Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.

Halenka čelil spolu s dalšími lidmi obvinění z toho, že prodali majetek ministerstva obrany za nižší ceny, než mohli. Pražský městský soud je v roce 2018 zprostil obžaloby, odvolací soud následně verdikt zrušil a případ vrátil policii k došetření. Státní zastupitelství pak stíhání Halenky zastavilo pro nedostatek důkazů. Halenka musí u soudu prokázat, že pokud by obviněn nebyl, dál by v armádě kariérně postupoval a mohl by se ucházet o pozici zástupce náčelníka generálního štábu.

Pavel u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že s Halenkou, který byl náčelníkem sekce logistiky a následně sekce podpory, měl pouze služební vztah. Vybavil si počátek kauzy vojenského materiálu, kdy mu tehdejší ministr obrany Martin Stropnický pustil nahrávky s komunikací Halenky s tím, že má podezření na spáchání trestného činu. Pavel uvedl, že tehdy ministrovi řekl, že o podezření přesvědčený není, komunikaci na nahrávkách považoval za běžnou.

Vliv stíhání na kariérní postup

K tomu, jak by mohla kariéra Halenky pokračovat, kdyby stíhaný nebyl, se Pavel konkrétně vyjadřovat nechtěl. Uvedl však, že muže považoval za odborníka a profesionála, který dodržoval pravidla. Zároveň ale upozornil, že Halenka byl obžalován také v kauze pojistného podvodu, a proto nechtěl možný vývoj jeho kariéry odhadovat. Halenka se měl zúčastnit vojenského kurzu na škole v americkém Washingtonu, Pavel řekl, že pokud by nebyl obviněný, pravděpodobně by na kurz odjel. Popsal také, jaké jsou kariérní požadavky na pozice náčelníka generálního štábu a jeho zástupce.

Právní zástupkyně státu však u soudu po Pavlově výpovědi uvedla, že ani účast na kurzu nezaručovala jistotu kariérního postupu. Halenka navíc podle ní neměl v dané době bezpečnostní prověrku. Halenka ale řekl, že prověrku nezískal právě na základě prověřování kauzy. Dodal, že jeho nástupce ve funkci se později prvním zástupcem náčelníka generálního štábu stal.

Pavel před soudem mluvil necelou půlhodinu, poté novinářům řekl, že většina opatření, o kterých soud mluvil, nastala poté, co odešel na pozici předsedy vojenského výboru NATO. „Podával jsem vysvětlení v rámci toho, co jsem mohl vědět, a do doby, kdy jsem byl náčelník generálního štábu. Většina opatření, o kterých se baví soud, už se odehrála v době, kdy já jsem byl v Bruselu,“ řekl prezident. K soudu ho doprovodila ochranná služba, v budově bylo také více policistů, než je obvyklé.

Halenka se prezidentovi v jednací síni omluvil za to, že požádal o jeho předvolání jako svědka. Řekl také, že se omlouvá České republice za to, že ji žaluje. „Česká republika za to nemůže, můžou za to orgány činné v trestním řízení, které neodvedly dobrou práci,“ dodal generál ve výslužbě.

Ministerstvo spravedlnosti Halenkovi za nezákonné stíhání a náklady na obhajobu přiznalo více než milion korun, obvodní soud mu následně přiřkl ještě více než dvě stě tisíc korun. Ve zbytku žalobu, v níž Halenka požadoval přes dvacet milionů korun, zamítl. Odvolací soud loni v prosinci pravomocně potvrdil rozsudek ohledně přiznané částky, zrušil však část, v níž obvodní soud zamítl nárok na ušlý zisk ve výši zhruba čtyř milionů korun a měsíční rentu. Právě touto částí se nyní soud zabývá znovu.

Zbylé tři muže z kauzy vojenského materiálu státní zástupce obžaloval znovu. Vrchní soud v Praze v únoru pravomocně rozhodl, že se neprokázalo, že by se dopustili trestného činu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů.
11:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 27 mminutami

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
12:57Aktualizovánopřed 43 mminutami

Debata o rozpočtovém určení daní se uskuteční, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na rozpočtovém určení daní lze, až se všechny regiony domluví na změně, kterou požadují, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Uznal, že současná podoba rozdělení peněz pro kraje není spravedlivá. Babiš také informoval, že Bezpečnostní rada státu se večer bude zabývat cenami pohonných hmot a zajištěním energetické bezpečnosti. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů.
04:55Aktualizovánopřed 56 mminutami

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 1 hhodinou

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 5 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 6 hhodinami
Načítání...