Se srpem na krku. Ženu v hrobě ze sedmnáctého století považovali zřejmě za upírku

Mladá dívka, jejíž hrob ze sedmnáctého století ve vesnici Pień v Polsku popsali archeologové, pocházela z dobrého rodu, měla bohatou pohřební výbavu a byla do země uložena na protestantském hřbitově. Pak ale hrob někdo otevřel a s ostatky zacházel, jako by v zemi spočívala upírka.

Do hrobu číslo 75 v polské vesnici Pień byla asi před čtyřmi sty lety pohřbena ještě mladá, ale už dospělá žena. Když archeologové hrob odkryli, zjistili, že je uložená značně neobvyklým způsobem. Ke krku měla pevně přimáčknutý železný srp, ostřím namířený přímo ke krkavici. A na palci levé nohy měla připevněný železný visací zámek.

Podle polských archeologů, kteří teď objev z roku 2022 popsali, se dá smysl takového pohřebního rituálu snadno vysvětlit. Žena, které říkají Zosia, musela být za života považována za upírku. A železné artefakty měly za cíl zabránit jejímu návratu do neživota.

Legendy a realita

Legendy a vyprávění o upírech tyto nemrtvé bytosti spojují často se šlechtici – ať už to byl rumunský hrabě Drákula, nebo vévodkyně Carmilla von Karnstein. Šlechtičnou nebo podobně vlivnou osobou byla i Zosia, alespoň to naznačují předměty, které se u ní našly.

Při bližším zkoumání jejích ostatků se totiž poblíž její lebky podařilo objevit drobné kovové nitky z čistého stříbra a pozlaceného drátu pocházející z luxusní hedvábné čepice. Tyto materiály byly v sedmnáctém století neuvěřitelně drahé, což naznačuje, že patřila k zámožné rodině. To ale nezabránilo tomu, aby se lidé k jejím ostatkům nechovali způsobem, který by byl považovaný za nezákonný snad ve všech dobách.

Archeologové si všimli, že půda v hrobě byla silně rozhrabaná, jako by ho někdo už jednou předtím vykopal. A někdo při tom zřejmě manipuloval i s jejím tělem. Podle vědců to naznačuje, že šlechtična byla pohřbená zcela normálně, pak ale někdo její hrob znovu otevřel a vložil dovnitř relikvie, které podle dotyčného měly zabránit jejímu oživení.

Žena, které se báli

Visací zámek i srp nalezené v hrobě odpovídaly rituálům, které měly chránit živé před mrtvými. Analýza odhalila, že v době smrti bylo Zosii pouhých sedmnáct až devatenáct let. Pravděpodobně žila někdy kolem roku 1670 a nebyla původem z Polska. Analýza DNA totiž ukázala, že patřila k vzácné mateřské genetické linii (konkrétně haploskupina J1c2c1), která má původ ve Skandinávii. V moderních slovanských populacích se ale prakticky nevyskytuje. Izotopová analýza jejích dětských zubů ale doplnila, že vyrůstala přímo v Pieńi.

Mohlo jít tedy o nějakou souvislost s některou ze švédských invazí do Polska, pravděpodobně o takzvanou druhou severskou válku, při níž v letech 1655 až 1660 Švédové vyrabovali Polsko i Litvu. Důkazy ale vědci zatím nemají.

Válku, kterou Poláci dodnes díky románu Henryka Sienkiewicze označují jako Potopa, doprovázely i další hrůzy. Přišly po ní nemoci i hladomory a zoufalí lidé hledali viníky. Bohatá cizinka, která se lišila od ostatních, se mohla stát obětním beránkem, na kterého pověrčiví lidé upřeli svou pozornost.

Příběhy o upírech

Obavy z návratu nemrtvých znají archeologové velmi dobře z mnoha dob i míst včetně Česka (není náhodou, že slavný román Drákula zmiňuje právě Čechy a Moravu za typická místa spojená s vampýry).

Hroby uspořádané tak, aby se už mrtvola nemohla zvednout, nebo s těly, jimž byla rovnou sťata hlava či probodnut hrudník, pocházejí z celé střední a jihovýchodní Evropy. Nejčastěji jsou spojené se starověkem nebo středověkem. Důkazů až ze sedmnáctého století je mnohem méně.

V českých zemích patří mezi neslavnější nálezy ty z Velké Moravy. Známý je například hrob ženy, která byla svázána do kozelce tak, aby i při rozpadu tkání zůstala spoutaná. Navíc jí uťali levou dlaň. Pozoruhodný je také nedávný nález teprve osmileté dívky z naleziště Modrá. Ta byla natlačena do úzké škvíry a její hlava byla rozbita velkým kamenem tak, aby jím tělo zůstalo zatížené.

Modernější a ještě větší je pak nález čtrnácti „upírů“ z Čelákovic, jejichž těla se našla roku 1966. Archeologové zjistili, že celá tato skupina žijící ve třináctém nebo čtrnáctém století měla svázané ruce, odťaté hlavy nebo probodnutá těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.