Pohřebiště

Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku tam našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava naznačující, jak mocní lidé zde leží.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

Zhruba dvě desítky hrobů, z nichž nejstarší pochází z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy, objevili archeologové na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem. Stavba tříkilometrového úseku dálnice D35 má začít příští rok na jaře a stát bude zhruba miliardu korun.

Korálky, ozdobné spony, vzácné stříbrné mince z Itálie, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Tyto artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Asi čtyři tisíce let staré hroby ze starší doby bronzové objevili archeologové na Olomoucku. Ve stejné lokalitě narazili i na slovanské pohřebiště z období Velké Moravy. Obě kultury pohřbívaly v témže místě s odstupem tří tisíc let. Podle archeologů je to neobvyklá shoda. Odkryli i hroby dvou bojovníků.

Ukrajinské úřady u Izjumu nalezly dvě další hromadná pohřebiště, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí CBS. Podle něj jsou v nich uložena těla stovek lidí.

Téměř neporušenou kostru bojovníka i s jeho dvěma psy našli archeologové na Břeclavsku, kde u vodní nádrže Nové Mlýny zkoumají jedno z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století. Mimořádná kvalita kosterních pozůstatků přispěje podle archeologů k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu nebo stravovacích zvyklostí.

Archeologové u Kostelce nad Orlicí skládají mozaiku jednoho z nejpozoruhodnějších pohřebních okrsků na východě Čech. V místní cihelně postupně rozpoznali tradici pohřebního místa, které fungovalo s přestávkami tři tisíce let. Takových míst bylo v Čechách objeveno jen několik, v Královéhradeckém kraji zatím jediné.

Alkoholické nápoje plnily ve starověkých kulturách důležitou a někdy i zásadní společenskou úlohu - například při rituálních hostinách. Archeologové teď našli nové důkazy o pití piva už v době před devíti tisíci lety v jižní Číně, které bylo pravděpodobně součástí rituálu k uctění mrtvých.