Homo sapiens

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Paleontologové našli v Jihoafrické republice nejstarší známé pohřebiště na světě. Obsahuje pozůstatky vzdáleného příbuzného člověka, o kterém si dříve mysleli, že není schopný složitějšího kulturního chování.

Moderní lidé žili v Evropě po boku neandertálců nejméně přes tisíc let a během této doby od sebe navzájem kopírovali kamenné nástroje nebo šperky. Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla studie vědeckého týmu z britských a nizozemských univerzit.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice.

Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje a zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži, a nikoli maso. Tento objev mění pohled na dějiny odívání – zatím totiž patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let.

Vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Potvrdila to analýza čelisti nalezené na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se přitom dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.