Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.
Vědci našli nejstarší pohřebiště na Zemi. Pravěký příbuzný předstihl homo sapiens o sto tisíc let
Vědci pod vedením renomovaného paleoantropologa Lee Bergera uvedli, že objevili několik exemplářů homo naledi pohřbených asi třicet metrů pod zemí v jeskynním systému nedaleko Johannesburgu.
Homo naledi byl vzdálený bratranec homo sapiens, ale mnohem menší a „hloupější“. Měřil do jednoho a půl metru, jeho mozek byl velký jako u moderních goril a většinou žil zřejmě na stromech. Po nich obratně šplhal, současně už ale byly jeho horní končetiny dobře uzpůsobené k používání primitivních nástrojů – výrazně lépe, než je tomu o současných primátů.
- Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.
„Jedná se o nejstarší pohřby, které byly dosud zaznamenány v poznatcích o homininech a které jsou starší než důkazy o pohřbech homo sapiens nejméně o sto tisíc let,“ napsali vědci v sérii článků, které by měly brzy vyjít v odborném žurnálu eLife. Zatím tyto studie procházejí recenzním řízením a jsou na takzvaných preprintových serverech, kde je může odborná veřejnost komentovat.
Výsledky zpochybňují dosavadní chápání evoluce člověka. Obecně se totiž předpokládá, že teprve vývoj větších mozků umožnil vykonávání složitějších činností, jako je například právě pohřbívání mrtvých.
Lidé pohřbívání možná jen okoukali
Nejstarší dosud objevená pohřebiště, nalezená na Blízkém východě a v Africe, obsahovala ostatky homo sapiens a byla stará přibližně sto tisíc let. Hroby, které výzkumný tým vedený Bergerem objevil v Jižní Africe, pocházejí z doby nejméně 200 tisíc let před naším letopočtem.
„Homo naledi nám říká, že nejsme tak výjimeční,“ řekl Berger tiskové agentuře AFP. „Přes to se jen tak nepřeneseme.“ Podle paleoantropologa by to totiž znamenalo, že lidé nejenže nejsou ve vývoji symbolických zvyků, jako jsou pohřby, jedineční, ale že takové chování možná ani nevymysleli.
Právě profesor Berger je tím vědcem, který stojí za objevem homo naledi. Na první důkazy jeho existence narazil teprve roku 2013 – a pomohl tím změnit paradigma o vývoji inteligence.
Dekáda objevů
Tento druh primitivního hominida dostal jméno podle jeskynního systému „Vycházející hvězda“, kde byly v roce 2013 nalezeny první kosti. Nově objevené pozůstatky pohřebních rituálů pocházejí ze stejného místa. Vědci je tam našli roku 2018 a od té doby je analyzovali a popisovali.
V jámách, které byly podle vědců záměrně vykopány a poté zasypány, aby se těla zakryla, se nachází nejméně pět jedinců druhu homo naledi. „Tyto nálezy ukazují, že pohřební praktiky se neomezovaly pouze na homo sapiens nebo jiné homininy s velkým mozkem,“ poznamenali vědci.
Dodali, že pohřebiště není zdaleka jediným důkazem, že homo naledi byl schopen složitého emočního a kognitivního chování. Tím hlavním je stavba jeho ruky, která umožňovala výrobu kamenných nástrojů – podobně složitých, jako vytvářel raný homo sapiens. Na konci loňského roku se také objevily první náznaky toho, že tento druh uměl využívat i oheň.
