Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.
Za objev může vadný elektrický kabel. Když u Åsumu nedaleko dánského Odense vloni zlobila elektřina, dospěla společnost Energinet k závěru, že bude nutné síť kompletně rekonstruovat. A v souladu se zákony na místě proběhl i archeologický průzkum, který velmi rychle odhalil vikinský hrob. A pak další. A další.
Dodnes tam archeologové během pouhých šesti měsíců odhalili pětapadesát hrobů, což z Åsumu činí jedno z nejvýznamnějších vikinských pohřebišť vůbec.
- Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
- Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
- Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.
Padesát prozkoumaných hrobů obsahuje lidská těla, která tam byla mnohdy uložená i s předměty, jež pro zemřelé byly nějak důležité. Vědci proto mohli rekonstruovat spoustu detailů o vikinském životě, které doposud moc dobře neznali.
Pohřebiště pochází z desátého století, z doby, kdy Dánsku vládl ze svého trůnu v Jellingu první král této země – Gorm Ospalý – společně se svou ženou Thyrou. Podle archeologa Michaela Borre Lundøho, který výzkum vedl, mohou kostry nalezené v hrobech pomoci přesněji vysvětlit, čím se vikingové živili a jak daleko se pohybovali, aby mohli obchodovat s ostatními.
„Je opravdu neobvyklé najít najednou tolik dobře zachovalých koster, jako jsou ty nalezené v Åsumu,“ popisuje vědec. „Takový nález nám nabízí mimořádné možnosti k provedení celé řady vědeckých analýz, které mohou říci více o celkovém zdravotním stavu, stravovacích návycích pohřbených i o tom, odkud pocházejí. Analýzy DNA mohou v budoucnosti také odhalit, zda vikingové nalezení v hrobech byli navzájem příbuzní, což bude zcela mimořádné, protože to se doposud nikdy v podobných hrobech nezkoumalo.“
Takové analýzy jsou ale nesmírně náročné, další výzkum tedy může trvat celé roky.
Smrt na cestách? Možná
Pohřbená těla patřila zřejmě lidem, kteří měli v tehdejší společnosti vyšší postavení. Důkazem jsou dary, které byly pohřbené s nimi. Archeology zaujal zejména hrob, v němž místo rakve posloužil vikinský vůz. V něm byla pohřbena zřejmě vlivná a mocná žena.
„Žena byla pohřbena ve voze, ve kterém pravděpodobně cestovala,“ domnívá se Michael Borre Lundø. „Do hrobu si vzala své nejkrásnější šaty a poměrně dost věcí. Především dostala velmi pěkný náhrdelník ze skleněných korálků, železný klíč, nůž s rukojetí omotanou stříbrným drátem a nakonec – jako něco velmi zvláštního ~ malý skleněný střep, který mohl fungovat jako amulet.
Zajímavý byl také další hrob, jehož majitel měl vedle sebe kromě další bohaté výbavy také malý kousek křišťálu – druhu, který se v Dánsku nikdy nevyskytoval. Lundø se domnívá, že byl dovezený z Norska, což naznačuje, že pohřbení vikingové byli napojeni na mezinárodní obchodní sítě, které se v době vikingů teprve rozvíjely. Vesnice Åsum tedy nebyla jen nevýznamná osada, ale fungovala asi jako důležité sídlo spojené s mezinárodním obchodem.
