Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil
1 minuta
Satelitní snímky ukazují letecké základny v Sýrii údajně zasažené izraelskou armádou
Letecká základna Tijas, známá také jako T4, je největší vojenská základna svého druhu v Sýrii, uvedl dříve investigativní web Bellingcat. Nachází se nedaleko Palmýry v centrální části země. Během třináctileté občanské války ji ovládaly síly režimu diktátora Bašára Asada, kterým pomáhaly íránské elitní jednotky Kuds.
Vojenský objekt používaly provládní síly k útokům na rebely. Kvůli přítomnosti íránských sil během konfliktu opakovaně udeřil na základnu Izrael.
V současnosti se chystá modernizace a rozšíření T4, přičemž Ankara by chtěla v této oblasti umístit turecké protivzdušné systémy typu Hisar, ale i útočné drony a bezpilotní letouny určené ke sledování cílů, uvedl jeden ze zdrojů MEE s tím, že Ankara by tak získala převahu na nebi v regionu.
Spekulace o ruském systému S-400
Zdroje také naznačují, že kvůli ochraně základny během přestavby se uvažuje o dočasném rozmístění ruských systémů protivzdušné obrany S-400 přímo na T4 nebo v nedaleké Palmýře, což by ale musela odsouhlasit Moskva, poznamenal list Türkiye Today.
Jiný zdroj poznamenal, že přítomnost tureckých systémů protivzdušné obrany a dronů by pravděpodobně do budoucna odradila Jeruzalém od dalších leteckých útoků v oblasti, jelikož jde o zemi NATO. Turecké ministerstvo obrany věc odmítlo komentovat, píše MEE.
O prohloubení turecko-syrské spolupráce ve vojenské oblasti mluví i další média. Že se Ankara chce stát poskytovatelem protivzdušné obrany v Sýrii, potvrdil zdroj ze západní výzvědné služby listu The Jerusalem Post.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará a turecký vládce Recep Tayyip Erdogan
Turci se snaží zemi stabilizovat a zaplnit tamní mocenské vakuum poté, co pád Asadova režimu loni v prosinci minimalizoval vliv Teheránu a Moskvy, uvádí MEE. Ankara se chce chopit také významnější role v boji s teroristy z organizace Islámský stát, a to v době, kdy Washington zvažuje stažení amerických sil ze Sýrie.
Pokud by plány Ankary na obsazení Tijasu nevyšly, přicházejí údajně v úvahu letecké základny poblíž Aleppa, Hamá, Homsu či Damašku, píše Türkiye Today.
Izraelské vměšování
Zprávy o posilování tureckého vlivu v Sýrii značně znepokojují židovský stát, jenž v současné době považuje Turecko za možná větší hrozbu než Írán, upozorňuje MEE. Izrael po pádu Asada „z bezpečnostních důvodů“ obsadil demilitarizovanou zónu mezi židovským státem a Sýrií a pravidelně útočí na vojenské objekty v sousedním státě.
Turecko-izraelské vztahy se rapidně zhoršily po zahájení ofenzivy Izraelců v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na židovský stát 7. října 2023. Turecký vládce Recep Tayyip Erdogan viní izraelské vedení z genocidy Palestinců.
Přítomnost zbraní v Sýrii podle Jeruzaléma představuje hrozbu pro bezpečnost Izraele. Mluvčí armády uvedl, že síly židovského státu „nepřipustí existenci vojenské hrozby v Sýrii a budou proti ní jednat“.
V posledních dvou týdnech, naposledy ve středu, uskutečnilo izraelské letectvo řadu vzdušných úderů na cíle v Sýrii, terčem byly podle syrských médií kromě základny T4 také výzkumný vědecký ústav na okraji Damašku a vojenské letiště v Hamá.
Poničené přistávací dráhy
Na základně Tijas se Izraelci zaměřili konkrétně na přistávací dráhy a další strategickou infrastrukturu, aby Turkům znemožnili objekt používat, uvádějí média. Údery cílily rovněž na zásoby zbraní, které po sobě zanechala v zemi Asadova armáda, sklady paliva či radarové systémy, zmiňuje server Ynetnews.
Izraelská armáda údery veřejně potvrdila. Tamní bezpečnostní zdroj v pondělí sdělil, že jakákoli turecká letecká základna v Sýrii by podkopala schopnost Izraele „svobodně operovat“ v syrském vzdušném prostoru, což židovský stát nedovolí.
Šéf izraelské diplomacie Gideon Saar prohlásil, že Jeruzalém je znepokojen „negativní rolí“, kterou v Sýrii, ale i Libanonu a dalších oblastech hraje Turecko. „Dělají vše pro to, aby se Sýrie stala tureckým protektorátem. Je jasné, že je to jejich záměr,“ uvedl ministr.
„Neoprávněná eskalace,“ zní z Damašku
Damašek sérii izraelských útoků na letecké základny a další vojenské objekty ostře odsoudil. „Tato neoprávněná eskalace je záměrným pokusem destabilizovat Sýrii a zhoršit utrpení jejího lidu,“ uvedlo syrské ministerstvo zahraničí.
Údery podle něj téměř zničily leteckou základnu Hamá a zranily desítky lidí. Podle BBC zřejmě zahynuli i čtyři zaměstnanci ministerstva obrany.
Syrská diplomacie útoky označila za „do očí bijící porušení mezinárodního práva a syrské suverenity“ a vyzvala mezinárodní společenství, aby „vyvinulo nátlak na Izrael, aby zastavil svou agresi“.
Načítání...
Erdoganův režim podporoval v občanské válce povstalce včetně islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám v čele s nynějším prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Obě země teď jednají o bezpečnostním paktu a Izrael se obává, že se Ankara pokusí v zemi vybudovat nové základny.
Dohoda na zřízení „operačního centra“
To turecké ministerstvo obrany ještě v únoru popíralo s tím, že jde o předčasné úvahy. Podle webu The New Arab však Ankara nyní reálně zvažuje výstavbu nové vojenské základny v Sýrii za účelem výcviku tamní armády, a to přímo na žádost prozatímního prezidenta.
Zdroje z tureckého ministerstva obrany uvedly, že žádost přišla po schůzce v Jordánsku 9. března, která se uskutečnila za účasti představitelů Sýrie, Turecka, Iráku a Libanonu. „V souladu s oznámením nové syrské vlády a po dohodě s dotčenými zeměmi bylo dosaženo shody na zřízení společného operačního centra,“ zaznělo v tiskové zprávě citované tureckou agenturou Anadolu.
Ve zprávě se podle ní také píše, že „zachování územní celistvosti Sýrie, rozšíření státní moci novou vládou po celé zemi a nastolení stability a bezpečnosti jsou pro Ankaru velmi důležité“.
Turecko už má teď v Sýrii silný vliv a finančně i vojensky dlouhodobě podporuje Syrskou národní armádu (SNA). Ta se zapojila do boje s Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF) na severu země.
Erdogan má v Sýrii řadu zájmů, včetně úsilí o návrat statisíců uprchlíků z Turecka, kteří vysilují tamní ekonomiku, ale také rozklad SDF, jelikož Ankara považuje kurdské milice za teroristy napojené na Kurdskou stranu pracujících (PKK).
3 minuty
Horizont ČT24: Usmiřování syrského režimu s Kurdy
Šará ale nedávno uzavřel s Kurdy klíčovou dohodu, která počítá s jejich začleněním do státních struktur. Podle expertů by to mohlo odradit Ankaru minimálně od další invaze do sousední země.
Turecko se podle syrské oficiální tiskové agentury SANA a tureckých státních médií také zavázalo pomoci novému syrskému režimu při přestavbě její dopravní a komunikační infrastruktury, uvádí The New Arab.
