Neandertálce možná vyhubila sociální izolace

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Neandertálci obývali Eurasii přibližně do doby kolem čtyřiceti tisíc let před naším letopočtem a žili po boku předků moderního člověka Homo sapiens. Pak ale zmizeli.

„Je to poslední chvíle, kdy na Zemi žilo několik druhů lidí. Byl to hluboce záhadný moment, protože nechápeme, jak mohlo celé lidstvo, které existovalo od Španělska až po Sibiř, potom náhle vymřít,“ řekl agentuře AFP Ludovic Slimak, francouzský vědecký pracovník na univerzitě v Toulouse a spoluautor studie zveřejněné v časopise Cell Genomics.

Vzorek pojmenovaný Thorin, což je odkaz na trpaslíka z díla J. R. R. Tolkiena, byl nalezen v roce 2015 v jeskyni Mandrin, která byla domovem střídajících se populací neandertálců a Homo sapiens. Jde o vzácný nález: tehdy šlo dokonce o prvního neandertálce objeveného ve Francii od roku 1978. V celé Eurasii je jich jen asi čtyřicet.

Genetická tajemství

„Hned po objevu jsem poslal malý úlomek kosti, část stoličky, do Kodaně týmům, se kterými jsme pracovali na genetice. Deset let jsme se z toho snažili získat DNA, ať už zvířecí, nebo lidskou. Ale nikdy se nám to nepodařilo, protože jakmile kosti vytáhnete ze země, DNA velmi rychle mizí,“ popsal Slimak.

Když pak ale přišly výsledky, vědci byli ohromeni. Podle archeologických analýz „bylo toto tělo staré 40 tisíc až 45 tisíc let, ale pro genetiky bylo staré 105 tisíc let. Jeden z obou týmů se musel splést,“ pokračoval.

Trvalo sedm let, než se tato otázka vyřešila. Izotopové analýzy ukázaly, že Thorin žil ve velmi chladném klimatu, odpovídajícím době ledové, kterou zažili jen pozdní neandertálci. Jeho genom je tedy skutečně velmi starý.

„Je pozůstatkem prvních populací neandertálců v Evropě,“ uvedl v tiskové zprávě doprovázející studii populační genetik a hlavní autor Martin Sikora z Kodaňské univerzity. „Linie vedoucí k Thorinovi se oddělila od linie ostatních pozdních neandertálců přibližně před 105 tisíci lety,“ uvedl.

Poté tato linie strávila 50 tisíc let „bez jakékoliv genetické výměny s klasickými evropskými neandertálci“, a to i s populacemi, které žily jen dva týdny chůze daleko, vysvětluje Slimak. Tato izolace byla pro bratrance Thorina, Homo sapiens, nepředstavitelná, zejména proto, že údolí Rhony bylo v té době jedním z hlavních migračních koridorů mezi severní Evropou a Středomořím.

Moderní člověk se přizpůsobil, neandertálec ne

„Archeologie nám už dlouho napovídá, že neandertálské populace žily na velmi malých územích, v okruhu několika desítek kilometrů kolem dané lokality,“ připomíná archeolog. Výzkumníci už podle něj také věděli, že neandertálci žili v malých skupinách, s čímž souvisely problémy s příbuzenstvím.

Naproti tomu Homo sapiens žil na „území, která pokrývala desítky tisíc kilometrů čtverečních. Navíc distribuce předmětů, sociabilita a budování strukturovaných sociálních sítí jsou univerzálním rysem všech Homo sapiens,“ řekl.

Tyto dvě populace „si nejsou vůbec podobné“, dodává autor knihy Poslední neandertálec, podle něhož je právě toto „klíčem k pochopení“ vymření neandertálců.

„Protože jste izolováni po velmi dlouhou dobu a omezujete dostupnou genetickou variabilitu, což znamená, že máte menší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám a patogenům. A to vás omezuje také sociálně, protože se nekřížíte a nevyvíjíte jako populace,“ zdůrazňuje populační genetička z Kodaňské univerzity a spoluautorka studie Tharsika Vimalaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Je moje červená jako tvoje červená? Vědci zodpověděli klíčovou otázku vědomí

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.
před 4 hhodinami

Stovky tisíc galaxií najednou. ESA ukázala první část atlasu vesmíru

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.
před 7 hhodinami

Světová zpráva o klimatu. Rok 2024 byl rekordní ve většině ohledů

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.
před 8 hhodinami

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrátila na Zemi

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Za polovinu světových emisí může 36 společností, ukazuje analýza

Analýza nezávislého think tanku InfluenceMap odhalila, že přibližně polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Právě toto znečištění způsobuje oteplování planety a vede ke změnám, které se projevují narušením počasí, suchem, vlnami veder a dalšími projevy.
včera v 16:02

Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
včera v 12:20

Marihuana v těhotenství způsobuje u dětí problémy s chováním

Pokud matky užívají během gravidity nebo těsně po porodu marihuanu, může se to projevit na psychice jejich potomků, konkrétně na zvýšeném riziku vzniku rušivých poruch chování. Vědci v nové studii popsali nejen statistiku, ale také našli příčiny.
včera v 11:05

Senioři by mohli zvládnout ptačí chřipku lépe než mladí, naznačuje výzkum

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.
včera v 07:00
Načítání...