S-400

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Ukrajinská armáda oznámila, že u okupovaného poloostrova Krym potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády. V noci zachvátil požár ruské vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. Podle svědků pravděpodobně hořel muniční sklad nebo nádrže s pohonnými hmotami. Na jiných místech v západním Rusku vzplály zásobníky s ropou. Podle ruských úřadů nejsou žádné oběti na životech, údery připisují ukrajinským dronům. Ukrajina i Rusko hlásí, že v noci sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů.

Ruské rakety zabily v noci na pátek v Charkově šest lidí a pětadvacet dalších zranily, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Předchozí zprávy uváděly pět zabitých. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko útočilo na třech místech města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí také ruský útok na Kyjev, kde střely zničily trafostanici. Rusko hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohody se Švédskem, Norskem a Islandem.

Zdroje v bezpečnostních službách SBU a HUR podle ukrajinských médií tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly v noci na pátek ruské letouny na základnách Morozovsk, Engels-2 a Jejsk. Nejméně osm ruských strojů zničily a dalších jedenáct poškodily, tvrdí tyto zdroje. Ruský útok zabil nejméně čtyři lidi v Záporoží a dalších více než dvacet zranil, uvedla oblastní správa. Okupanti zřejmě opět použili takzvaný „dvojitý úder“, tedy zaútočili opakovaně poté, co se na místo sjeli záchranáři.

Ukrajina zřejmě zničila ruský systém protivzdušné obrany S-400 u města Jevpatorija na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu při nočním útoku dronů a raket, který ve čtvrtek provedla ukrajinská bezpečnostní služba a námořnictvo. Uvedl to zdroj z ukrajinské rozvědky pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda také tvrdí, že poškodila dvě ruské hlídkové lodi v Černém moři. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana nad Krymem sestřelila jedenáct bezpilotních letounů. Rusové si nemohou být jistí, kde přijde další úder, míní Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Čeští zbrojaři se snaží ve větší míře prorazit v Turecku. Pomoci jim mohou sankce, které na Ankaru kvůli nákupu ruského raketového systému S-400 loni uvalila vláda Donalda Trumpa. Země je odříznuta od nových obchodů s americkými firmami. USA jsou historicky největším vývozcem zbraní do Turecka.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu prohlásil, že Turecko a ostatní spojenci USA by se měli vyvarovat dalších nákupů ruských zbraní. Šéf diplomacie USA jim zároveň pohrozil možností uvalení dalších sankcí. Napsala to agentura Reuters. Napjaté vztahy Washingtonu a Ankary o víkendu vyostřilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který označil masakry Arménů z let 1915 až 1923 v Osmanské říši za genocidu.

Do Spojených států dorazila druhá část materiální pomoci pro zvládnutí pandemie, kterou Washingtonu poskytlo Turecko. Pro obě země je to příležitost vylepšit pošramocené vztahy. Ankara v rámci koronavirové diplomacie darovala či prodala zdravotnický materiál do pětapadesáti zemí po celém světě.

Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.

Do pátku potrvá v Rusku a v Tádžikistánu masivní vojenské cvičení bezmála 130 tisíc vojáků. Manévry s názvem Střed 2019 cílí hlavně na boj proti teroristům na souši, ve vzduchu i na vodě. Ukazují také pokročilé systémy protivzdušné obrany, které Rusové už prodali Turkům a nabízejí je i Saúdům. Na polygony za vojáky zamířil zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.