Obvodní soud pro Prahu 2

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček uspěl se svou žalobou na stát s náhradou za ušlý zisk kvůli nezákonnému trestnímu stíhání v kauze Opencard. Obvodní soud pro Prahu 2 mu přiznal odškodnění přes 1,2 milionu korun. České televizi to potvrdila mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Rozsudek zatím není pravomocný. Ušlý zisk představuje částku, kterou Hudeček mohl získat jako potenciální předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva, kdyby nebyl trestně stíhaný.

Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudky, které někdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové nepřiznaly vyšší odškodné za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Soudy podle NS nezohlednily klíčové okolnosti, musejí rozhodnout znovu. Parkanová, politička KDU-ČSL a později TOP 09, čelila stíhání od roku 2012. Soudy ji definitivně osvobodily v říjnu 2021.

Za nezákonné trestní stíhání v kauze převodů vojenského materiálu má stát zaplatit generálovi ve výslužbě Vladimíru Halenkovi asi 5,36 milionu korun. Musí mu také vyplácet měsíční rentu. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2.

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.

Ústavní soud (ÚS) dal Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh šanci na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím krajské hygienické stanice. Hygienici opakovaně vydávali hlukovou výjimku pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna. Jak Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem. Soudy se zatím k náhradě újmy stavěly zamítavě, nyní musí Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnout znovu.

Přes 40 milionů korun by měl stát vyplatit zakladateli papírny Neograph Vladimíru Sittovi staršímu. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 zatím není pravomocné, jak České televizi potvrdila mluvčí Marcela Pröllerová. Muž požadoval náhradu škody kvůli postupu úřadů v kauze údajného tunelování papírny. Sitta byl stíhán společně se svým synem, soudy je však osvobodily. Oba také vystupovali jako svědci v kauze údajně předražených jízdenek od Neographu pro pražský dopravní podnik.

Okresní soud v Bruntále na konci června zahladil trest bývalému moravskoslezskému hejtmanovi Janu Krkoškovi (dříve ANO), kterého letos v březnu pražský soud odsoudil k peněžitému trestu za účast na podplácení lékařů. Informoval o tom ve čtvrtek web Seznam Zprávy. Soud tím vyhověl Krkoškově žádosti. Nyní se na exhejtmana musí pohlížet jako na bezúhonného.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Jan Krkoška (ANO) rezignoval na funkci moravskoslezského hejtmana a vzdal se i mandátu krajského zastupitele. Učinil to krátce poté, co jej soud uznal vinným z uplácením lékařů v době, kdy pracoval ve farmaceutické firmě. Krkoška, který se na začátku jednání k uplácení lékařů doznal, dostal dvousettisícový peněžitý trest. Jeho konec pak začali požadovat spolustraníci i strany, které v Moravskoslezském kraji vládnou spolu s ANO v koalici. Krkošku by v čele kraje mohl nahradit havířovský primátor Josef Bělica (ANO), který řekl, že má nominaci svého zastupitelského klubu.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová se musí spokojit s 1,6 milionu korun, které v minulosti dostala od resortu spravedlnosti za nezákonné trestní stíhání. U soudu znovu neuspěla s požadavkem na dalších zhruba 8,5 milionu. Soudkyně sice ve čtvrtek ráno vyhlásila verdikt, ale odůvodnění nepřečetla, protože na vyhlášení nepřišel nikdo z účastníků jednání – Parkanová, její právní zástupce ani zástupce ministerstva spravedlnosti.

Lobbista a podnikatel Roman Janoušek dostane od ministerstva spravedlnosti 736 467 tisíc korun jako náhradu škody za stíhání v kauze Chambon. Konkrétně jde o náhradu nákladů trestního řízení. Vyplývá to z anonymizovaného rozhodnutí ministerstva, které má Česká televize k dispozici. Janoušek byl spolu s dalšími lidmi souzen kvůli podezření, že vylákali od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a dalších 77 milionů korun se získat snažili. Podle soudů se ale neprokázalo, že by společnost Chambon před pojišťovnami cokoli skrývala. Ministerstvo se už Janouškovi omluvilo. Na omluvu minulý týden upozornil server Seznam Zprávy.

Lobbista Ivo Rittig částečně uspěl se žalobou na stát, ve které požadoval náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Dostat má 536 tisíc korun s úrokem. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcely Pröllerové. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz. Hrozilo mu až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby.

Bývalý starosta Prahy 2 Jiří Paluska dostane tři miliony korun. Částku vysoudil jako ušlý plat v souvislosti s tím, že v roce 2012 kvůli obvinění ze zneužití pravomocí složil funkci, nebyl však odsouzen. Na verdikt upozornily Hospodářské noviny. Obvodní soud pro Prahu 2 přiřkl Paluskovi náhradu platu až napotřetí, předtím se případem zabýval i Nejvyšší soud a také Ústavní soud.

Bývala ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, později TOP 09) má další šanci získat milionové odškodnění za nezákonné dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Městský soud v Praze zrušil část původního rozsudku, který zamítl nárok bývalé političky na 8,5 milionu korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Adam Wenig. Případ se tak vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

Česká republika by měla dodavateli pro stavbu ruského kosmodromu Vostočnyj Vitaliji Ginzburgovi zaplatit zhruba 350 tisíc korun jako nemajetkovou újmu. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 totiž Česko vydalo nezákonné rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany v roce 2019. Ginzburg žádal v žalobě další odškodné, mimo jiné za to, že byl téměř dva roky ve vydávací vazbě. V této části ale soud žalobu zamítl, Česko podle něj za vzetí do vazby neodpovídá.

Lobbista Ivo Rittig chce po státu téměř 680 tisíc jako náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Vyplývá to z vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti pro Českou televizi. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz, za což mu hrozilo až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby. O odškodnění začne soud jednat v září.

Stát zaplatí bývalému starostovi Prahy 11 Daliborovi Mlejnskému odškodnění přes 670 tisíc korun. Informaci ČT potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2 a ministerstvo spravedlnosti. Peníze mají sloužit jako náhrada za nezákonné stíhání Mlejnského v kauze zadávání zakázky na rekonstrukci zanedbaných ploch na Praze 11. Skupina osob měla podle obžaloby uzavírat fiktivní smlouvy na rekonstrukci dětských hřišť. Způsobit měly škodu v hodnotěch desítek milionů korun. Podle soudů se ale nejednalo o trestný čin.

Nemusí mít právní vzdělání, přesto rozhodují o verdiktech. Mohou dokonce i přehlasovat profesionální soudce. Řeč je o přísedících. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce tuto funkci zrušit. Zůstat by podle něj měla jen u závažných trestních případů. S tím souhlasí i Soudcovská unie.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou podal Vitalij Ginzburg na ministerstvo vnitra kvůli neudělení doplňkové ochrany v Česku. Podle soudu může bývalý dodavatel pro stavbu ruského kosmodromu využít ochrany státu Izrael, ve kterém má druhé občanství. Rozhodnutí je pravomocné, muž proti němu může podat kasační stížnost.