Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

1 minuta
Satelitní snímky ukazují letecké základny v Sýrii údajně zasažené izraelskou armádou
Zdroj: EBU/Google Maps

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.

Letecká základna Tijas, známá také jako T4, je největší vojenská základna svého druhu v Sýrii, uvedl dříve investigativní web Bellingcat. Nachází se nedaleko Palmýry v centrální části země. Během třináctileté občanské války ji ovládaly síly režimu diktátora Bašára Asada, kterým pomáhaly íránské elitní jednotky Kuds.

Vojenský objekt používaly provládní síly k útokům na rebely. Kvůli přítomnosti íránských sil během konfliktu opakovaně udeřil na základnu Izrael.

V současnosti se chystá modernizace a rozšíření T4, přičemž Ankara by chtěla v této oblasti umístit turecké protivzdušné systémy typu Hisar, ale i útočné drony a bezpilotní letouny určené ke sledování cílů, uvedl jeden ze zdrojů MEE s tím, že Ankara by tak získala převahu na nebi v regionu.

Spekulace o ruském systému S-400

Zdroje také naznačují, že kvůli ochraně základny během přestavby se uvažuje o dočasném rozmístění ruských systémů protivzdušné obrany S-400 přímo na T4 nebo v nedaleké Palmýře, což by ale musela odsouhlasit Moskva, poznamenal list Türkiye Today.

Jiný zdroj poznamenal, že přítomnost tureckých systémů protivzdušné obrany a dronů by pravděpodobně do budoucna odradila Jeruzalém od dalších leteckých útoků v oblasti, jelikož jde o zemi NATO. Turecké ministerstvo obrany věc odmítlo komentovat, píše MEE.

O prohloubení turecko-syrské spolupráce ve vojenské oblasti mluví i další média. Že se Ankara chce stát poskytovatelem protivzdušné obrany v Sýrii, potvrdil zdroj ze západní výzvědné služby listu The Jerusalem Post.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará a turecký vládce Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Reuters/Cagla Gurdogan

Turci se snaží zemi stabilizovat a zaplnit tamní mocenské vakuum poté, co pád Asadova režimu loni v prosinci minimalizoval vliv Teheránu a Moskvy, uvádí MEE. Ankara se chce chopit také významnější role v boji s teroristy z organizace Islámský stát, a to v době, kdy Washington zvažuje stažení amerických sil ze Sýrie.

Pokud by plány Ankary na obsazení Tijasu nevyšly, přicházejí údajně v úvahu letecké základny poblíž Aleppa, Hamá, Homsu či Damašku, píše Türkiye Today.

Izraelské vměšování

Zprávy o posilování tureckého vlivu v Sýrii značně znepokojují židovský stát, jenž v současné době považuje Turecko za možná větší hrozbu než Írán, upozorňuje MEE. Izrael po pádu Asada „z bezpečnostních důvodů“ obsadil demilitarizovanou zónu mezi židovským státem a Sýrií a pravidelně útočí na vojenské objekty v sousedním státě.

Turecko-izraelské vztahy se rapidně zhoršily po zahájení ofenzivy Izraelců v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na židovský stát 7. října 2023. Turecký vládce Recep Tayyip Erdogan viní izraelské vedení z genocidy Palestinců.

Přítomnost zbraní v Sýrii podle Jeruzaléma představuje hrozbu pro bezpečnost Izraele. Mluvčí armády uvedl, že síly židovského státu „nepřipustí existenci vojenské hrozby v Sýrii a budou proti ní jednat“.

V posledních dvou týdnech, naposledy ve středu, uskutečnilo izraelské letectvo řadu vzdušných úderů na cíle v Sýrii, terčem byly podle syrských médií kromě základny T4 také výzkumný vědecký ústav na okraji Damašku a vojenské letiště v Hamá.

Poničené přistávací dráhy

Na základně Tijas se Izraelci zaměřili konkrétně na přistávací dráhy a další strategickou infrastrukturu, aby Turkům znemožnili objekt používat, uvádějí média. Údery cílily rovněž na zásoby zbraní, které po sobě zanechala v zemi Asadova armáda, sklady paliva či radarové systémy, zmiňuje server Ynetnews.

Izraelská armáda údery veřejně potvrdila. Tamní bezpečnostní zdroj v pondělí sdělil, že jakákoli turecká letecká základna v Sýrii by podkopala schopnost Izraele „svobodně operovat“ v syrském vzdušném prostoru, což židovský stát nedovolí.

Šéf izraelské diplomacie Gideon Saar prohlásil, že Jeruzalém je znepokojen „negativní rolí“, kterou v Sýrii, ale i Libanonu a dalších oblastech hraje Turecko. „Dělají vše pro to, aby se Sýrie stala tureckým protektorátem. Je jasné, že je to jejich záměr,“ uvedl ministr.

„Neoprávněná eskalace,“ zní z Damašku

Damašek sérii izraelských útoků na letecké základny a další vojenské objekty ostře odsoudil. „Tato neoprávněná eskalace je záměrným pokusem destabilizovat Sýrii a zhoršit utrpení jejího lidu,“ uvedlo syrské ministerstvo zahraničí.

Údery podle něj téměř zničily leteckou základnu Hamá a zranily desítky lidí. Podle BBC zřejmě zahynuli i čtyři zaměstnanci ministerstva obrany.

Syrská diplomacie útoky označila za „do očí bijící porušení mezinárodního práva a syrské suverenity“ a vyzvala mezinárodní společenství, aby „vyvinulo nátlak na Izrael, aby zastavil svou agresi“.

Načítání...

Erdoganův režim podporoval v občanské válce povstalce včetně islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám v čele s nynějším prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Obě země teď jednají o bezpečnostním paktu a Izrael se obává, že se Ankara pokusí v zemi vybudovat nové základny.

Dohoda na zřízení „operačního centra“

To turecké ministerstvo obrany ještě v únoru popíralo s tím, že jde o předčasné úvahy. Podle webu The New Arab však Ankara nyní reálně zvažuje výstavbu nové vojenské základny v Sýrii za účelem výcviku tamní armády, a to přímo na žádost prozatímního prezidenta.

Zdroje z tureckého ministerstva obrany uvedly, že žádost přišla po schůzce v Jordánsku 9. března, která se uskutečnila za účasti představitelů Sýrie, Turecka, Iráku a Libanonu. „V souladu s oznámením nové syrské vlády a po dohodě s dotčenými zeměmi bylo dosaženo shody na zřízení společného operačního centra,“ zaznělo v tiskové zprávě citované tureckou agenturou Anadolu.

Ve zprávě se podle ní také píše, že „zachování územní celistvosti Sýrie, rozšíření státní moci novou vládou po celé zemi a nastolení stability a bezpečnosti jsou pro Ankaru velmi důležité“.

Turecko už má teď v Sýrii silný vliv a finančně i vojensky dlouhodobě podporuje Syrskou národní armádu (SNA). Ta se zapojila do boje s Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF) na severu země.

Erdogan má v Sýrii řadu zájmů, včetně úsilí o návrat statisíců uprchlíků z Turecka, kteří vysilují tamní ekonomiku, ale také rozklad SDF, jelikož Ankara považuje kurdské milice za teroristy napojené na Kurdskou stranu pracujících (PKK).

3 minuty
Horizont ČT24: Usmiřování syrského režimu s Kurdy
Zdroj: ČT24

Šará ale nedávno uzavřel s Kurdy klíčovou dohodu, která počítá s jejich začleněním do státních struktur. Podle expertů by to mohlo odradit Ankaru minimálně od další invaze do sousední země.

Turecko se podle syrské oficiální tiskové agentury SANA a tureckých státních médií také zavázalo pomoci novému syrskému režimu při přestavbě její dopravní a komunikační infrastruktury, uvádí The New Arab.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 8 mminutami

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 28 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 12 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...