Vláda plánuje přísnější tresty pro neplatiče alimentů

Nahrávám video

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.

„Bývalý nehradí už čtyři měsíce. Z toho ještě dva měsíce jsou, kdy mi dluží určitou částku, a plus má ještě dluh nějakých 136 tisíc korun,“ sdělila samoživitelka Kristýna. Na výchovu tří dětí je sama. Alimenty na nejstarší dvě jí bývalý partner přestal posílat.

Snažila se s ním domluvit, ale marně. V rodinném rozpočtu jí tak chybí odhadem přes dvě stě tisíc korun. Bez pomoci druhých by finanční situaci zřejmě nezvládla.

„Musela jsem si sehnat nadaci na obědy, protože bez toho bychom to vůbec nezvládli. Obědy by mě stály se školkovným a s družinou tak kolem šesti tisíc měsíčně, což je velká částka pro samoživitelku,“ dodala Kristýna. S neplacením výživného se podle organizací, které pomáhají samoživitelům, potýkají tisíce rodin. Jen loni se na ně obrátilo zhruba deset tisíc rodičů.

„Poslední dobou, hlavně teď v roce 2026, máme nárůst počtu klientů a počtu konzultací jenom po telefonu, kdy měsíčně se na nás obrací přes 300 klientů, kteří přímo potřebují pomoct řešit dluh na výživném,“ sdělila Iveta Novotná z Asociace neúplných rodin.

Resort spravedlnosti chce zájem dětí na prvním místě

V Česku žije podle odhadu v neúplných rodinách čtyři sta tisíc dětí. Průměrné výživné na jedno dítě je zhruba 3400 korun měsíčně. Za neplacení chce nový ministr přísnější postihy.

„Budeme trestat neplacení u výživného, které je úmyslné. Zájem dětí má být na prvním místě a pokud někdo neplatí na své děti, tak musí čelit i těm nejvážnějším následkům,“ prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

„Výkon trestu odnětí svobody většinou nevede ke zvýšení platební morálky daného rodiče a samozřejmě dochází k navyšování dluhu,“ poznamenala místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Advokát a odborník na trestní právo Lukáš Duffek zásadní změnu v praxi neočekává. „Dramatická většina těchto trestných činů byla páchána výlučně úmyslně,“ dodal. Podle odborníků by měl rodič začít dluh vymáhat co nejdřív, třeba i exekucí.

Neplatiči alimentů ve vězení

Za neplacení výživného je teď ve vězení 425 odsouzených. Po novele platné od ledna se k sobotě dostalo na svobodu 325 osob.

Počet případů neplacení alimentů, které stíhala policie, od roku 2020 postupně klesá. Třeba v roce 2025 jich kriminalisté řešili necelých 3700. To je skoro o polovinu méně než v roce 2021.

Podle Institutu pro kriminologii a sociální prevenci nahrává poklesu lepší životní situace lidí a pomoc sociálního systému.

Na neplatiče výživného mohou soudy nařídit taky exekuci. Nejvíce jich bylo v letech 2022 a 2023. Jednalo se o 4200 případů v každém roce. Nejméně exekucí soudy uvalily v roce 2020, šlo o skoro 2400 případů.

Kdo se bude o dítě starat?

Kromě výživného soudy po rozchodu rodičů určují taky to, kdo se bude o dítě starat. Novela, která platí od ledna, odstranila označení jako střídavá nebo společná péče. Zákon teď výslovně říká, že rodiče mají nárok na rovnocenný přístup k dítěti. Část právníků i psychologů to kritizuje s tím, že ne vždy je péče obou rodičů to nejlepší. I v tom chce ministr změny.

Podle místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Petry Fischerové je rozhodování o rodinách po rozpadu hledáním té nejlepší ze špatných variant. Ve verdiktech je nově neoznačuje jako střídavou nebo třeba výlučnou péči. Novela, která platí od ledna, to zakazuje. A naopak výslovně stanovuje, že otec i matka mají nárok na rovnocennou péči o jejich společného potomka.

„Rovnocenná péče neznamená časově rovnoměrnou péči. Je opravdu potřeba vždy zhodnotit nejlepší zájem dítěte,“ řekla Fischerová.

Počet dní, které má rodič podle verdiktu s dítětem strávit, neměl vliv na možnost rozhodovat o potomkovi ani před změnou paragrafů. Ta ale podle advokátky Lucie Strakové odstranila jednu z častých příčin sporů.

„Mnohdy ten největší konflikt byl v tom, jak se péče bude jmenovat. Rodiče byli schopni se domluvit na tom, že například budou mít poměr dní u dítěte devět ku pěti, ale jeden rodič zkrátka trval na výlučné péči, druhý na střídavé péči,“ přiblížila Straková.

Chybí nástroje k rozhodnutí, míní advokátka

Advokátka Markéta Chudáčková upozorňuje na to, že v zákoně nyní chybí kritéria, podle kterých mají soudy rozhodovat o tom, kolik času má dítě s rodiči trávit. „Díky tomu, že vymizela kritéria, tak vymizely věci jako věk dítěte, ochrana a bezpečí, tam není násilí. Soud nemá nástroje, jak korigovat nárok rodičů na rovnocennou péči,“ dodala.

Pokud jeden rodič brání tomu druhému ve styku s dítětem, může dostat pokutu. Ta hrozí i v případě, kdy kontakt s matkou nebo otcem odmítá jejich potomek.

„To už je za mě institucionální násilí, když to trvá dva, tři, čtyři roky, kdy ten rodič je trestně stíhán za to, že dostatečně nepřipraví dítě ke styku. Jak ho má připravit, když dítě odmítá?“ uvedla Chudáčková.

Podle ministra Tejce zákon nedostatečně řeší právě konflikty mezi rodiči. Novelu chce mít hotovou do června. Platit by pak mohla od příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zvolili nové vedení, předsedou zůstává Vystrčil

Senátoři na první schůzi v povolebním složení popáté zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů. Před volbou znovuzvolený šéf řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volili se i místopředsedové. Těmi zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení je předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich. Schůze je nyní do 14:50 přerušena.
10:00Aktualizovánopřed 52 mminutami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a tři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán.
11:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitelem Úřadu rozvoje území bude Martin Kozák, rozhodla vláda

Ředitelem nového Úřadu rozvoje území se od ledna stane dosavadní ředitel Dopravního a energetického stavebního úřadu Martin Kozák. Rozhodla o tom vláda. Kabinet také schválil strategii národního antibiotického programu. Jmenována byla i komise pro výběr předsedy antimonopolního úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání řekl, že počet úřednických míst bude příští rok o více než čtyři tisíce nižší než před pěti lety.
11:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 4 hhodinami

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 5 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.