Obvodní soud pro Prahu 2

Jan Krkoška (ANO) rezignoval na funkci moravskoslezského hejtmana a vzdal se i mandátu krajského zastupitele. Učinil to krátce poté, co jej soud uznal vinným z uplácením lékařů v době, kdy pracoval ve farmaceutické firmě. Krkoška, který se na začátku jednání k uplácení lékařů doznal, dostal dvousettisícový peněžitý trest. Jeho konec pak začali požadovat spolustraníci i strany, které v Moravskoslezském kraji vládnou spolu s ANO v koalici. Krkošku by v čele kraje mohl nahradit havířovský primátor Josef Bělica (ANO), který řekl, že má nominaci svého zastupitelského klubu.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Robert Tempel, který byl po dvacetiletém vězení zproštěn obžaloby z dvojnásobné vraždy, ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 2 řekl, že po propuštění z vězení vyhledává samotu. Podle svých slov trpí posttraumatickou stresovou poruchou, dochází na psychiatrii. Tempel po státu požaduje za nezákonné stíhání, dobu strávenou ve vězení a další nároky zhruba 86 milionů korun. Jednání bude pokračovat na konci února.

Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová se musí spokojit s 1,6 milionu korun, které v minulosti dostala od resortu spravedlnosti za nezákonné trestní stíhání. U soudu znovu neuspěla s požadavkem na dalších zhruba 8,5 milionu. Soudkyně sice ve čtvrtek ráno vyhlásila verdikt, ale odůvodnění nepřečetla, protože na vyhlášení nepřišel nikdo z účastníků jednání – Parkanová, její právní zástupce ani zástupce ministerstva spravedlnosti.

Lobbista a podnikatel Roman Janoušek dostane od ministerstva spravedlnosti 736 467 tisíc korun jako náhradu škody za stíhání v kauze Chambon. Konkrétně jde o náhradu nákladů trestního řízení. Vyplývá to z anonymizovaného rozhodnutí ministerstva, které má Česká televize k dispozici. Janoušek byl spolu s dalšími lidmi souzen kvůli podezření, že vylákali od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a dalších 77 milionů korun se získat snažili. Podle soudů se ale neprokázalo, že by společnost Chambon před pojišťovnami cokoli skrývala. Ministerstvo se už Janouškovi omluvilo. Na omluvu minulý týden upozornil server Seznam Zprávy.

Lobbista Ivo Rittig částečně uspěl se žalobou na stát, ve které požadoval náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Dostat má 536 tisíc korun s úrokem. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcely Pröllerové. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz. Hrozilo mu až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby.

Bývalý starosta Prahy 2 Jiří Paluska dostane tři miliony korun. Částku vysoudil jako ušlý plat v souvislosti s tím, že v roce 2012 kvůli obvinění ze zneužití pravomocí složil funkci, nebyl však odsouzen. Na verdikt upozornily Hospodářské noviny. Obvodní soud pro Prahu 2 přiřkl Paluskovi náhradu platu až napotřetí, předtím se případem zabýval i Nejvyšší soud a také Ústavní soud.

Bývala ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, později TOP 09) má další šanci získat milionové odškodnění za nezákonné dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Městský soud v Praze zrušil část původního rozsudku, který zamítl nárok bývalé političky na 8,5 milionu korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Adam Wenig. Případ se tak vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

Česká republika by měla dodavateli pro stavbu ruského kosmodromu Vostočnyj Vitaliji Ginzburgovi zaplatit zhruba 350 tisíc korun jako nemajetkovou újmu. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 totiž Česko vydalo nezákonné rozhodnutí v řízení o udělení mezinárodní ochrany v roce 2019. Ginzburg žádal v žalobě další odškodné, mimo jiné za to, že byl téměř dva roky ve vydávací vazbě. V této části ale soud žalobu zamítl, Česko podle něj za vzetí do vazby neodpovídá.

Lobbista Ivo Rittig chce po státu téměř 680 tisíc jako náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Vyplývá to z vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti pro Českou televizi. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz, za což mu hrozilo až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby. O odškodnění začne soud jednat v září.

Stát zaplatí bývalému starostovi Prahy 11 Daliborovi Mlejnskému odškodnění přes 670 tisíc korun. Informaci ČT potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2 a ministerstvo spravedlnosti. Peníze mají sloužit jako náhrada za nezákonné stíhání Mlejnského v kauze zadávání zakázky na rekonstrukci zanedbaných ploch na Praze 11. Skupina osob měla podle obžaloby uzavírat fiktivní smlouvy na rekonstrukci dětských hřišť. Způsobit měly škodu v hodnotěch desítek milionů korun. Podle soudů se ale nejednalo o trestný čin.

Nemusí mít právní vzdělání, přesto rozhodují o verdiktech. Mohou dokonce i přehlasovat profesionální soudce. Řeč je o přísedících. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce tuto funkci zrušit. Zůstat by podle něj měla jen u závažných trestních případů. S tím souhlasí i Soudcovská unie.

Ústavní soud (ÚS) dal rodině novou šanci na odškodnění za to, že otec nemohl být u porodu kvůli tehdy platným opatřením proti šíření koronaviru. Účast otce u porodu je součástí práva na rodinný život, zdůraznil soud v nálezu. Doplnil, že narození dítěte je velmi významným, možná nejvýznamnějším okamžikem rodinného života, jehož společné prožití může posílit pouto mezi matkou, otcem a dítětem.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou podal Vitalij Ginzburg na ministerstvo vnitra kvůli neudělení doplňkové ochrany v Česku. Podle soudu může bývalý dodavatel pro stavbu ruského kosmodromu využít ochrany státu Izrael, ve kterém má druhé občanství. Rozhodnutí je pravomocné, muž proti němu může podat kasační stížnost.

Městský soud v Praze přiznal Lukáši Nečesanému náhradu újmy 1,577 milionu korun a úroky z prodlení. Muž částku vysoudil za nezákonné stíhání a za to, že byl dva roky ve vězení. Informaci z justiční databáze, na kterou upozornila ČT, upřesnil mluvčí soudu Adam Wenig. Policie Nečesaného stíhala za pokus o vraždu kadeřnice na Jičínsku. Nejvyšší soud ho ale nakonec osvobodil pro nedostatek důkazů.

Diplomat Radomír Karlík nedostane dalších 271 tisíc korun za ušlý zisk kvůli nezákonnému stíhání v kauze Promopro. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání. ČT to řekla Marcela Pröllerová z Obvodního soudu pro Prahu 2, který se případem zabýval v první instanci. Soudy přiznaly Karlíkovi tři sta tisíc korun za nemajetkovou újmu, dalších přibližně tři sta tisíc mu dříve dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. Kariérní diplomat se po státu domáhal celkového odškodného 6,4 milionu korun.

Městský soud v Praze v minulém týdnu zamítl žalobu firmy Imex Group ohledně výroku bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů Imexu ve Vrběticích na Zlínsku. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny (HN). Babiš v prosinci 2014 v pořadu ČT Otázky Václava Moravce tvrdil, že Imex je kontroverzní, že obdobným problémům jako ve Vrběticích čelil podnik i v Bulharsku a že vyvážel zbraně do Konga navzdory embargu. Podle Imexu Babiš lhal a firmu svými výroky poškodil. Společnost se za to u soudu domáhala odškodnění 15 milionů korun od státu.

Městský soud v Praze zamítl žalobu společnosti eMoneyServices (EMS) ve sporu kolem Opencard. Firma žalovala hlavní město, aby jí zaplatilo dluh přibližně čtyřicet milionů korun za neoprávněné užívání licencí ke kartě. ČT to řekl mluvčí soudu Adam Wenig. Rozsudek není pravomocný, strany se ještě mohou odvolat. Obvodní soud pro Prahu 2 aktuálně řeší náhradu pro bývalého primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) za sedm let nezákonného stíhání v kauze Opencard. Po státu požaduje 7,6 milionu korun.

Bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michal Hala požaduje vyšší odškodnění za trestní stíhání kvůli držení dětské pornografie. V případu byl osvobozen. Soud Halovi přiznal 1,13 milionu korun v polovině prosince. Exředitel ale podal proti rozhodnutí odvolání. Původně chtěl částku 44 milionů korun. Odvolání podal i stát, který je žalovanou stranou. České televizi informaci potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová.

Znalec Vladimír Smejkal nedostane další zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání v kauze miliardové zakázky ministerstva práce. Pravomocně o tom rozhodl soud. Profesor ekonomiky a managementu žádá po státu celkem přes 70 milionů korun, ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo 260 tisíc korun. Odvolací senát ve středu ale zároveň obvodnímu soudu nakázal, aby se znovu zabýval Smejkalovým požadavkem na dvacetimilionové odškodnění za způsobené zdravotní následky.

Soud přiznal Lukáši Nečesanému odškodné od státu ve výši přes 1,7 milionu korun a úroky z prodlení. Verdikt není pravomocný, muž se domáhal 18,8 milionu korun, může podat odvolání. Nečesaný čelil stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, strávil dva roky za mřížemi. Justice ho ale nakonec po zásahu Nejvyššího soudu osvobodila pro nedostatek důkazů a případ zůstal neobjasněný.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nedostane 183 milionů korun, kterých se po státu domáhala jako ušlého zisku v souvislosti se svým stíháním v kauze solárních elektráren. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 pravomocně potvrdil pražský městský soud. Podle verdiktu nelze stát vinit z toho, že soukromá společnost, se kterou Vitásková plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny.