Ústavní soud (ÚS) dal Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh šanci na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím krajské hygienické stanice. Hygienici opakovaně vydávali hlukovou výjimku pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna. Jak Bosonohy, tak blízké Troubsko na Brněnsku jsou dlouhodobě silně zatížené hlukem. Soudy se zatím k náhradě újmy stavěly zamítavě, nyní musí Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodnout znovu.
ÚS se zastal muže, jenž se kvůli hluku soudí s hygieniky. Kritizoval „slepé uličky“
Hygienická stanice vydávala výjimku opakovaně, udělala to i v roce 2016. O dva roky později ale Krajský soud v Brně výjimku zrušil. Zdůraznil, že účelem hlukové výjimky není trvalé udržování protiprávního stavu, ale postupné směřování k dodržování limitů.
Manželé Dolákovi se pak domáhali náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Postupovali podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Újma spočívá ve stresu, obavách, ohrožení a zhoršení zdravotního stavu a celkově snížené kvalitě života.
Požadovali po ministerstvu zdravotnictví půl milionu pro každého. Obvodní soud, Městský soud v Praze ani Nejvyšší soud jim nevyhověly. Nyní musí rozhodovat znovu, ovšem z procesních důvodů už jen o nároku Libora Doláka. Jeho manželka totiž v minulosti nepodala dovolání k Nejvyššímu soudu, spor tak už pro ni skončil.
Podle Ústavního soudu není pochybnost o tom, že existuje nezákonné rozhodnutí, potvrdil také existenci příčinné souvislosti s potenciální újmou. Nyní musí obvodní soud důkladněji zkoumat, jaká konkrétní újma kvůli hluku vznikla. Ústavní soud také kriticky poukázal na to, že Dolákovi zatím naráželi na různé procesní slepé uličky.
„Základní práva plynoucí z ústavního pořádku nelze sérií soudních rozhodnutí dostat do spleti slepých uliček, v nichž soudy stěžovatelům opakovaně ohlašují pouze ‚tudy ne, přátelé‘. V takovém případě by totiž ochrana základních práv stěžovatelů stanovenými hlukovými limity byla jen teoretická a iluzorní,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra.
