Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.
Soudy míří od cédéček k centrálnímu úložišti na serverech
Kompaktní disk, nebo-li CD (compact disc), je nosič dat, který existuje už více než čtyřicet let. U soudů v Česku jich v archivu leží miliony kusů a další stále přibývají. Úředníci musejí po každém soudním jednání vypalovat na CD zvukový záznam.
„Stalo se nám, že měl záznam i šest hodin, takže samozřejmě zápis na cédéčko trvá i deset minut,“ uvedla protokolující úřednice Obvodního soudu pro Prahu 2 Kristýna Kosová. Na tomto soudě zabere vypalování CD přes tři sta hodin za rok. Nákup disků přitom stojí justici miliony korun.
„Zároveň to musím vložit do bublinkové fólie a také napsat, z jakého to je data, jaká je spisová značka, a tu obálku pak přicvaknu k deskám spisu,“ doplnila Kosová. Soud si přitom stejná data ukládá na své servery.
Plně elektronický spis
Změnu má ještě v letošním roce přinést centrální úložiště spravované ministerstvem spravedlnosti. „To bude začátek konce těchto cédéček. I kvůli účastníkům řízení, kteří momentálně, pokud chtějí nahrávku ze soudního jednání, tak se jim vypaluje na CD nosiče, ale ne všichni mají v současné době možnost si takovou nahrávku přehrát,“ vysvětlila ředitelka odboru informatiky na resortu spravedlnosti Elena Ransdorfová.
Kromě CD mají ze soudů postupně mizet i papíry, právě plně elektronický spis teď pilotně testují soudci, kteří řeší bankroty. Další zrychlení a zlevnění pak mají přinést jednodušší pravidla pro výslechy pomocí videokonference. Teď musí u vyslýchaného sedět buď zaměstnanec věznice, soudu, policista nebo někdo, kdo má oficiální pověření. Ten i hlídá, jestli třeba svědka někdo neovlivňuje.
Do budoucna by mohlo stačit ověření pomocí Identity občana. U výslechu by nikdo nemusel asistovat. Proti tomu je ale Nejvyšší soud (NS). „Přítomnost pověřeného zaměstnance je však významná právě i z hlediska zabezpečení eliminace nepřípustného ovlivňování vyslýchané osoby,“ píše se v připomínkách trestního kolegia NS. Podle resortu má být ale na rozhodnutí daného soudce, kdy je dohled potřeba a kdy nikoliv.