Hrob

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.

Pražští archeologové objevili rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Obsahovalo celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm navíc bohatá výbava. Objev odkryli na zkoumaném úseku plánovaného okruhu v městské části Praha-Dubeč.

Křehké příměří v Pásmu Gazy trvá něco málo přes dva týdny. Řada Palestinců se dál vrací do míst, kde bydleli před válkou. Stále jsou ale silně závislí na humanitární pomoci. Ta do Gazy znovu proudí. Jenže podle místních je jí potřeba mnohem víc – od těžké techniky na odstranění trosek po stany a karavany pro rodiny bez střechy nad hlavou. Frustrovanější Gazané dokonce na některé konvoje útočí a hází kamení.

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.

Maďarští archeologové objevili první středověký hrob, v němž je pochovaná ozbrojená žena. Jestli se jednalo o válečnici, nebo byl její příběh jiný, zatím nejsou schopní říci.

Úklid hrobu, květinovou výzdobu i zapálení svíčky si v Česku objednává stále víc lidí. Někteří poskytovatelé těchto služeb evidují meziročně i trojnásobný nárůst klientů. Nejčastěji jde o seniory, lidi se zhoršeným zdravím nebo členy rodin, kterým pravidelnou údržbu hrobu neumožňuje vzdálenost.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

Archeologové odkryli v Nikolčicích na jižní Moravě zhruba šedesát hrobů z období Velké Moravy. Malá obec na Břeclavsku původně připravovala inženýrské sítě pro stavbu rodinných domů, nález archeologů teď práce zpozdí zhruba o dva měsíce. V místě totiž musí proběhnout archeologický výzkum.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. Informovalo o tom ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.

Desítky tisíc Čechoslováků se za 1. světové války dostaly jako zajatci do Střední Asie a zemřely tam. Badatelé nedávno objevili jedno z míst, kde jsou jejich ostatky uložené. Náhrobek se nachází na zahradě soukromého domu a jeho majitelé o něj celé století pečovali.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Po konci druhé světové války následoval, mnohdy jako odplata za útrapy, odsun sudetských Němců, například i ze severu Čech. Odešlo i několik významných průmyslových rodin z Ústí nad Labem – třeba Schichtové, kteří vyráběli ikonické mýdlo s jelenem, nebo Wolfrumové, kteří měli ve své továrně první parní stroj. Na sedmi hřbitovech po rodinách zůstaly honosné hrobky. Ty teď převezme město a některé z nich plánuje opravit.

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.

Izrael má problém s nedostatkem míst pro pohřbívání. Mohou za to vysoká hustota zalidnění, nedostatek pozemků pro hřbitovy, ale také náboženská omezení, která znemožňují kremaci.

Policisté obvinili z obecného ohrožení v souvislosti s loňským potřísněním kolejnic olejovitou látkou na trati z Mostu na Moldavu muže z Lounska, zaměstnance drah. V pondělí o tom na webu informovala mluvčí teplické policie Ilona Gazdošová. Důvodem mužova činu byla podle kriminalistů nespokojenost s výměnou dopravce na této konkrétní trati.

Víc než rok a půl po tornádu, které se prohnalo jižní Moravou, se k obyvatelům zasažených obcí dostávají peníze na opravu náhrobků. Bouře poničila hroby v Hruškách, Moravské Nové Vsi a Mikulčicích. Kompenzaci poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdělení peněz jednotlivým žadatelům mají na starost obce, v každé z nich však rozdělování peněz probíhá jinak.

Ruská armáda oznamuje postup v Doněcké oblasti. Podle analytiků ale boje provázejí velmi vysoké ztráty na obou stranách. Ukrajinské statistiky tvrdí, že nepřítel už na bojišti přišel bezmála o 125 tisíc vojáků. Přesná čísla mrtvých ale ruská veřejnost nezná a média o nich ani nespekulují. Jedním ze způsobů, jak mohou novináři i obyvatelé Ruska odhadovat ztráty, je sledování čerstvých hrobů, kterých v posledních měsících rychle přibývá.

Po čtyřech dnech opět někdo nastražil kameny na krušnohorskou trať z Mostu na Moldavu. Podle policie, která se událostí zabývá, před nimi zastavil přijíždějící osobní vlak, dopravce uvedl, že do kamení narazil. Událost se ale obešla bez zranění. Kamení na trati bylo od začátku platnosti jízdního řádu, kdy se na trati vyměnili dopravci, potřetí, jednou také kdosi namazal kolejnice kluzkou látkou, takže vlak se nemohl rozjet. Všechny incidenty se staly poblíž města Hrob.

Na krušnohorskou trať na Moldavu někdo nastražil hromadu kamení, do které ráno narazil osobní vlak. Ležela mezi Hrobem a Osekem, kde v první den platnosti nového jízdního řádu – kdy tudy začal jezdit nový dopravce – kdosi namazal kolejnice kluzkou olejovitou látkou. I tehdy bylo na trati také kamení. Stejně jako minule se ani při aktuální události nikomu nic nestalo.

V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození Kyjevem našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Uvedli to šéf policejních vyšetřovatelů v oblasti Serhij Bolvinov pro Sky News a vládní zmocněnec pro nezvěstné Oleh Kotěnko pro Nastojaščeje vremja a Hromadske.

Více než šestnáct set let starý hrob náčelníka pochovaného se psem a dvojicí koní odkryli archeologové v severních Čechách na Chomutovsku. Podobné nálezy jsou u nás velmi vzácné. I přesto, že byl hrob vykradený, objevili na místě i několik zlatých mincí. Výzkum trval přibližně rok.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.