vynikly hlavně dva dny, úterý 4. a středa 5. srpna. Během nich totiž padaly téměř všechny denní rekordy. Mnohem významnější je překonání měsíčních a také absolutních maxim. Ta celostátní padla hned ve dvou zemích – v Rakousku v Bad Deutsch-Altenburgu poblíž slovenských hranic naměřili ve středu 41,2 stupně, čímž byl překonán celostátní absolutní teplotní rekord starý pouhý den – na severovýchodním okraji Vídně v úterý zaznamenali rovných 41 stupňů.
A ve středu byl překonán i slovenský absolutní rekord, konkrétně v Kamenici nad Hronom na jihu země, kde bylo naměřeno 41,4 stupně. Dosavadní, o desetinu stupně nižší národní rekord přitom pocházel teprve z 30. června letošního roku (a ten předchozí pak z 29. června s hodnotou rovných 41 stupňů). Jinými slovy – na Slovensku letos absolutní rekord přepisovali hned třikrát. V Maďarsku zatím padly „jen“ měsíční srpnové rekordy, ale maxima se pohybují také velmi vysoko, většinou mezi 35 a 41 stupni.
Noční teploty se blížily třicítce
Současná horká vlna se ale do historie zapíše také mimořádně teplými nocemi. V Bystřici pod Hostýnem se teplota v noci na úterý zastavila na 27,9 stupně, za zmínku stoji i minimum v noci na čtvrtek z pražského Klementina, které nekleslo pod 26 °C. Na Slovensku pak padl rekord nejvyšší minimální teploty v noci na středu, kdy ve Skalici teplota klesla na 28,4 stupňů Celsia.
Právě vysoká noční minima podstatně zvyšují zdravotní riziko současné vlny veder. Organismus nemá možnost zbavit se tepla nahromaděného během dne a při několika tropických nocích za sebou se tepelná zátěž postupně sčítá. Nejvíce ohroženi jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a obyvatelé přehřátých městských bytů.
Druhá vlna
Aktuálně končící horká vlna – i když v Maďarsku a na jihu Slovenska zřejmě tropické teploty vydrží i v dalších dnech (a příští týden se opět ve střední Evropě výrazněji oteplí) – nabízí srovnání s horkou vlnou z konce června, kterou mají lidé ještě čerstvě v paměti. Červnová vlna byla plošnější a ve větší části regionu přinesla teploty nad 35 stupňů. Ta srpnová je ale extrémnější ve svém hlavním ohnisku – na Slovensku, v Maďarsku, na východě Rakouska a na jižní Moravě.
Právě zde se spojují tři hlavní faktory: mimořádně vysoká denní maxima, vysoký počet dnů za sebou s teplotou nad 35 stupňů a tropické až mimořádně teplé noci. A navíc i nezvykle četný výskyt lokalit s teplotami 40 stupňů a více – na Slovensku ve středu „čtyřicítka“ padla na 26 stanicích – to bylo do současnosti naprosto mimo klimatologickou zkušenost a snad i představivost.
Nynější horká vlna navíc není tvořena jen jedním nebo dvěma rekordními dny. Významná je série dnů s velmi vysokými maximy, která se ve stejné oblasti opakují bez výraznějšího ochlazení. Krátké zeslabení veder kolem 2. srpna totiž nestačilo k tomu, aby se epizoda z klimatologického hlediska rozdělila na dvě samostatné vlny. Horké počasí právě v prostoru Slovenska, Maďarska a jihovýchodního Rakouska přetrvalo. Nyní je otázka, jak výrazné bude ochlazení v následujících dnech.
Na jižním Slovensku a v Maďarsku se totiž tropické teploty nejspíš vyskytnou i během pátku a víkendu, i když zůstanou pod velmi horkými 35 stupni – to ale znamená, že horká vlna neskončí pátkem nebo víkendem. A pokud se naplní současné prognózy, potrvá období s třicítkami minimálně do konce příštího týdne. V takovém případě by se tato horká vlna už vyrovnala nebo i překonala dosud rekordně dlouhou vlnu veder z léta 2015.
