Na případné americké sankce proti Turecku Ankara odpoví, ve hře je i možnost uzavření základny Incirlik v Turecku, kterou Spojené státy využívají. Turecké televizi A Haber to v neděli řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl také, že jeho země poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc.
Erdogan hrozí USA. Za případné sankce uzavře základnu, kterou Američané využívají
Leteckou základnu Incirlik používají Spojené státy k operacím na Blízkém východě, zejména v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a v Iráku. Média se rovněž shodují v tom, že na základně, kde jsou přítomni už desítky let, mají Američané uskladněné jaderné zbraně.
„Pokud pro nás bude nezbytné takový krok podniknout, tak na něj samozřejmě máme pravomoc. Pokud to bude nutné, tak Incirlik uzavřeme,“ řekl Erdogan. Dodal, že Turecko by také mohlo uzavřít radarovou základnu Kürecik. „Pokud nám budou vyhrožovat zavedením sankcí, tak samozřejmě odpovíme,“ prohlásil.
O uzavření Incirliku i dalších základen, které v Turecku Američané využívají, tento týden hovořil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu.
Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou jsou dlouhodobě napjaté, a to především kvůli tureckému postupu v Sýrii a nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Zkomplikovalo je také čtvrteční hlasování v Senátu USA, který přijal rezoluci, v níž se vraždění Arménů v době Osmanské říše označuje jako genocida.
Erdogan slíbil pomoc vládě v Libyi
Erdogan v rozhovoru pro televizi A Haber také řekl, že Turecko poskytne Libyi veškerou potřebnou pomoc. Erdogan tím reagoval na jednání s libyjským premiérem Faízem Sarrádžem. Ten stojí v čele mezinárodně uznávané libyjské vlády, kterou podporuje i Turecko. Postup libyjského maršála Chalífy Haftara, který od dubna obléhá Tripolis, považuje Erdogan naopak za nelegitimní.
Už v listopadu se Turecko s Libyí domluvilo o ekonomických zónách ve Středozemním moři. O jejich dohodě ale lídři zemí Evropské unie tvrdí, že je v rozporu s mořským právem a narušuje svrchovanost třetích zemí, konkrétně Řecka a Kypru.
V neděli Erdogan řekl, že dohoda sice znepokojuje Řeky, ale chrání turecká práva. Prohlásil také, že Turecko bude v budoucnu vyvážet energetické zdroje a že bez Turecka nebude uzavřena žádná smlouva o zdrojích ve východním Středomoří.
Libyjsko-tureckou dohodou z minulého měsíce si obě strany vymezily své výlučné ekonomické zóny ve Středomoří. Turecko si v ní nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To se však částečně překrývá s oblastí, na kterou si dělá nárok Řecko. Proti dohodě protestovaly vedle Řecka také Egypt a Kypr. Neschvaluje ji ani východolibyjská vláda sídlící v Tobrúku, která se Sarrádžovým kabinetem soupeří o moc v občanskou válkou poničené zemi.
Ve sporu o námořní hranice jde zejména o ekonomické zájmy a o právo na případnou těžbu nerostných surovin. Země EU v říjnu otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace kvůli nepovoleným průzkumným vrtům u pobřeží Kypru. Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část vrty před možnou těžbou ropy.